Počátky českého baletu

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Sám Reisinger pochopitelně nebyl s „malými českými poměry“ příliš spokojený a odchází opět do zahraničí. Nejprve do Lipska a po několikaletém působení v Německu přichází v roce 1871 do Moskvy. Tam je očekáván s velkými nadějemi. Prosadil se baletem Popelka čili Kouzelný večírek na hudbu skladatele Mühldorfa, který už předtím úspěšně uvedl v Lipsku. V roce 1873 se stal šéfem baletu Velkého divadla. V roce 1887 došlo k již zmíněné premiéře Labutího jezera. Přijetí díla bylo do značné míry rozpačité. Týkalo se to především nadšení některých recenzentů i hudby Petra Iljiče Čajkovského, ale zejména Reisingerovy choreografie – a práce se sólisty. Nicméně představení se drželo na repertoáru ještě další tři roky až do Reisingerova odchodu z Moskvy. V Moskvě uvedl řadu baletů. Pozornosti se těšila například jeho inscenace Babuščina svatba, což byla ruská adaptace tehdy nesmírně populární Taglioniho výpravné taneční revue Flik a Flok. Úspěch se sice dostavil, ale řazení nejrůznějších namnoze velmi podbízivých efektů se u moskevského publika nesetkalo s takovým ohlasem jako v Německu.

Reisinger Moskvu opouští a protože v Praze se chystá otevření reprezentativního Národního divadla, uchází se o funkci baletního mistra a v roce 1882, ještě před znovuotevřením budovy na nábřeží Vltavy, se jím stává. Tentokráte je přijat daleko příznivěji než před dvaceti lety v Prozatímním. Jeho choreografie k operám (Meyerbeerovy Hugenoti, Robert ďábel, Smetanova Prodaná nevěsta a další tituly) diváky zaujaly. Před otevřením Národního divadla vytvořil několik krátkých baletů v Novém českém divadle (V lesním zátiší, Saltarelo) v nichž zaujal mimořádně talentovaný tanečník Augustin Berger. Berger byl jedním z prvních profesionálních tanečníků na českém jevišti. Do té doby v zhruba dvanácti až patnáctičlenném dámském baletním souboru tančily mužské role přední tanečnice. V pantomimických postavách exceloval obvykle všestranný Jindřich Mošna.

Na Národním divadle posléze uvádí jednoaktový balet Hašiš. K naivní, narychlo slátané historce, s níž se Reisinger setkal už v cizině, napsal novou hudbu mladý, vysoce perspektivní dirigent a komponista Karel Kovařovic. Pro svou naivitu se ovšem dílo nesetkalo s kladným ohlasem a po pěti reprízách zmizelo z repertoáru.

Reisinger byl nucen vytvářet kromě oper také nejrůznější taneční vložky k výpravným činoherním inscenacím. Už před listopadovým otevřením budovy Národního divadla v září 1883 si ale v dopise stěžoval na neudržitelnost poměrů v Národním divadle, kde balet je neustále odsouván do vedlejší pozice a brán spíše jako nutné zlo. Osudným se mu stalo představení hry všemocného patriarchy divadla Josefa Jiřího Kolára Umrlčí hlava, kterou režíroval jeho synovec František Kolár. Inscenace zcela propadla u diváků i u kritiky, což by se stalo i bez Reisingerova přispění. Hněv mocných ale obvinil z krachu představení Reisingera, který vytvořil závěrečné taneční balábile. Prudký rozkol vyvrcholil v Reisingerově odchodu z Prahy. Václav Reisinger i se svou manželkou, německou primabalerínou Elvírou Kepplerovou, z Prahy odchází, aby se tam již nikdy nevrátil.

Nějakou dobu působil v Rusku, kde byl autorem revuálních produkcí pro cirkus, poté odchází do Německa, kde opět působí v cirkuse (jedná se o tehdy proslavený cirkus Renz). V Darmstadtu inscenuje velkolepě pojatou revui Ein Weihnachtsmarchen (Vánoční pohádka) a v Norimberku dílko zvané Hans Sachs in Schlaraffenland. Umírá v Berlíně 12. ledna 1893. Po jeho odchodu z Prahy je do funkce šéfa baletu Národního divadla povolán Augustin Berger. S Bergerem přichází do Národního divadla už skutečná tvůrčí osobnost. I když jeho začátky a školení byly podobné jako u Reisingera, více jak tři desítky let, o něž byl Berger mladší, znamenaly ve vývoji názorů na balet a jeho funkci už přece jenom určitý posun, z dnešního hlediska možná ne tak velký, ale rozhodně významný krok. Mám za to, že často se vyskytující názory, které toto a následující období, jež si libovalo ve výpravných představeních typu revue či féerie, podrobují velké kritice, byly a jsou značně zjednodušující. Nevyplývají dostatečně z dobového kontextu, v němž tyto inscenace byly realizovány a jsou silně ovlivněny jednoznačným vlasteneckým a výchovným akcentem, který po celá desetiletí hrál rozhodující úlohu při posuzování historie českého divadla zejména v dobách před rokem 1918.

Augustin Ratzesberger, jak znělo pravé Bergerovo občanské jméno, se narodil v srpnu 1861 v moravských Boskovicích. Od dětství ale žil v Praze a nesmírně jej lákalo divadlo. Jako třináctiletý kluk se shodou náhod poprvé objevil na scéně. Bylo to v létě roku 1874, když mladičký ctitel Thálie poprvé účinkoval v roli Pikolíka v tehdy velmi populární frašce. Tricoche a Calcolet, kterou režíroval František Kolár a zanedlouho také v neméně populárním Flikovi a Flokovi. Zde jej také tehdejší primabalerína a baletní mistrová Prozatímního divadla Marie Hentzová a její kolegyně Johanna Belkeová naučily prvním tanečním krokům. Přísný otec ale nesouhlasil se synovým divadelním účinkováním. Když zjistil, že gymnaziální studia potomkovi vůbec nejdou, dal jej do učení na xylografa.Nakonec ale mladý adept Terpsichory přece jenom dosáhl svého, když se dostal do společnosti Teatro Italiano, jež v té době v Praze účinkovala a kde se o další rozvoj jeho schopností a dovedností starali akrobat Liška vystupující pod jménem Conradi, neméně populární mim Barberini a především výborný taneční mistr Martini. S Martinim poté odjel do ciziny. Ve druhé polovině sedmdesátých let se s Bergerem setkáváme už jako se sólistou tehdy německého Stavovského divadla.

Z Prahy ale odchází po krátké době, když se připojil k tehdy slavné skupině Zlaté mušky (Mouche d´or) s níž odjel do Paříže, kde vystupoval i ve slavném Châtelet a na turné po Itálii. Několik let potom působil v Miláně jako sólový tanečník a do Prahy se vrátil v roce 1882, když ho ředitel Šubert angažoval jako sólového tanečníka do Národního divadla.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments