Praha konečně poznala Jonase Kaufmanna

Početné mladší i ty odrostlejší fanynky se konečně dočkaly: Jeden v současnosti z nejpopulárnějších a operními domy nejžádanějších tenoristů konečně dorazil zazpívat i do Prahy (když zdravotních důvodů opakovaně na přelomu starého a nového roku odřekl v mnichovském Fideliovi svého Florestana). Jak jednačtyřicetiletý umělec sám v zákulisí prozradil, v našem hlavním městě sice není poprvé, dosud však přijížděl jen na návštěvy soukromé. Na jeho vystoupení si Češi museli počkat šestnáct let, od jeho profesionálního debutu v roce 1994.

Při setkání s Jonasem Kaufmannem se v lecčems nabízí srovnání s donedávna neméně úspěšným Rolandem Villazónem. Zdá se přitom, že německého tenoristu oproti zmíněnému Mexičanovi příroda tak mocným hlasovým fondem přece jen neobdařila a navíc jeho hlas nepůsobí dojmem tak „superodolného nástroje“, jak se i v Praze opakovaně prezentoval Villazón. Oproti Villazónově klaunství ale Kaufmann zaujme nesmírnou vnitřní koncentrovaností a neokázalostí, ani bezprostřednost mu ale nechybí. Jen málokdy opravdu „zatlačí“ na hlas, často dlouhé pasáže zpívá v pianu, nezřídka velmi obratně přejde k falzetu, svůj hlas má pod výtečnou kontrolou své techniky. Ví také evidentně velmi dobře o čem zpívá a vnitřní pocity toho kterého hrdiny navíc dokáže tlumočit až s uhrančivou sugestivností.

Z nabídnutého italsko – francouzského repertoáru mě Jonas Kaufmann zaujal především hned prvním, nečekaně ztišeným, ale o to působivějším „Recondita armonia“ z prvního jednání Pucciniho Toscy (neméně úspěšný byl i přidaný Cavaradossi z jednání třetího), podobně sugestivní byl i Kaufmannův José a jeho Květinová árie z Carmen. Z druhé poloviny koncertu byla fascinující především u nás nepříliš známá Gioconda a „Cielo e mar!“ Enzo Grimalda se závěrečnou, úchvatně otevřenou a dlouze drženou výškou, stejně jako i až mrazivě působivá zpověď Turida „Mamma, quel vino“ z Mascagniho Sedláka kavalíra. Naopak méně vhodný pro Kaufmannův hlas se mi zdálo přidané Vévodovo “La donna è mobile” z Verdiho Rigoletta. Nejedno čísel z programu včerejšího koncertu lze najít na Kaufmannově novém CD Verisimo Arias.

Výtečného spojence měl Jonas Kaufmann ve svém krajanovi, dirigentovi Jochenu Riederovi, se kterým vystupuje poměrně často. Rieder jakoby s tenoristou doslova dýchal, jejich vzájemné souznění se nedalo přehédnout. Orchestr FOK se včera předvedl v tom nejlepším světle, už od úvodní předehry k Verdiho Silcilským nešporám zaujala nejen preciznost jeho hry, ale i melodická vroucnost a zvuková vyváženost (snad jen závěr Berliozova Maďarského pochodu z Faustova prokletí vyšel přece jen trochu přehlušeně).

Závěrem dobrá zpráva pro ty, co se nedostali: Ze včerejšího pražského koncertu Jonase Kaufmanna pořizovala záznam Česká televize.

Program:
G. Verdi: I vespri siciliani
-předehra
G.Puccini: Tosca
-árie Cavaradossiho z 1.dějství
G.Bizet: L´arlésienne
-Adagietto a Farandole
G.Bizet: Carmen
–árie Dona José z 2.dějství
H.Berioz: La damnation de Faust
-Maďarský pochod
J.Massenet: Werther
-árie Wertheta z 3.dějství
R.leoncavallo: Pagliacci
-intermezzo
-árie Cania z 1.dějství

– přestávka –

G.Verdi: La forza del destino
-předehra
A.Ponchielli: La Gioconda
-árie Enzo Grimalda z 2.dějství
G.Puccini: Manon Lescaut
-intermezzo
F.Cilea: L´Arlesiana
-árie Federica z 2.dějství
P.Mascagni: Cavalleria rusticana
-Intermezzo
-árie Turrida

přídavky:
F.Cilea: Adriana Lecouvreur
-árie Maurizia
G.Puccini: Tosca
-árie Cavaradossiho z 3.dějství
Non ti scordar di me
G.Verdi: Rigoletto
-árie Vévody