Poslední velký koncert sezony Filharmonie Brno se dvěma perlami romantismu

Filharmonie Brno má před sebou tento čtvrtek a pátek poslední velký koncert své 66. sezony. Dva večery se dvěma klíčovými symfonickými díly romantismu: Schubertovou Nedokončenou a Prstenem beze slov, tedy symfonickou kompilací Wagnerovy operní tetralogie Prsten Nibelungův.

Filharmonie Brno v Janáčkově divadle (zdroj Filharmonie Brno)
Filharmonie Brno v Janáčkově divadle (zdroj Filharmonie Brno)

„Nedokončená bývá považována za první symfonii romantismu, Prsten Nibelungův naopak za dílo z jeho doznívání. Těší mě, že se s brněnskými posluchači na dva měsíce rozloučíme velkými a působivými skladbami,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Symfonie č. 8 h moll Franze Schuberta patří k jedněm z nejhranějších symfonií vůbec. Proč dílo nedokončil, dodnes není jasné, jejího komponování zanechal šest let před svou předčasnou smrtí. „K objevu symfonie došlo až ve skladatelově neuspořádané pozůstalosti sedmatřicet let po jeho smrti. Schubert po sobě ostatně zanechal takových skvělých nedokončených skladeb víc,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.

Druhá půle večera patří Prstenu beze slov, který zkompiloval do symfonické podoby americký dirigent Lorin Maazel. Wagnerovo dílo je monumentální a v době svého vzniku bylo v obsazení orchestru doslova megalomanské. Na jevišti se objeví více než stovka hudebníků, z nich šedesát smyčců, početná žesťová sekce a devět bicistů. „To je dost nezvyklé, v takto vysokém počtu hrajeme mimořádně. Část kolegů bude ale za scénou, posluchači je tak neuvidí,“ uvedl vedoucí bicistů Lukáš Krejčí. Wagner předepsal v partituře například hru na devět různě velkých kovadlin. „My některé z nich nahradíme železnými nástroji s krásným zvonivým zvukem, mimo jiné kovářskou babkou,“ doplnil Krejčí.

Wagnerovu operní tetralogii, která trvá v součtu patnáct hodin, zhustil Maazel do zhruba sedmdesátiminutové symfonické podoby. „Jeho zásluhou tak pronikla na pódia seriózní možnost hrát Wagnera jako plnohodnotnou součást koncertního programu, jeho dílo k tomu jinak kromě operních předeher nedává mnoho příležitostí,“ uvedl hudební publicista Boris Klepal. Podle něj se dá hledat paralela mezi Wagnerem a Tolkienovým Pánem prstenů. Oba autoři vycházejí alespoň částečně ze stejných mytologických pramenů, v obou dílech se objevují lakotní trpaslíci, zlomený meč a shodné je i to, že se mocný prsten musí vrátit na místo, odkud vzešel. „Wagner se sice obracel k mytologickým, historickým a pohádkovým námětům, ale nikdy přitom nepsal takové opery. Vyjadřoval se výhradně ke své současnosti: hledal v ní místo pro člověka, umělce i pro lásku, a především cestu ke svobodě, harmonii a spáse,“ zdůraznil Klepal. Do Prstenu Nibelungova tak vpravil mýtus o prokletí i svazující tíze vlastnictví, touhy po moci a řádně uzavřených smluv. „Mýtus o bezmoci bohů, hrdinů i obyčejných lidí spoutaných v nasmlouvaném vězení, ale nakonec také o možnosti vykoupení a spásy,“ doplnil Klepal.

Oba koncerty (2. a 3. června 2022) pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese se konají v Janáčkově divadle a začínají v 19:00 hodin.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments