Plzeňské divadlo je v provozu rok, nevyhnulo se problémům

Nové divadlo v Plzni, stavba za zhruba miliardu korun, čelila za rok fungování kritice některých lidí kvůli strohému vzhledu, potížím s funkčností technologií i hrozbě ztráty části dotace Evropské unie. Divadlo ale také nabídlo nebývale vysoký počet premiér, umělcům poskytlo kvalitní zázemí, nejmodernější technologie a prokázalo vysoký potenciál pro kulturní akce. Nové divadlo, které se otevřelo právě před rokem, nahradilo nevyhovující Komorní divadlo. Scéna patří pod Divadlo J. K. Tyla.„Ten rok byl velice namáhavý,” přiznal ředitel divadla Martin Otava. Vzhledem k tomu, že nešlo všechny inscenace přenést z Komorního divadla a protože v nové budově navíc vznikla Malá scéna, bylo třeba nastudovat nebývale velký počet nových titulů. V sezoně 2013/2014 uvedlo Divadlo J. K. Tyla v Komorním a Velkém divadle šestnáct premiér, v minulé sezoně bylo na všech scénách devětadvacet premiér.

Divadelníci se zpočátku potýkali se značnými potížemi s jevištními technologiemi, nejmodernějšími v České republice. Dokonce se kvůli tomu musela zrušit dvě představení. „Nechci to zakřiknout, ale někdy od druhého měsíce tohoto roku se podařilo všechny věci doladit a vypadá to, že všechny technologie už fungují. Zpětně viděno jsme s nimi velice spokojeni,” řekl Otava. Doslova přehlídkou možností technologií byla podle něj opera Libuše.

„Navzdory všem dílčím problémům se ukázalo, že nová scéna představuje zcela klíčovou změnu pro fungování Divadla J. K. Tyla,” je přesvědčen primátorův náměstek pro kulturu Martin Baxa (ODS). Komorní divadlo podle něj dožívalo. Kdyby se nepostavila náhrada, přetrhla by se stopadesátiletá tradice plzeňského divadla a nešlo by dál udržet čtyři soubory.

Předseda plzeňské opoziční TOP 09 Ondřej Ženíšek je sice rád, že herci mají vhodné nové zázemí, Nové divadlo mu ale připadá jako promarněná příležitost. „Pomineme-li kontroverze, které vzbuzuje vzhled samotné budovy, je třeba vedení města vytknout dlouhodobé provozní problémy a nefunkčnost nových technologií. Kvůli chybným krokům ze strany vedení ODS a ČSSD navíc hrozí ztráta velké části dotace, a proto budeme pravděpodobně muset miliardovou stavbu zaplatit z městského rozpočtu,” tvrdí Ženíšek.

Primátor Martin Zrzavecký (ČSSD) připustil, že městu hrozí vrácení části dotace a penále za údajné chyby při využití přiznané evropské dotace ve výši zhruba 200 milionů korun. „Jednáme s ministerstvem financí i s Regionálním operačním programem. Uděláme vše pro to, abychom získali dotaci celou,” řekl primátor. Proti vracení peněz a proti penále se město hodlá bránit. Baxa je přesvědčen, že Plzeň nijak nepochybila a že svůj postup obhájí.

Před vedením města a divadla stojí nyní problém s vyřešením přístupu do spodní části hlavního sálu pro tělesně postižené, seniory a hůře pohyblivé občany. Do sálu se totiž bezbariérově vstupuje hlavním schodištěm z úrovně třetího patra, do nižších řad je třeba sestoupat po schodišti, což hůře pohybliví lidé kritizují. Vozíčkáři se do nižší než dvacáté druhé řady nedostanou. „Diváci z prvních řad raději o přestávce zůstávají na svých místech, pokud zrovna nemusí na toaletu,” řekl Ženíšek. Senioři, kteří preferují přední řady, podle Otavy dokonce varují, že pokud se nevyřeší lepší přístup ke spodním řadám, nebudou si dál kupovat abonmá. Abonentů má přitom Divadlo J. K. Tyla na české poměry nebývale hodně – přes deset tisíc. Podle Baxy se už hledá řešení, jak hůře pohyblivým lidem lépe zpřístupnit spodní řady. „Věřím, že řešení se najde, musí být takové, aby vyhovovalo i podmínkám získané dotace,” dodal.

I přes počáteční potíže je Otava s novou budovou spokojen. Líbí se podle něj i hercům. „Kdyby dnes kdokoliv dostal nabídku, že se může vrátit do Komorního divadla, jsem přesvědčený o tom, že by se tam nikdo nevracel. Je to úžasné, že něco takového vzniklo, že nám to slouží a že je to dům, který je věnovaný kultuře,” dodal ředitel Divadla J. K. Tyla.

Foto archiv