Andrzej Duda ve své řeči Krzysztofa Pendereckého ocenil jako mimořádného tvůrce, který byl jednou z klíčových postav polské kultury. „V jeho tvorbě bylo slyšet všechno, co bylo údělem našeho národa, včetně bolesti a utrpení,“ řekl. Smutečního aktu se měl zúčastnil i německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který však musel cestu zrušit kvůli nákaze covidem-19.
Mši za zesnulého odsloužil primas polské katolické církve, arcibiskup Wojciech Polak. V kostele zazněly Pendereckého skladby a alabastrová urna s jeho popelem pak byla s poctami uložena přímo v barokním svatostánku, kde jsou pohřbeny i další známé polské osobnosti. Na státní pohřeb se kvůli covidovým omezením čekalo téměř dva roky, v dubnu 2020 rodina uspořádala soukromý pohřební obřad a urnu dočasně umístila v krakovském kostele svatého Floriána.
Penderecki byl jedním z klíčových představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století. Ve svém díle experimentoval se zvukem, s tonalitou, s netradičními vyjadřovacími prostředky a využíval i nových technických možností. Ve světě na sebe poprvé výrazně upozornil jako autor skladby Žalozpěv obětem Hirošimy, za niž v roce 1959 získal cenu UNESCO. Známý byl i pro svou filmovou hudbu, kterou vytvořil pro snímky Vymítač ďábla (1973), Osvícení (1980) či Katyň (2007). Získal mimo jiné dvě americké ceny Grammy a spolupracoval i s rockovými hudebníky, například s členem britské kapely Radiohead Jonnym Greenwoodem.
