Právě začíná rok Benjamina Brittena

  1. 1
  2. 2

Celý rok potrvají oslavy stého výročí narození britského skladatele, jehož jméno se stalo legendou

Můj první kontakt s hudbou Benjamina Brittena byl už ve školních škamnách. V devíti letech jsem zpíval píseň The Ploughboy, jejíž rytmus bylo snadné se naučit. Dodnes její refrén zůstává v mé hlavě jako něco, co se vrací na mysl, když člověk vzpomíná na své dětství. Pak přišlo představení dětské opery o Noemovi a jeho arše. Celá škola byla tehdy přeměněna na  zvěřinec. Kostým nějakého zvířete měl na sobě snad každý. Já jsem zpíval medvěda.

Vlastně se mě drželo štěstí. Měl jsem osvíceného učitele hudební výchovy, který věděl, jak dobře psal Britten pro mladé hlasy, a který nás učil jeho písně. V šedesátých letech, kdy jsem chodil do školy, to byl asi nejznámější žijící skladatel té doby nejenom v Británii. Jeho dvě úspěšné opery Peter Grimes a Billy Budd se dávaly všude. Ale jeho největší díla měla teprve přijít. Ve škole jsme sice zpívali i spoustu jiné hudby, ale já si pořád pamatuji hlavně Brittena.Uvědomil jsem si, že pravděpodobně stejnou zkušenost mají desítky tisíc školáků ze šedesátých let. Uvědomil jsem si to tehdy, když se začaly objevovat první zprávy o tom, jak budou vypadat oslavy stého výročí  Brittenova narození. Podle plánů by oslavy měly být o tom, jak všeobjímající a důležitá je Brittenova hudba. Jak chtěl být Britten užitečný své době a společenskému dění v ní, jak nechtěl psát pro budoucnost, ale pro „teď a tady“, pro dobu, ve které žil, aby reflektoval tehdejší problémy. Ale přesto jeho odkaz tuto dobu přesahuje. Přesahuje tak, že je dodnes inspirací mnoha hudebníkům a dalším umělcům.Celoroční oslavy Brittenova odkazu začnou 22. listopadu, v den svaté Cecilie, patronky hudby. V den, kdy by skladatel oslavil své devětadevadesáté narozeniny. A poběží po celý kalendářní rok, až do 22. listopadu 2013. Krom bezpočtu nastudování děl samotného Brittena se oslavy budou soustředit i na prezentaci umění, které vzniklo jako inspirace skladatelovým kompozičním stylem. Budou tak k vidění balety, opery, ale i činoherní představení umělců, jejichž inspirace Brittenem je součástí jejich vlastní tvůrčí práce. Nadace Britten Pears Foundation, která pečuje o odkaz hudebního skladatele a jeho životního partnera tenoristy Petera Pearse, investuje do připomenutí tohoto výročí šest a půl milionu britských liber. Mimo jiné i do vzdělávací a osvětové činnosti, včetně speciální IPhone a iPad aplikace a animovaného filmu o skladateli. Není sté výročí narození Benjamina Brittena příležitostí pro to, abychom konečně i my doma v Británii uznali, že skladatel, který vyrůstal v měšťácké rodině a měl i punc maloměšťáka, se stal jedním z “velikánů” hudební historie? Od jeho smrti v roce 1976, kdy mu bylo třiašedesát, Brittenova mezinárodní popularita trvale stoupá, stejně jako vliv jeho kompozičního stylu, který se už dávno rozšířil za hranice klasické hudby.

Britten nebyl žádným zarputilým nacionalistou, jak ho mnozí hudební teoretikové a historikové doma v Británii zdejší veřejnosti prezentují. Cestoval a hrál mimo Velkou Británii stejně často jako doma. Psal pro hudební amatérské spolky stejně tak, jako pro přední světové hudebníky a zpěváky své doby. Jeho hudba je stále sdělná pro všechny generace i národnosti. “… V některých kruzích ale přetrvává názor, že je to hudba těžká a nesrozumitelná”, myslí si i Richard Jarman, ředitel nadace Britten Pears Foundation. “A to je to, co chceme celý rok trvajícími oslavami změnit.”Oslava stého výročí nedožitých narozenin Benjamina Brittena, po Händelovi druhého nejvýznamnějšího britského skladatele, se nesoustředí jen na samotnou Velkou Británii. Oslavy budou probíhat po celém světě. S celou řadou světových premiér jeho děl, a to i na místech takových, jako jsou Moskva nebo Peking. V centru pozornosti však bude britský Aldenburgh. Město na pobřeží hrabství Suffolk, které bylo Brittenovým domovem v celé druhé půli jeho života: Město, v němž Britten založil festival, jehož tradice překračují hranice Británie a jehož význam v hudebním světě stále vzrůstá. Místem oslav bude i Brittenův dům, zvaný Red House, za jehož zdmi je shromážděn nejrozsáhlejší archiv na světě věnovaný jedinému skladateli.“Ale Brittenovo dědictví je i v něčem jiném, než v jeho hudbě,” je přesvědčený také Jonathan Reekie, výkonný ředitel Aldeburghského hudebního festivalu. “Je v tom, že inspirace jeho dílem je stále pro mnoho současných umělců hnací silou jejich vlastní tvorby, což není u jiných umělců až tak obvyklé. Nechceme, aby sté výročí narození skončilo  ohňostrojem a pak dalších sto let nebylo nic. Chceme, aby se nedožité sté výročí skladatele stalo odrazovým můstkem i pro další generaci hudebníků, tvořících na základě jeho hudebního odkazu. Tvořících hudební díla, reflektující naše současné problémy a mezilidské vztahy tak, jako to dělal ve své době on.”

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na