Před padesáti lety zemřel varhaník a skladatel Marcel Dupré

Dnes je to přesně padesát let, co zemřel nejvýznamnější francouzský varhanní virtuóz své doby, Marcel Dupré. Mimo jiné se věnoval i komponování a pedagogice. Byl označován za „zázračné dítě“.

Marcel Dupré (foto Bibliothèque nationale de France)
Marcel Dupré (foto Bibliothèque nationale de France)

Marcel Dupré se narodil do hudební rodiny ve francouzském městě Rouen 3. května 1886. Otec Albert Dupré byl varhaníkem a dirigentem a matka Marie-Alice Chauviere violoncellistkou a pianistkou. V domě s nimi žili i Marcelův dědeček a teta, kteří byli taktéž profesionálními hudebníky. V zadní části domu se nacházela hudebna, kde Albert Dupré řídil zkoušky místního sboru. Pár dní po narození Marcela nad jeho kolébkou Alexandre Guilmant (učitel Alberta) prohlásil: „Bude varhaníkem“.

V raném věku se u Marcela projevily hudební vlohy. Později ho rodinný přítel Aristide Cavaillé-Coll, největší varhanář 19. století, nazval „malým zázrakem“ (le petit prodige). V roce 1896 postavil Aristide Cavaillé-Coll v domě rodiny Dupré varhany – tato skutečnost určila směr kariéry malého Marcela. Prvotní studium varhan započal u svého otce.

Ve věku jedenácti let byl jmenován varhaníkem kostela Saint-Vivien v Rouenu. Ve svých patnácti letech složil kantátu, kterou přednesl v den svých narozenin u příležitosti dalšího rozšíření hudebny v domě rodiny Dupré.

V roce 1904 (některé zdroje uvádí rok 1902) započal studium na Pařížské konzervatoři, kde se učil u Louise Diémera a Lazara Lévy na klavír, Alexandra Guilmanta a Louise Vierna na varhany a Charlese-Marii Widora kontrapunkt a skladbu. V roce 1906 ho varhaník, skladatel a pedagog Charles-Marie Widor jmenoval svým asistentem v kostele Saint-Sulpice.

Svůj oficiální pařížský debut absolvoval v roce 1912 v Salle Gaveau a v roce 1914 získal Římskou cenu za svou kantátu Psyché. Po první světové válce si Marcel Dupré rychle vybudoval reputaci koncertního umělce. Mezinárodní úspěch přišel nejprve v Anglii a poté v Americe, kde byla improvizovaná varhanní symfonie na jeho prvním recitálu v tisku oslavována jako „hudební zázrak“. Mezi lety 1922 a 1925 vystupoval v USA. Odehrál více než 2000 varhanních koncertů.

V roce 1926 byl jmenován profesorem hry na varhany a improvizace na Pařížské konzervatoři, kde působil třicet let. V letech 1954–1956 zde zastával funkci ředitele. V letech 1947–1954 zastával funkci ředitele na Americké konzervatoři se sídlem na královském zámku Fontainebleau.

Charles-Marie Widor odešel v roce 1934 ze své funkce v Saint-Sulpice a Marcel Dupré tak po 28 letech povýšil z asistenta na titulárního varhaníka, jímž byl až do své smrti.

Skladby Marcela Dupré byly natolik obtížné, že je mnohdy dokázal zahrát jen on sám. Zkomponoval celkem 65 opusových čísel. Později publikoval studijní edice varhanních skladeb Johanna Sebastiana Bacha, Georga Friedricha Händela, Wolfganga Amadea Mozarta, Franze Liszta, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Roberta Schumanna, Césara Francka a Alexandra Glazunova. Dále vydal metodiku hry na varhany (1927), pojednání o varhanní improvizaci (1926 a 1937) a učebnice harmonické analýzy (1936), kontrapunktu (1938), fugy (1938) a doprovodu gregoriánského chorálu.

Francouzský varhaník zemřel 30. května 1971 ve věku 85 let ve svém domě v Meudonu. V tomto městě nedaleko Paříže je taktéž pochován.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments