Pražský filharmonický sbor se v budoucnu dočká reprezentativnějších prostor pro svoji činnost. Soubor, který letos slaví 80. výročí svého prvního veřejného vystoupení, již pět let působí v nevyhovujících podmínkách na pražském Senovážném náměstí. Zřizovatel Pražského filharmonického sboru, ministerstvo kultury se nyní pro svoji příspěvkovou organizaci snaží získat stabilní zázemí.
„Podmínky pro sbor jsou dočasné, ministerstvo nyní hledá sídlo. Pokud se probíhající jednání podaří dokončit, bude to stabilní místo pro činnost sboru,“ sdělil dnes médiím náměstek ministra kultury Miroslav Rovenský. O jaký objekt se jedná, však neupřesnil.
Pražský filharmonický sbor 5. února v Dvořákově síni pražského Rudolfina uskuteční slavnostní koncert ke svému 80. výročí. V programu bude kantáta Svatba Igora Stravinského se čtyřmi klavíry a bicími, dále zazní místy jazzová Gloria soudobého anglického skladatele Johna Ruttera a výběr z motet Antona Brucknera. Koncert je již vyprodán. Současně s koncertem bude v Rudolfinu zahájena výstava mapující historii sboru.
Pražský filharmonický sbor ve své jubilejní sezoně se mimo jiné již pošesté chystá na účast na prestižním festivalu v Bregenzu, vystoupí s Izraelskou filharmonií v Drážďanech a zkouší operu Boris Godunov, která bude mít premiéru v pražském Národním divadle. „V roce svého 80. výročí je na tom sbor, pokud jde o jeho uměleckou úroveň, výborně. Spolupracujeme s Českou filharmonií, dostáváme i výborná pozvání do ciziny. Jako určité negativum vnímám, že ani nemůžeme všem zájemcům o spolupráci vyhovět,“ uvedla Pražského filharmonického sboru Eva Sedláková.
Pražský filharmonický sbor činnost zahájil v roce 1935 pod vedením zakladatele Jana Kühna jako Sbor Radiojournalu Praha, později jako Český pěvecký sbor. Svoji první nahrávku uskutečnil v roce 1952, šlo o Dvořákovo Stabat mater s Českou filharmonií a Václavem Talichem. Od té doby natočil více než 100 titulů pro řadu světových firem. Během roku 2014 těleso uskutečnilo 101 vystoupení.
Při sboru funguje Akademie sborového zpěvu určena především studentům uměleckých škol. Spolupráce s nimi však podle sbormistra Lukáše Vasileka není ideální. „Bohužel profesoři zpěvu na školách vychovávají spíše sólisty, kteří se pak nemají kde uplatnit. Účast ve sboru často neberou za rovnocennou sólové kariéře a studenty nepodporují,“ podotkl sbormistr.
Předloni příspěvková organizace Pražský filharmonický sbor skončila se ziskem zhruba 972.000 korun. Z financí získaných koncerty pokrývá sbor svoji činnost, náklady na dopravu, pronájem svého sídla v Praze a podobně. Příspěvek od ministerstva kultury je určen především na platy. Průměrný plat ve sboru činí 26.000 korun. PFS nyní má přibližně 70 členů. Mezi jeho koncertní partnery patří například Berlínská filharmonie, Vídeňská filharmonie a Česká filharmonie.
Foto Petra Hajská
