Když se skladatel se sólistkou potkají na oslavě narozenin

Pardubické hudební jaro: Ludmila Peterková a Barocco sempre giovane aprílově a nebarokně, se světovou premiérou klarinetového koncertu Emila Viklického

Široký dramaturgický záběr a pestrý žánrový rozsah letošního osmatřicátého ročníku mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro (koncerty symfonické i komorní, operní a baletní představení, pěvecká vystoupení) potvrdil v prvním dubnovém večeru koncert uspořádaný ve Velkém sále Muzea v Chrudimi. Pardubické hudební jaro se totiž neodehrává pouze v krajském městě na soutoku Labe a Chrudimky, jeho externí koncerty a představení jsou naplánovány rovněž do Heřmanova Městce, Přelouče, Sezemic, Vysokého Mýta, Kameniček u Hlinska, Luže a dokonce do Hradce Králové. A je velmi sympatické, že Aprílový koncert odrážel v akusticky jednom z nejlepších prostorů ve východních Čechách jistou nevázanost a žertovnost, které bývají se vstupním dnem prvního skutečně jarního měsíce spojovány. Zajímavě přitom působilo, že pardubický komorní soubor Barocco sempre giovane tentokrát nezahrál ani jedno z děl zkomponovaných v období, jež má ve svém názvu.

Na program byly zařazeny skladby, které vznikly především za účelem dobrého a vkusného pobavení. Hned v úvodu večera se dostalo na Malou noční hudbu, KV 525, asi nejznámější a nejčastěji interpretovanou serenádu Wolfganga Amadea Mozarta. Těleso složené ze stále ještě mladých hráčů si s důvěrně „provařenými“ tóny pohrálo na výtečnou, čistě a bez jediné chybičky. Každodenní práce hudebníků, kteří na sobě neustále pracují, je zřetelná. Barocco sempre giovane vládne příjemným měkkým zvukem, typickým pro česká komorní seskupení, a do hry vkládá jak potřebnou kázeň, tak přirozenou živelnost mládí. Jeho členové působí nadmíru sympaticky, dobře vědí, že úsměv na pódiu si bezpečně získá všechny posluchače.

Do skvělé atmosféry tak mohla vstoupit sólistka večera, klarinetistka Ludmila Peterková. První skladba, kterou v Chrudimi provedla, byla pojata coby světová premiéra. Klarinetový koncert D dur Emila Viklického byl napsán přímo pro ni. Jak prozradil Josef Krečmer, jenž není pouze uměleckým vedoucím Barocco sempre giovane, ale také dramaturgem a ředitelem Pardubického hudebního jara, skladatel se sólistkou se před časem setkali na oslavě jistých narozenin, kde si zahráli několik nevážných skladeb. Společná hra je natolik nadchla, že se hned na místě domluvili na další spolupráci. Výsledkem následného Viklického úsilí se stal poměrně rychle zkomponovaný třívětý koncert, který nezapře autorovu jazzovou minulost, zároveň je však svébytnou a suverénní skladbou, posluchačsky velmi příjemnou a vstřícnou. Viklický se jen částečně opírá o jazzový rytmus, jeho přibližně osmnáctiminutové dílko má více poloh. Slyšíme zde prvky hudby taneční i filmové, janáčkovskou inspiraci, v některých místech sahá až k lidové muzice. Sólistka nemá jednoduchou úlohu, klarinetové procházení jednotlivými vrstvami skladby vyžaduje poměrně velkou koncentraci a plnohodnotný výkon. Náročné jsou i party smyčců, předvedená souhra Ludmily Peterkové s ostatními hráči však působila příkladně.

Po přestávce přišlo na řadu dílko asi nejrozvernější. Luboš Sluka si ve své Sunset suite, inspirované jazzem třicátých let dvacátého století, pohrál s notoricky známými i méně obvyklými tanečními hudebními styly a vytvořil skladbu, v níž vyhrává muzikantská živelnost. Co jiného pak očekávat od profesionálních hudebníků, než lehkost a šarm, doslova lákající posluchače k opuštění sedadel? Podařilo se.

Na pódium se v závěru večera vrátila Ludmila Peterková, aby strhla přítomné svým perfektním výkonem v dalším kusu, jenž před téměř čtvrtstoletím mohla nastudovat přímo z rukou jejího autora. Ondřej Kukal svým Clarinettinem op. 11 vzbudil počátkem devadesátých let zaslouženou pozornost, která se tomuto concertinu pro klarinet a smyčce dostává dodnes.

Mimochodem, Ludmila Peterková si jej zahrála i s Čajkovského orchestrem v Moskvě pod taktovkou slavného Vladimira Fedosejeva. Mladý kolektiv, který ji doprovázel v nádherném chrudimském sále, se s touto špičkovou interpretkou nesetkal poprvé (mají za sebou spolupráci na Mozartových a Stamitzových klarinetových koncertech), a tak přesně odstínil místa, v nichž se sólový nástroj dostává až do virtuosních poloh. Famózní přednes ocenili posluchači, kteří se po většinu večera dobře bavili, dlouhotrvajícím potleskem.

Hodnocení autora recenze: 85%

Pardubické hudební jaro 2016
Aprílový koncert
Ludmila Peterková (klarinet)
Barocco sempre giovane
Umělecký vedoucí: Josef Krečmer
1. dubna 2016 Velký sál Muzea Chrudim

program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Eine kleine Nachtmusik, KV 525
Emil Viklický: Klarinetový koncert D dur (světová premiéra)
= přestávka =
Luboš Sluka: Sunset suite
Ondřej Kukal: Clarinettino. Concertino pro klarinet a smyčce, op. 11

www.pardubickehudebnijaro.cz