Pražská premiéra kanadské legendy Cirque du Soleil: opulentní cirkusová hostina

Inscenace Kurious: Kabinet Kuriozit v režii Michela Laprise se ve světovém prvenství představila roku 2014, v novém nastudování pak slavila obnovnou premiéru v Montréalu o deset let později a nyní svou nadčasovost dokazuje v Praze. V pořadí pětatřicátý titul zábavního podniku je stále atraktivní spektakulární show pro nejširší publikum. Magická laboratoř zasazená do období průmyslové revoluce druhé poloviny 19. století vytvořila rámec pro roky osvědčenou scénickou strukturu, zahrnující uplatnění mistrovských artistických výkonů, živou hudbu ve stylu jazzu, electro swingu či písňový pop repertoár a divadelní situace – zde v čele s vynálezcem a jeho druhy, jakými například byli pan Mikrokosmos s Mademoiselle Lili ve svých kovaných útrobách či vědci a průzkumníci čili obyvatelé imaginární země zvané Kuriosistán.

Všechny postavy charakterizovaly masky. Výrazné celoobličejové líčení evokovalo jak století páry, tak fantazijní či podmořské světy, a současně se mezi nimi objevovaly i živé objekty jako jakési výstavní exponáty – živoucí stroje. Kostýmy pak nesly nádech viktoriánské éry s příměsí fantasy, nechyběly různorodě tvarované cylindry, pláště, živůtky, šněrovací kotníčkové boty, gentlemanům psí dečky na polobotkách, z materiálů kov, kůže, sklo… Pestrostí barev a hojností předmětů, jako například gramofony, ozubenými koly, kovovými konstrukcemi, vitrínami, ostatně „manéž“ překypovala. Magickou atmosféru tomuto kruhovému středobodu dění dodávala také světelná kompozice, mířená pod mnoha úhly obrovského šapitó, a to v kombinaci teplých tónů s ostrými kontrasty a stíny. Monumentální scénografie stylově odpovídala steampunku, retro-futurismu i pohádce. Vyznačovala se variabilitou, s příjezdem parního vlaku mohla připomínat nádraží, při čísle na ohromné trampolíně zas pozvedala zraky k mrakům.

Obecně, mechanické střídalo poetické, vzdušné navazovalo na pozemní, individuální přecházelo ve skupinové. Vědeckofantastický kontext se propisoval jak do dekorace (např. vzducholoď jako panoramatická projekční plocha, nebo kovová mechanická ruka coby pódium), tak kostýmních doplňků (např. letcovy brýle), dále přicházel s jednotlivými objevy, třeba s elektřinou ve formě problikávání a záblesků či úhořů (hadí ženy v kostýmech elektrických-elektrizujících ryb), filmem (během představení se využil princip live kamery) … Žádné z prostor ani zákoutí nezůstaly bez doteku hry nebo vrcholové akrobacie, mezi kterou se řadila čísla jako výškový „cradle“ duet hand to hand, závěsný bicykl (aerial bike), trampolína (acro net), synchronizovaná pozemní akrobacie (banquine), kvartet kontorzionistek, strapsy a balanční výkony na rola-bola na pohyblivé plošině či stojky na navršených židlích. Svébytný svět plný nepředvídatelných hříček opanovaly desítky umělců nejvyšších kvalit. Mohutná energie vycházela nejen z artistických triků, ale také ze skupinových tanečních choreografií, na nichž se podílel Sidi Larbi Cherkaoui.

Kabinet Kuriozit byl opulentní cirkusovou hostinou, při níž se neustále servírovaly delikatesy, jejichž kouzlo tkvělo v umění gradovat napětí, v převyšování laťky běžně tělesně nemožného, a především pak ve zdání lehkosti provedení. Poštovní doručovatelka na zavěšeném jízdním kole sebejistě ručkovala po jeho částech jako po hrazdě či závěsném kruhu. Udivovala silou a tělesnou pružností, ale také nápady, neboť plynule a v rozporu se zákonem zemské přitažlivosti měnila pozice, až skončila usazena v sedle hlavou dolů. Během představení se ale doslova odehrála večeře naditá adrenalinem. Vrstvení židlí jedné na druhou na jídelním stole sloužilo nejen jako manévr pro dosažení lustru, ale zejména pak pro exhibici různých typů stoje na rukách. Přidanou hodnotu výstupu dodal princip zrcadlení, kdy tutéž akci opakovali artisté „usazení“ v kupoli šapitó čili se židle vršily směrem dolů. Setkání dvojníků v meziprostoru pak bylo vyvrcholením antigravitačního stolování.

Fascinující okamžiky přišly také s elegánem s hodinkami, který si snad s nadsvětelnou rychlostí pohrával s diabolem, nebo s pružnou sítí, kdy akrobaté vystřelovali do výšky přes deset metrů a obraceli salta, a to s přesností švýcarských měr, bezpečně, avšak jen pár délek od plachtoví. Při skupinové akrobacii (banquine) se dokonce artistům podařil náskok saltem vzad do třetího patra lidské pyramidy či náskok rukama do dlaní partnera stojícího ve dvojstoji. Cirque du Soleil si odjakživa stál za unikátními sestavami, jejich přitažlivost v průběhu čtyř desítek let stvrdili mnozí jimi inspirovaní. Pozoruhodnou situaci nastínilo filmové snímání rukou a kreací prstů, živě promítané na plášť nafouknutého balónu, které celek provázalo s pop-kulturou 20. století, tedy navodilo dojem o cestování v čase. Z hlediska vlivu pak oživilo vzpomínky na belgickou dvojici Gabriellu Iacono a Grégoryho Grosjeana, kteří na stejném principu založili svůj projekt MadeByHands.

Cirque du Soleil však není pokaždé jen dokonale sešitým „patchworkem“. Kurious má své slabiny a hluchá místa, jako například klaunské mezihry typu neviditelný cirkus a jeho rádoby humorné interakce s diváky. Historicky byl klaun nedílnou součástí programu, aby mistrně překryl přestavby prostoru a zajistil legraci. Ve zdejším provedení jako by lomcoval odolností tempa, které tak pevně v rukách svírala cirkusová čísla a hudební vstupy. Kabinet kuriozit je standardně vyspělým komplexním počinem „továrny na zázraky“, do detailu promyšleným a dobře promazaným strojem, jemuž sice chvilkově dochází dech, ale většinově syčí pod plnou parou. Rafinovaně smísená průmyslová estetika s poetikou „starých časů“ dovoluje, aby inovace kráčela po boku nostalgie.

Kurious: Kabinet Kuriozit
Režie: Michel Laprise
Umělecké vedení: Chantal Tremblay
Hudba: Raphaël Beau, Guy Dubuc a Marc Lessard (Bob and Bill)
Scénografie: Stéphane Roy
Kostýmy: Philippe Guillotel
Make-up design: Eleni Uranis
Choreografie: Sidi Larbi Cherkaoui
Akrobatické choreografie: Yaman Okur, Ben Potvin, Susan Gaudreau, Andrea Ziegler
Sound design: Jean-Michel Caron, Jacques Boucher
Light design: Martin Labrecque
Acrobatic performance designer: Germain Guillemot, Rob Bollinger, Boris Verkhovsky
Akrobatické vybavení a design riggingu: Danny Zen
Producent: Cirque du Soleil
Premiéra 24. 4. 2014, Vieux Port Montréal. Psáno z představení dne 4. 9. 2025, Praha Letenská pláň.