Hana Vláčilová, která 25. února oslaví šedesátiny, patřila pětadvacet let k oporám baletního souboru pražského Národního divadla. Na českou první scénu přišla v roce 1972 a již o dva roky později se stala sólistkou. S kariérou primabaleríny se rozloučila v červnu 1999 rolí Giselle, s níž jakoby osudově debutovala i na svém absolventském koncertě na konzervatoři počátkem sedmdesátých let. Celkem na jevišti Národního divadla ztvárnila na tři desítky rolí.
Hana Vláčilová tančila třeba Julii v Prokofjevově baletu v nastudování Miroslava Kůry a Petra Weigla, Odettu a Odili v Čajkovského Labutím jezeru, nebo Margaritu v Dámě s kaméliemi. Baletu zůstala věrná i po ukončení vystupování na jevišti. Nejprve šéfovala baletnímu souboru pražské Laterny magiky. Od roku 2005 spolupracovala s baletem Státní opery Praha jako pedagožka a baletní mistryně a v roce 2011 se stala jeho uměleckým šéfem. Od začátku devadesátých let vyučuje na pražské Taneční konzervatoři.
Hana Vláčilová dnes působí i jako režisérka a choreografka a to nejen v České republice. Zahraniční zkušenosti ostatně sbírala už jako mladá baletka, strávila rok na akademickém tanečním učilišti v Petrohradě, později tančila například v Berlíně a pohostinsky vystupovala v řadě zemí světa. Povolání přivedlo Vláčilové, která má na kontě řadu prestižních ocenění, i životního druha: jejím manželem je někdejší sólista Baletu Národního divadla Jan Kadlec.
