Při práci upřednostňuji hledisko umělecké před ekonomickým, říká ředitel JFO Jan Žemla

Co vlastně dělají teď hudebníci, když nemohou koncertovat?
Je to smutné. Hudebníci jsou samozřejmě zvyklí na samostudium a tak se udržují v kondici a studují repertoár samostatně, ale to nestačí. Práce orchestru je o tom, že hrajete spolu, ladíte spolu, vytváříte nějaký zvukový útvar, který vyvolává emoce u posluchačů – teď se nic z toho neděje. Orchestr se nepotkává a vše, co tak slibně s novým šéfdirigentem začalo, zase stagnuje. S kolegy v managementu pak připravujeme několik on-line koncertů, určitě mezi nimi budou dvě vystoupení Lukáše Vondráčka 26. a 30. listopadu, které bude vysílat český rozhlas Vltava, Vánoční koncert na přání našich posluchačů a další akce, na kterých zazní spousta skvělé hudby, dokonce žijících autorů. Ale to  vše je vlastně „jenom jako,” tento systém logicky postrádá to základní – kontakt s publikem. Pro publikum přece hrajeme, v interakci s ním se přenáší emoce a prožitky, v tom má naše činnost smysl.

Někdo by si mohl myslet, že hudebníci jsou rádi, že jsou doma a dostávají mzdu.
To si může myslet jen ten, komu na jeho práci a seberealizaci nezáleží a kdo o celoživotní přípravě hudebníka nic neví. Jako dítě je hudebník od svých pěti let systematicky veden k vnímání a provozování hudby, srůstá se svým nástrojem a jeho povolání je součástí osobnosti. Prostě nevydrží nehrát. Není to jen práce, je to poslání. Členové JFO jsou samozřejmě také rodiče a starají se v této době o děti školou povinné, ale provozování hudby je jejich základní přirozeností. Když se nám podařilo zorganizovat několik nahrávacích projektů či dokonce menších koncertů, to nadšení z návratu bylo všudypřítomné. Vše sice za cenu určitého nepohodlí – rozestupy, roušky, desinfekce. Ale hráli jsme.

Do budoucna máte velké plány, připravuje se nový koncertní sál, jak to s realizací vidíte dnes?
Ano, máte pravdu, záměr postavit v Ostravě nový koncertní sál, který by byl součástí Domu kultury města Ostravy, už žije svým aktivním životem několik let. Dům kultury, tedy stávající sídlo JFO je stavba 60 let stará a za hranicí životnosti. Rekonstrukci potřebuje zcela nutně. Zároveň se jedná o památkově chráněný objekt, jehož parametry ovšem neodpovídají současným standardům. Nemožnost zasáhnout do konstrukce budovy a zároveň jasně definovaná náplň a účel, to vše bylo na počátku myšlenky propojení nové budovy se starou. Spojilo se příjemné s užitečným, jak se říká a z toho vzešlo zadání architektonické soutěže. Ta proběhla ve dvou kolech v minulém roce.

V jaké fázi přípravy koncertní sál nyní je?
Příprava je v plném proudu a naštěstí nebyla v této fázi nijak výrazně narušena situací kolem koronaviru. Byla podepsána projektová smlouva a architektonická kancelář amerického architekta Stevena Holla z New Yorku, která vyhrála soutěž, spolu se studiem architekta Martina Kropáče z Prahy Architecture ACTS už několik měsíců pracují na projektu a ladí detaily. Aktuálně se například realizují zkušební vrty kolem budovy Domu kultury, ve kterých se měří vibrace okolního prostředí, pracuje se na další fázi studie a tak dále.

Počkejte, tomu nerozumím – to bude stávající budova součástí té nové?
Dobře rozumíte, ano, je to tak. Podstatou projektu je to že stávající budova, zůstane zachována, bude obklopena novou budovou a bude její nedílnou součástí. Proto bylo rozhodnuto nejen o stavbě nového koncertního sálu, ale také současně o rekonstrukci budovy stávající. V nové části bude velký koncertní sál o kapacitě asi 1300 míst, současný koncertní sál bude přestavěn na komorní sál pro 500 osob, vzniknou společenské prostory pro návštěvníky, které nyní citelně chybí a nahrávací studio. Divadelní sál zůstane zachován i s původní funkcí, ze současné tělocvičny a bývalého kina se zase stane samostatný edukační prostor s kapacitou okolo 200 míst. Bude zde i zázemí pro hudebníky a pracovníky managementu, několik multifunkčních prostor využitelných pro kohokoli, kdo bude chtít v tomto prestižním prostoru uspořádat firemní či společenské setkání. Součástí komplexu budou i kvalitní gastroslužby. Veškeré tyto informace jsou dostupné na webu www.koncertnisal.cz, kde najdete i veškeré vizualizace.

Plány krásné – ale co financování? Bude i doba pokoronavirová přátelská k takovému projektu?
Na tento projekt slyšeli doposud jak zástupci Moravskoslezského kraje, ale zejména Statutárního města Ostrava, které je tedy iniciátorem. Plán prošel všemi schvalovacími procesy, je rovněž podepsáno Memorandum o financování mezi městem, krajem a státem. Předpokládaná investice je v objemu asi 2 miliard korun. Statutární město Ostrava již několik let pracuje s fondem, do kterého každoročně město vkládá finanční prostředky. Je jisté, že vstupujeme do nelehké doby a je těžké odhadovat, jaký dopad bude mít současná krize ve chvíli, kdy dojde k vlastní realizaci projektu a tedy finančně nejnáročnější části za 2-3 roky.

Budete mít možnost jako ředitel filharmonie tyto projekty ovlivňovat?
Jsem z praktických důvodů také ředitelem Domu kultury města Ostravy a jsem od úplného počátku součástí užšího týmu, který definoval zadání soutěže a dále řeší velmi konkrétní provozní záležitosti. Mou rolí – nebo spíše rolí Janáčkovy filharmonie – je definovat a připomínkovat praktické fungování celé budovy. Za poslední roky jsme cíleně sbírali zkušenosti a využívali možností vystupovat v koncertních sálech po celém světě. Řešíme věci komplexní, ale i takové detaily jako šířku dveří tak, aby jimi pohodlně projel koncertní klavír bez nutnosti angažovat stěhovací službu a podobně. Aktivity v jednotlivých sálech budou probíhat souběžně, nesmí se vzájemně narušovat. V sálech nebudou jen koncertní akce, bude se zde zkoušet i nahrávat. Samozřejmě myslíme i na restaurační prostory a na zajišťování cateringu při jednotlivých akcích. Bude to velmi složitý celek, je to pro nás velká výzva.