Pražský filharmonický sbor na Pražském jaru

Letos se Pražský filharmonický sbor podílí na programu Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro spoluúčinkováním v jednom z vrcholných děl Dmitrije Šostakoviče (1906–1875), v Symfonii č. 13 b moll „Babij jar“ pro basové sólo, mužský sbor a orchestr. Koncert se koná 22. 5. od 20.00 hodin ve Smetanově síni Obecního domu pod taktovkou Petra Altrichtera, hraje Česká filharmonie, sólový part zpívá litevský basbarytonista Kostas Smoriginas.

První impuls k napsání Symfonie č. 13 poskytla Šostakovičovi poéma devětadvacetiletého básníka Jevgenije Jevtušenka (1932–2017), jednoho z předních kritiků stalinismu, který mj. protestoval proti nucené emigraci Solženicyna či proti vstupu vojsk varšavské smlouvy do Československa. Jevtušenko v poémě reagoval na masakr kyjevských Židů v roce 1941 v rokli Babij jar u Kyjeva. Šostakoviče Jevtušenkovy verše hluboce oslovily a začátkem roku 1962 básníka požádal o spolupráci na libretu. K původní poémě Babij jar přidal další čtyři části, Humor, V obchodě, Strachy a Kariéra, opět s libretem vycházejícím z Jevtušenkových veršů, přičemž větu Strachy napsal Jevtušenko přímo na skladatelovu objednávku. Vznikla rozsáhlá pětivětá vokální symfonie – geniální, nadčasové dílo. Z původního Jevtušenkova requiem za oběti v Babím jaru se v rukou Šostakoviče stalo svědectví o nejsoučasnější sovětské realitě.

Premiéra symfonie se uskutečnila v říjnu 1962 ve Velkém sále Moskevské konzervatoře pod taktovkou Kirila Kondrašina. Ihned po premiéře se snesla na Šostakoviče i Jevtušenka lavina kritiky a ÚV KSSS v květnu 1963 rozhodlo, že Symfonii č. 13 mohou uvádět jen oblastní filharmonie; dokonce bylo zakázáno poskytovat autorská práva k dílu do zahraničí. V Československu symfonii poprvé uvedl 23. listopadu 1983 Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pod vedením Jaromíra Nohejla se sólistou Karlem Bermanem. Pražský filharmonický sbor se na provedení Symfonie č. 13 mj. podílel také na Pražském jaru v roce 2006 s orchestrem FOK za řízení Jiřího Kouta.