Pražský komorní orchestr vznikl z lůna Symfonického orchestru Českého rozhlasu v roce 1951, osamostatnil se v roce 1965, od roku 1991 působí pod agenturou PKO Agency, s.r.o. Od svého prvního zájezdu do Rakouska v roce 1956 absolvoval soubor přes dva tisíce zahraničních zájezdů. Ve svém repertoáru má řadu českých děl a jak uvádí na svých stránkách, jejich nejposlouchanější skladba, Serenáda pro smyčce E dur, op. 22 A. Dvořáka, má na Spotify dvacet devět milionů poslechů.
Koncert 19. dubna 2022 v kostele sv. Šimona a Judy proběhl ve smyčcovém obsazení (třináct hráčů) bez dirigenta s koncertním mistrem Leošem Čepickým. Došlo ke změně programu, místo Dvořákova Nokturna H dur, op. 40 a Mendelssohnovy Smyčcové symfonie č. 12 g moll byly zařazeny dvě zřejmě nejpopulárnější Mozartovy drobnější kompozice: Serenáda č. 13 pro smyčcový kvartet a kontrabas G dur „Malá noční hudba“, K. 525 a Divertimento D dur, K. 136. Koncert se tak stal čistě klasicistním, což mělo svůj půvab.
Obě skladby patří ke kmenovému repertoáru souboru. Tak průzračné skladby, jako je Serenáda nebo Divertimento, vyžadují přesnost souhry a základního pulsu. To je bez dirigenta obtížné, nepřispěla k tomu ani akustika kostela. Zejména v Allegru v Serenádě bych přivítala větší vnitřní klid, který by i v rychlém tempu vtiskl skladbě potřebnou pohodu, dostatečné „nádechy“ a také zřetelnost zvuku. Záleží samozřejmě na charakteru sazby, protože Presto v Divertimentu znělo dostatečně artikulovaně.
Sinfonia in Es a quattro voci pro dvoje housle, dvě violy a violoncello Josefa Myslivečka (1737–1781) byla už pro publikum méně známou kompozicí. PKO nahrál pro Supraphon soubor Sinfonií tohoto skladatele v edici Musica Antiqua Bohemica v roce 1988 (č. 11 0304-2), tehdy ještě s koncertním mistrem Oldřichem Vlčkem v nastudování Břetislavem Novotným. Sinfonia in Es mezi nimi ovšem není.
Jako skladatel byl Mysliveček velmi plodný a jeho rukopisy se rozšířily po celé Evropě. I když jsou těžištěm jeho tvorby hudebně-dramatická díla, v sinfoniích slyšíme zrání klasicistního stylu. Sinfonia in Es je příjemnou, dobře znějící a strukturně srozumitelnou hudbou. Pro akustiku kostela vyhovující, i když i zde jsem v Larghettu zaslechla rozmlženost souhry.
Koncert pro violoncello a orchestr D dur, op. 101, Hob. VII:2 Josepha Haydna je jedním z nejkrásnějších virtuózních violoncellových koncertů. Zdá se, že využívá plně přirozených možností nástroje, co se týče rozsahu, způsobu hry, dynamiky i hybnosti. Výzkum publikovaný v roce 2019 Thomasem Tolleyem z Edinburgh College of Art mění dlouhodobý dohad, že koncert byl složen pro violoncellistu Antonína Krafta, na doložený fakt, že jej premiéroval James Cervetto, hlavní violoncellista italské opery, v Londýně 24. března 1784.
Violoncello znělo krásně a plně ve všech polohách, vyváženě s orchestrem. Alžběta Vlčková zahrála koncert pozoruhodným způsobem jak z hlediska techniky, tak výrazu, a publikum okouzlila. Dlouhý potlesk odměnila přídavkem ze Suity pro violoncello solo Gaspara Cassadó.
Pražský komorní orchestr
19. dubna 2022, 19:30 hodin
Kostel sv. Šimona a Judy
Program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Serenáda č. 13 pro smyčcový kvartet a kontrabas G dur „Malá noční hudba“, K. 525
Wolfgang Amadeus Mozart: Divertimento D Dur, K. 136
Josef Mysliveček: Sinfonia in Es a quatro voci
Joseph Haydn: Koncert pro violoncello a orchestr D dur, op. 101, Hob. VII:2
Účinkující:
Alžběta Vlčková – violoncello
Pražský komorní orchestr
Leoš Čepický – koncertní mistr
