Poslední rok s ideální akustikou. Haydnův festival a konflikt s Nadací Esterházy

Dlouhotrvající příběh rozbitých vztahů mezi Haydnovým festivalem a pronajímatelem zámku, Nadací Esterházy, která objekt považuje za své vlastnictví, skončil smutně. Nadace oznámila, že umožní tradiční festival už pouze letos. Od roku 2017 bude prezentovat bohatý koncertní program sama, Haydnův festival si má hledat jiné sídlo.

(Der Standard – 1. dubna 2016 – Ljubiša Tošić)

Za kulisami stále trvají snahy o domluvu, nic bližšího se však nedozvíme. Podle zemského kulturního rady Burgenlandu Helmuta Biera existuje jakási nabídka, Nadace se k ní však ještě nevyjádřila. Bier jen prozradil, že ročník 2017 by se v Haydnově sále snad přece jen mohl konat.

Program na rok 2017 je každopádně připraven, sdělil intendant Walter Reicher. I kdyby v dlouhodobém sporu k žádnému kompromisu nedošlo, Haydnovy dny budou existovat dál. Opustí Eisenstadt a budou se konat na dalších historických místech Burgenlandu, spojených se skladatelovým jménem.

Dirigent Ádám Fischer, který řadu let se svou rakousko-uherskou Haydnovou filharmonií tvoří páteř festivalu, se však vyjádřil, že Haydnův sál lze stěží nahradit, neboť nabízí možnost pracovat v akustických a prostorových podmínkách, jaké měl Haydn při komponování zhruba na mysli.

Motto zatím posledních Mezinárodních Haydnových dnů 2016 zní Haydn & Čechy. Je to mimo jiné dluh Haydnovým začátkům v české Plzni, prohlásil intendant: „Český hrabě Morzin byl jeho prvním zaměstnavatelem.“ Uvedena bude například opera La Canterina, hostovat budou klavíristky Ferhan a Ferzan Önderovy, Basilejský komorní orchestr, hamburský klavírista Sebastian Knauer, koloraturní sopranistka Simone Kermes a cellista Nicolas Altstaedt. Ádám Fischer s Haydnovou filharmonií uspořádají celkem pět koncertů.

Festival se koná od 8. do 18. září na zámku Esterházy v Eisenstadtu.

Přeložila a připravila Vlasta Reittererová

***
Dovětek překladatelky:
Pod heslem Haydn & Čechy bychom si představovali také účast českých umělců. Bohužel – na programu je pouze jeden koncert s naším orchestrem Prague Philharmonia, ovšem sólisty jsou trumpetisté Gábor Boldoczki a Sergei Nakariakov, dirigentem je Milan Turkovic. Moc nepotěší ani propagační text na webové stránce, kde stojí krátká spojení jako například: „České přísloví praví‚ co Čech to muzikant.‘ – což se týká zejména Dittersdorfa, Vaňhala, Smetany, Dvořáka a Mahlera.“ V dalším textu je Jan Ladislav Dusík přejmenován na Johanna Ludwiga, Mahler je podruhé už naštěstí uveden jako „pocházející z Čech“. Na programu festivalu se také několikrát objeví, země původu však vztah k Haydnovi nevysvětluje. Jako etnicky kuriózní spojení působí koncert nazvaný Bohemian Rhapsody, který má na programu směs jako Dvořákův Slovanský tanec a moll, Smetanovu Vltavu, skladbu Tamborin chinoise Fritze Kreislera, C. a k. rapsodii Tibora Kováče a Františka Jánošky, Čardáš z Netopýra Johanna Strausse, Bohemian Rhapsody Freddie Mercuryho a jiné. Proč ne, ale záměna Bohemian a Böhmen přece jen už patří kamsi do devatenáctého století. Aspoň že se v programech kromě už jmenovaných skladatelů objeví také jména Myslivečka, Koželuha, Tůmy a Nerudy.