Příběh dvakrát ztraceného dítěte

23. září tohoto roku uplynulo 105 let od narození slavné české pěvkyně Jarmily Novotné, jejíž kariéra se odvíjela vlivem nejrůznějších okolností převážně na zahraničních scénách, mj. šestnáct let na scéně Metropolitní opery v New Yorku. Třebaže před listopadem 1989 se o ní u nás nepsalo a její jméno pozvolna upadalo v zapomnění, dnes je památka Jarmily Novotné v plné míře rehabilitována. Její bronzová busta podle sádrového modelu Jana Maria Korbela z roku 1942 je umístěna v Národním divadle, kde kdysi poprvé vstoupila na divadelní prkna, ještě za svého života (zemřela 1994) obdržela čestné občanství hlavního města Prahy a čestné členství Státní opery Praha.Jménem Jarmily Novotné je pojmenována jedna z ulic v Radotíně u Prahy, kde při svých návštěvách sestry bydlela, a v neposlední řadě je díky vstřícnému přístupu observatoře na Kleti a Mezinárodní astronomické unie jejím jménem pojmenována i jedna z nově objevených planetek v hvězdné galaxii. To vše ovšem nepřišlo samo sebou, ale zásluhou Společnosti Jarmily Novotné, jmenovitě její zakladatelky a dlouholeté jednatelky, osobní přítelkyně Jarmily Novotné a strážkyně jejího odkazu, paní Ludmily Matrtajové. Byla to právě ona, kdo se po letech mediálního mlčení přímo zasloužil o znovuzviditelnění osobnosti Jarmily Novotné v očích české veřejnosti. Výše zmíněné čestné akty odčiňující dluh vůči umělkyni jsou ovšem pouhou špičkou ledovce, zahrnujícího celou řadu dalších výstupů včetně snímku Nepolapitelný motýl zaznamenaného na VHS kazetě, vydání pamětního grafického listu udělovaného Společností Jarmily Novotné umělcům účinkujícím v jejích programech nebo zřízení pamětní síně Jarmily Novotné na zámku ve Stráži nad Nežárkou v rámci expozice věnované Emě Destinnové, u níž kdysi Novotná brala hodiny zpěvu.Vedle pěvecké kariéry se Jarmila Novotná zapsala rovněž do filmových análů. Její půvabný zjev byl nejen výhodou při ztvárňování postav na operním jevišti, ale nemohl uniknout ani filmařům, kteří hledali pro svá díla kultivovanou krásu a oduševnělost. Její filmografie zahrnuje devatenáct snímků od raných Vyznavačů slunce z roku 1926 (režie: Václav Binovec, role: Komtesa Jacinta), přes Velkého Carusa (The Great Caruso, 1951, režie: Richard Thorpe, role: Maria Selka) až po Velký valčík z roku 1955 podle scénáře Neila Simona (The Great Waltz, režie: Max Liebman, role: Mme. Baranska). Jarmila Novotná byla též Mařenkou v německé zfilmované verzi Prodané nevěsty režiséra Maxe Ophülse z roku 1932, hrála i ve zfilmovaných operetách Frasquita a Žebravý student. Mimořádné místo v její tvorbě pro film zaujímá švýcarské protiválečné drama The Search (v češtině Poznamenaní) režiséra Freda Zinnemanna z roku 1948. V tomto snímku ztvárnila Jarmila Novotná matku zoufale hledající v tranzitních táborech svého za války odloučeného synka, který v Osvětimi ztratil vzpomínky na vlastní rodinu i řeč, až se ho v rozvalinách Mnichova ujme americký voják Steve a začne ho učit anglicky. Šťastným shledáním matky se synem kulminuje strhující herecký koncert všech tří protagonistů – vedle Jarmily Novotné a Montgomeryho Clifa jako Steva zejména představitele malého Karla Malíka v podání dětského herce Ivana Jandla. Čímž se po poněkud delším úvodu dostáváme k výročí tohoto týdne, pětadvacátému výročí předčasného úmrtí tohoto „dvakrát ztraceného dítěte“.Ivan Jandl (24. 1. 1937–21. 11.1987) začal v roce 1945 hrát v Dismanově rozhlasovém souboru, kde si ho o dva roky později všiml Fred Zinnemann, když hledal chlapce do svého nového filmu. Mimořádně působivý snímek vzbudil hned po svém vzniku značnou pozornost diváků i kritiky a byl nominován na cenu americké filmové akademie Oscar.Ivan Jandl obdržel za svou roli dětského Oscara (Academy Juvenile Award) a Zlatý glóbus, čímž se stal prvním (a dosud jediným) Čechem, který získal tato dvě prestižní filmová ocenění. Obě ocenění mu zástupci Americké filmové akademie předali prostřednictvím švýcarského velvyslanectví přímo v Praze, obě ceny se dochovaly a dnes jsou součástí Národního filmového archivu v Praze. Ač by se mohlo zdát, že se tím Jandlovi otevřela cesta k další nadějné filmové kariéře, paradoxně tomu bylo právě naopak. Po únorovém převratu v roce 1948 se americká filmová ocenění stala jejich nositeli spíše přítěží, a třebaže dostával řadu nabídek ze zahraničí (mj. i od Brigitte Bardotové, která projevila přání s ním točit), jeho další filmový osud byl až na několik drobných roliček v domácích snímcích víceméně zpečetěn. Po marném pokusu dostat se po maturitě na DAMU se nadále mohl věnovat herectví vedle svého úřednického povolání pouze amatérsky. Ještě jednou se tomuto „podruhé ztracenému dítěti“ zablýskalo na lepší časy, když koncem šedesátých let mohl působit v Československém rozhlase jako hlasatel (uváděl mj. i populární pořad Kolotoč), místo hlasatele však musel kvůli nastupující normalizaci v roce 1972 opustit. Pak již s herectvím a uměleckým prostředím souviselo jenom místo inspicienta v Krušnohorském divadle v Teplicích v letech 1982–84.Jarmila Novotná alias Hana Malíková se se svým „malým Karlem“ setkala po senzačně přijaté premiéře filmu The Search v USA hned při své návštěvě Čech v roce 1948 a ještě i několikrát poté. Ivan Jandl žil po smrti matky sám v pražské Libni, kde skonal v padesáti letech na záchvat cukrovky. Smutný příběh by byl možná skončil dalším, již definitivním ztracením, kdyby ovšem Ivan Jandl nenáležel do širokého společenství Jarmily Novotné. A tak i on našel – bohužel až po svém odchodu – svou zastánkyni a obdivovatelku v paní Ludmile Matrtajové, z jejíž iniciativy byla i jeho jménem pojmenována nově objevená planetka č. 37 736.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na