Jméno rodačky z hlavního města Jižní Osetie, vynikající sopranistky Veroniky Dzhioevy (občas se píše i Džioeva), není v Praze neznámé. Dřív než se poprvé představí v rámci abonentních koncertů Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK 6. a 7. dubna 2016, ji totiž mohli Pražané slyšet jako Čajkovského Jolantu na prknech Národního divadla.
Veronika absolvovala Konzervatoř Rimského-Korsakova v Petrohradě, kde studovala u Tamary Novičenko. Zúčastnila se mistrovských kurzů u Jeleny Obrazcovové, Joan Sutherland a Luciana Pavarottiho. Její mezinárodní kariéru odstartovala pěvecká soutěž Marie Callas v Athénách v roce 2005, na níž získala třetí cenu. V roce 2006 její ztvárnění Fiordiligi (Mozart: Così fan tutte) v Moskevském mezinárodním domě hudby bylo označeno za „debut roku“. Ve své domovině je Veronika je přední sólistkou Novosibirského divadla opery a baletu a stálým hostem moskevského Velkého divadla a petrohradského Mariinského divadla.
Spolupracuje s významnými dirigenty, například Valerijem Gergievem, Michailem Pletněvem, Jurijem Bašmetem, Trevorem Pinnockem, Vladimirem Spivakovem a slavnými pěvci, například Annou Netrebko či Sergejem Leiferkusem.
S dirigentem Marisse Jansonsem a Bavorskými symfoniky se například představila v dubnu 2011 v roli Taťány v Evženu Oněginovi, přičemž spolupráce se dále rozvinula v provedení Mahlerovy Druhé symfonie v Amsterdamu, Petrohradu a Moskvě, kde Jansons dirigoval tentokrát Royal Concertgebouw Orchestra. Veronika má již za sebou také hostování v Teatro Real v Madridu s dirigentem Ingo Metzmacherem a režisérem Peterem Sellarsem, ve Staatsoper v Hamburku pod taktovkou Simony Young a v režii další hvězdy oboru Davida Pountneyho. Rodačka z Cchinvali zpívala již také v Houston Grand Opera a Finské národní opeře v Helsinkách. To bylo její poslední hostování před zmíněnou pražskou Jolantou. V Helsinkách ve spolupráci se známým dirigentem Michaelem Güttlerem ztvárnila titulní roli ve Verdiho Aidě. S FOK se Veronika mimochodem seznámila v půlce září 2014 v rámci večera, kde se představili sólisté operního souboru Velkého divadla z Moskvy. Vedle Světlany Šilovy, Borise Rudaka a Petr Migunova zazářila také Veronika Dzhioeva.
Koncerty 6. a 7. dubna 2016 ve Smetanově síni budou mít podtitul Římské operní inspirace, neboť vedle Respighiho a Berliozových symfonických básní věnovaných Římu – Římské fontány, Římské pinie a Římský karneval, zazní čtyři árie ze čtyř „římských“ oper: Pucciniho Tosky (Vissi d’arte, vissi d’amore), Wagnerova Tannhäusera (árie Alžběty Dich, teure Halle), Händelova Giulia Cesara (árie Kleopatry Se pietà di me non senti) a Belliniho Normy (kavatina Casta Diva). Opera Tosca se odehrává přímo v Římě, Tannhäuser putuje do Říma za odpuštěním, druidská kněžka Norma se nešťastně zamilovala do římského vojáka a o Gaiovi Juliovi Caesarovi ani není třeba mluvit.
Průvodcem po Věčném městě bude šéfdirigent Pražských symfoniků Pietari Inkinen, přičemž téměř nešlo oslovit nikoho jiného, než právě Veroniku Dzhioevu.
Jednak kvůli její univerzálnosti, ale také proto, že právě svatá Veronika putovala do Říma za papežem Klementem I. se svou rouškou, která uchovává pravý obraz – vera icona – Ježíšovy tváře.
