Snaha o dobové provedení Bendova Vesnického trhu v Šumperku

  1. 1
  2. 2
Na zahájení 16. ročníku Klášterních hudebních slavností v Šumperku s mottem „odvaha“ byl proveden 30. května 2022 mimořádný dramaturgický počin – novodobá premiéra nejúspěšnějšího singspielu Jiřího Antonína Bendy Vesnický trh (Der Dorfjahrmark) v podání souboru Musica Florea, sboru Collegium Floreum a přizvaných solistů. Hudebního nastudování se ujal Marek Štryncl, režie Magdalena Švecová.

Jiří Antonín Benda: Vesnický trh – 30. května 2022, Divadlo Šumperk, Klášterní hudební slavnosti (zdroj Klášterní hudební slavnosti, foto Jiří Kučera)
Jiří Antonín Benda: Vesnický trh – 30. května 2022, Divadlo Šumperk, Klášterní hudební slavnosti (zdroj Klášterní hudební slavnosti, foto Jiří Kučera)

Jiří Antonín Benda (1722–1795), hudební skladatel českého původu etablovaný v Německu je autorem celé řady sinfonií, cembalových koncertů, kantát (přes sto), klavírních sonát a dalších děl. Do historie evropské kultury se však zapsal především jako autor scénického melodramu a singspielu. Obě tyto formy dramatické hudby byly tehdy zcela nové a souvisely se snahami formujících se národních kultur vytvořit vlastní národní umění v rodném jazyce dostupné i širším měšťanským vrstvám.

Podnět pro hudebně dramatickou tvorbu v německém jazyce v něm vyvolal příjezd divadelní společnosti Abela Seylera do Gothy na sklonku roku 1774, kde Benda působil od roku 1750 ve službách gothajského vévody, nyní již ve funkci ředitele dvorní hudby. První spolupráce s divadelníky se uskutečnila na melodramu Ariadna na Naxu, který jako zakázku nabídl Bendovi ke zhudebnění libretista a herec Seylerovy společnosti Johann Christian Brandes. Po veleúspěšné premiéře 27. ledna 1775 vytvořil Benda singspiel Vesnický trh na libreto gothajského knihovníka a básníka Friedricha Wilhelma Gottera, jenž se stal jeho stálým libretistou. Seylerova společnost byla jednou z nejvýznamnějších německých divadelních společností osmnáctého století a měla značný význam pro vývoj německé zpěvohry a scénického melodramu. Ačkoli opustila Gothu již v září 1775, stihl pro ni Benda napsat svá další úspěšná hudebně dramatická díla: melodram Medea a singspiely Romeo a Julie a Walder.

Jiří Antonín Benda: Vesnický trh – 30. května 2022, Divadlo Šumperk, Klášterní hudební slavnosti (zdroj Klášterní hudební slavnosti, foto Jiří Kučera)
Jiří Antonín Benda: Vesnický trh – 30. května 2022, Divadlo Šumperk, Klášterní hudební slavnosti (zdroj Klášterní hudební slavnosti, foto Jiří Kučera)

Singspiel Vesnický trh měl poněkud spletitou historii vzniku. Libretista Friedrich Wilhelm Gotter původně přepracoval pro zhudebnění činohru Johann Jakob Engela Vděčný syn, kterou měla Seylerova společnost na repertoáru. To vzbudilo velké námitky u jejích členů. Nakonec byla použita pouze hlavní zápletka s verbířskou scénou z této hry jako základ pro nové dílo z vesnického prostředí, kde jsou silně vykresleny především charaktery postav: milostný pár Lukáš a Baruška, kdy Lukáš představuje vesnického furianta, který se z trucu dá naverbovat na vojnu, poněkud idealizovaný zámecký pán – vysloužilý plukovník královského vojska, který se nedávno vrátil, aby strávil na svém rodném zámku spokojené stáří, chodí mezi venkovský lid a zastane se ho i proti svému bratranci (poručíkovi pověřenému náborem dobrovolníků do vojska, neblaze známému jako pronásledovateli místních děvčat) i jeho feldvéblu Fickfackovi.

V této původní verzi měl Vesnický trh jeden akt, postrádal předehru a obsahoval čtrnáct hudebních čísel. Zpívajícími osobami byly jen představitelé Barušky, Lukáše, Fickfacka a Barunčina otce, ostatní role byly činoherní. Seylerova společnost uvedla singspiel ve vévodském divadle v Ghotě 10. února 1775 – jen tři týdny po premiéře melodramu Ariadna na Naxu.

Ve značně rozšířené podobě jako „opera ve dvou aktech“ se dílo hrálo již při uvedení 26. dubna 1775 v Lipsku. Nová verze končila písní na závěr prvého a sborem na závěr druhého aktu. O tato čísla stejně jako o dvě árie pro nového představitele zámeckého pána na dodatečné texty Johanna Jakoba Engela však Benda požádal lipského skladatele Johanna Adama Hillera (považovaného za zakladatele severoněmeckého singspielu). I sám Benda dokomponoval ještě určitá čísla, takže podle některých zdrojů jich celkem bylo dvacet dva, podle jiných dvacet tři. V souladu s dobovými divadelními zvyklostmi se partitura velmi měnila i při dalším uvádění díla a zachovala se řada variantních znění. Ještě větším změnám podléhaly mluvené dialogy.

Jiří Antonín Benda: Vesnický trh – 30. května 2022, Divadlo Šumperk, Klášterní hudební slavnosti (zdroj Klášterní hudební slavnosti, foto Jiří Kučera)
Jiří Antonín Benda: Vesnický trh – 30. května 2022, Divadlo Šumperk, Klášterní hudební slavnosti (zdroj Klášterní hudební slavnosti, foto Jiří Kučera)

K různým verzím díla se dochovaly tři předehry komponované jako samostatná čísla, která se singspielem tematicky nesouvisela, ale byla psána v lidovém duchu s výraznými melodiemi. Zpěvní čísla díla mají nejčastěji formu arietty, některá se svým rozsahem a bohatou strukturou už běžnému singspielu vymykají (například rozsáhlá koloraturní árie Barušky ke konci díla).

Za definitivní autorské znění singspielu je považována verze redukovaná zpět na jeden akt, z níž byly vypuštěny Hillerovy přídavky (například celá poněkud antisemitská scéna se židovským zlodějem Nathanem) i některé Bendovy původní melodie. Finální verze se tak soustředí na menší počet rozsáhlejších hudebních čísel soustředěných na základní příběh a charakterizaci hlavních postav. Zvlášť mistrná je hudební charakteristika postav i lyrické scény milostného páru.

Podle počtu repríz byl Vesnický trh Bendovým nejhranějším singspielem a vyrovnal se úspěchu i nejznámějších děl Hillerových. Seylerova společnost ho hrála v Ghotě dvacet dvakrát, dále pak v Lipsku, Frankfurtu, Drážďanech a v Porýní. Další společnosti ho uváděly v Hamburku, v Hanoveru, v Altoně, v Berlíně či v Mannheimu. Následně mezi lety 1780–1799 ho mělo na repertoáru asi dvacet menších hereckých společností, jejichž oblast působení sahala od Rigy do Trevíru a od Glückstadtu po Bratislavu.

Jiří Antonín Benda: Vesnický trh – 30. května 2022, Divadlo Šumperk, Klášterní hudební slavnosti (zdroj Klášterní hudební slavnosti, foto Jiří Kučera)
Jiří Antonín Benda: Vesnický trh – 30. května 2022, Divadlo Šumperk, Klášterní hudební slavnosti (zdroj Klášterní hudební slavnosti, foto Jiří Kučera)

V českých zemích máme o uvádění Vesnického trhu v Bendově době jen málo zpráv. S jistotou ho uvedla v roce 1789 v městském divadle v Brně společnost Karla Ludwiga Wotheho (stejně jako jeho další singspiely Romeo a Julie a Dřevorubec).

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


4.7 3 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments