Lidovecký kandidát na ministra kultury Daniel Herman chce v případě svého jmenování nejprve postavit nový tým širšího vedení ministerstva. Jedním z prvních jeho úkolů po nástupu do funkce by pak mělo být řešení situace s vedením Národní galerie v Praze, kterou již devět měsíců vede jen pověřený ředitel. Oblasti, na které by se chtěl Herman jako ministr zaměřit, je spolupráce s ministerstvem školství, cestovní ruch a kinematografie, uvedl ve svém dnešním rozhovoru pro ČTK.
„Chci poznat situaci a hovořit se zainteresovanými lidmi a v nějakém reálném čase, který bude spíš kratší než delší, se posunout k definitivnímu řešení. Otevřenost, diskontinuita, to, že nevíme, jak to bude, to je pro každou instituci devastující, nemotivuje to,“ uvedl Herman k situaci v Národní galerii. „Nejsem si jistý, jestli je potřebné nové výběrové řízení, když už jednou proběhlo a má nějaké výsledky,“ doplnil.
Národní galerie má dočasné vedení od loňského dubna, kdy tehdejší ministryně Alena Hanáková (TOP 09 a STAN) odvolala ředitele Vladimíra Rösela. Neuspořádala ale na jeho nástupce konkurz, využila výsledky dřívějšího výběrového řízení, při němž komise doporučila na místo ředitele Národní galerie historika umění Jiřího Fajta.
Hanáková ho v době, kdy byla v demisi, šéfem Národní galerie jmenovala s nástupem k 1. září loňského roku; její nástupce Jiří Balvín Fajtův nástup dvakrát odsunul, naposledy až na 1. červenec 2014. Z Hermanova vyjádření vyplývá, že by Národní galerie mohla znát svého příštího ředitele dříve. „Je to rozhodně jedna z prioritních otázek,“ říká.
Herman ale obecně nechce mluvit o svých případných prioritách, spíše o tom, co by rád jako ministr akcentoval. „Výchova a vzdělávání ke kultuře patří,“ míní. Druhou oblastí je cestovní ruch. „Za kulturním dědictvím sem jezdí statisíce lidí a ne vždycky jsme schopni toto docenit. Myslím, že agenda cestovního ruchu by měla být akcentovaná i z hlediska kultury,“ upozorňuje Herman a připomíná tak snahy některých svých předchůdců, podle nichž by ministerstvo kultury mělo participovat na zisku z cestovního ruchu, který zajišťují památky. Třetí oblastí, kterou by chtěl akcentovat, je kinematografie, zejména filmové pobídky pro zahraniční tvůrce.
Z praktických věcí zmiňuje přípravu památkového zákona, který už existuje v paragrafovaném znění. „To je třeba dopracovat, stejně jako koncepce památkového péče, která by měla být vypracována v roce 2015,“ vypočítává. Ministerstvo kultury musí pracovat na koncepci státní kulturní politiky na příští léta. Herman by rád více propojil s kulturou sponzory a mecenáše, třeba i v případě s příspěvkových organizací, jichž má ministerstvo 29 a patří mezi ně i ty největší národní kulturní instituce.
Herman v personálních otázkách neplánuje měnit všechny náměstky a vysoké úředníky. „Chci zachovat jistou míru kontinuity … z principu nejsem přítelem revolucí,“ říká. Strach z politického tlaku, kterému byla podle médií vystavena z jeho předchůdců třeba Alena Hanáková, prý nemá. „Obrovsky mi pomohla moje tříletá praxe v Ústavu pro studium totalitních režimů, minimálně třetinu z toho pobytu bych přirovnal k pobytu na frontě. Ale myslím, že se mi to podařilo. Přitahuje mě možnost vytvořit synergii. Na druhou stranu jsem realista a oba koaliční partneři i KDU-ČSL mi sdělili své personální priority. Ani jedna z nich není pro mě nepřijatelná,“ řekl.
