„Pražský filharmonický sbor je skvělým ambasadorem české hudební kultury i tvůrčího odkazu Antonína Dvořáka v globálním rozměru, což dokumentují nejen četná vystoupení na prestižních světových pódiích ve spojení s nejuznávanějšími světovými orchestry a dirigenty, ale i řada nahrávek, kde významnou pozici zastávají díla českých skladatelů. I letošní spolupráce s Českou filharmonií, jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a mezinárodními sólisty na koncertním provedení Rusalky na MHF Dvořákova Praha je toho dokladem. Jako nový držitel Ceny Antonína Dvořáka navazuje důstojně na dosavadní řadu laureátů tohoto ocenění, které Akademie klasické hudby uděluje od roku 2009,“ uvedl předseda Rady akademiků a Intendant Akademie klasické hudby Jan Simon.
Pražský filharmonický sbor je nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Uměleckou činnost zahájil pod vedením svého zakladatele, pěvce a sbormistra Jana Kühna jako Český pěvecký sbor. V 60. letech podnikl sbor, již pod názvem Pražský filharmonický sbor, velká zahraniční turné po Evropě, v 70. letech účinkoval poprvé v Japonsku. V 80. letech vzniklo několik mezinárodně oceňovaných nahrávek včetně Stabat Mater a Requiem Antonína Dvořáka s dirigentem Wolfgangem Sawallischem a Českou filharmonií.
V březnu 2007 byl do čela jmenován sbormistr Lukáš Vasilek, pod jehož vedením si sbor vybudoval pozici vysoce oceňovaného partnera světových orchestrů. To dokládají i četná umělecká vystoupení s Berlínskými filharmoniky a jejich šéfdirigentem Kirillem Petrenkem, či spolupráce s dirigenty, jako je Zubin Mehta, Alan Gilbert, Sir John Eliot Gardiner, Fabio Luisi či již zesnulý Mariss Jansons. PFS se dlouhodobě podílí na nahrávání pro společnost DECCA.
Hlavním partnerem Pražského filharmonického sboru, se kterým aktuálně sdílí i základní organizační platformu, je Česká filharmonie v čele s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem, sbor ale neopomíjí ani spolupráci s dalšími českými orchestry.
Cenu Antonína Dvořáka uděluje od roku 2009 Akademie klasické hudby s podporou Karel Komárek Family Foundation. Jejím cílem je vyzdvihnout osobnosti, umělecké kolektivy či instituce za mimořádné umělecké počiny nebo významné zásluhy na
propagaci a popularizaci české klasické hudby v České republice i v zahraničí. O jejím nositeli rozhoduje od roku 2012 Rada akademiků složená z významných osobností českého kulturního života i klasické hudby.
Laureáti Ceny Antonína Dvořáka získávají skleněnou plastiku violoncella vyrobenou skláři společnosti Moser podle návrhu akademického architekta Jiřího Pelcla.
V Radě akademiků zasedají: Petr Altrichter (dirigent), David Beveridge (muzikolog), Jakub Čížek (ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu), Věra Drápelová (hudební publicistka), Jakub Hrůša (šéfdirigent Bamberských symfoniků a stálý hostující dirigent České filharmonie), Ivo Kahánek (klavírista, pedagog HAMU), Ivan Klánský (klavírista, děkan Hudební fakulty Akademie múzických umění AMU, držitel Ceny Antonína Dvořáka 2017), Jiří Kylián (choreograf, držitel Ceny Antonína Dvořáka 2013), David Mareček (generální ředitel České filharmonie, klavírista), Tomáš Motl (výkonný ředitel kulturního kanálu ČT art), Jan Simon (intendant Akademie klasické hudby, klavírista), Luboš Stehlík (šéfredaktor magazínu Harmonie, hudební publicista), Jiří Vejvoda (hudební publicista).
Laureáty Ceny Antonína Dvořáka jsou: Josef Suk (2009), Ivan Moravec (2010), Jiří Kout (2011), Ludmila Dvořáková (2012), Jiří Kylián (2013), Jiří Bělohlávek (2014), Yo-Yo Ma (2015), Richard Novák (2016), Ivan Klánský (2017), Česká filharmonie (2018), Gabriela Beňačková (2019), Jakub Hrůša (2020), Sir András Schiff (2021).
