Letos vám bude patnáct let. To znamená, že se budete rozhodovat, zda jít na konzervatoř, nebo zvolit školu jinou. Už jste se rozhodla?
Přihlášku jsem podala na Pražskou konzervatoř a Konzervatoř Jaroslava Ježka. Pro jistotu jsem ale podala přihlášky i na střední školy se zaměřením na cestovní ruch, protože se ráda učím cizí jazyky.
V jednom rozhovoru jste řekla, že je česká hudba dědictvím, kterého bychom si měli vážit. Čím je podle vás tak výjimečná? Kteří čeští autoři jsou vám nejbližší?
Nemyslím si, že je česká hudba něčím výjimečná, ale dokážu si u ní představit českou přírodu, proto je mi bližší. Vzhledem k tomu, že bydlím v blízkosti rodiště Antonína Dvořáka, tak jsou mi i jeho díla velmi blízká. Jako malá jsem například s nadšením poslouchala jeho Slovanské tance.
Koho máte ráda ze zahraničních autorů? Máte nějaké oblíbené slohové období?
Ze zahraničních autorů s oblibou poslouchám Edvarda Griega. Přitahuje mě totiž norština a norská krajina. Ze slohových období mi je ale nejbližší baroko, například Antonio Vivaldi a jeho Čtvero ročních dob.
Jak jste se dostala k hudbě Mélanie Bonis? Máte v repertoáru i díla dalších skladatelek?
Já vlastně ani nevím, kde se mi skladby od Mélanie Bonis v programu vzaly. Tenkrát jsem byla v prestižním stipendijním programu MenArt a najednou mi řekli, že by bylo hezké, kdybychom společně s dalšími stipendisty vytvořili trio. Bylo to náročné, měli jsme málo času na cvičení i společné zkoušení, ale byla to velká zkušenost a moc jsem si hraní užila. A díla dalších skladatelek? Nevzpomínám si, že bych hrála cokoliv jiného od skladatelek. Celkově mi připadá, že je v hudbě málo žen, které by se výrazněji prosadily…
Jaký vztah máte k jiným žánrům, jako hráčka i jako posluchačka? Jaké jiné žánry máte ráda, jsou-li nějaké?
Já si ráda poslechnu třeba jazz, ale i moderní hudbu, kterou poslouchají moji spolužáci. Občas jim i nějaký ten pop zahraji ve škole na klavír.
Zpět ke klasické hudbě, jaké klavíristy máte ráda a proč?
Jelikož chodím na různé semináře k panu profesoru Klánskému, Kahánkovi, nebo Kasíkovi, tak samozřejmě ráda poslouchám je. Když byl v Praze Lang Lang, tak jsem nemohla odolat, a i přes vysokou cenu vstupenek jsem musela jít. Mám radost, že tu koncertoval i Jan Lisiecki. Jeho koncert byl pro mě velmi inspirativní.
Kde vás mohou posluchači slyšet v tomto roce?
V současné době je pro mě nejvyšší prioritou příprava na přijímací zkoušky, a tak žádné koncerty neplánuji. Možná jen malý recitál v Pianocentru Bechstein, protože mi zapůjčili klavír a mohu kdykoliv využít jejich prostory.
A jaké jsou vaše hudební i životní plány do budoucna? Máte vysněné školy, soutěže, nebo třeba koncertní sály?
Nejbližší plán je samozřejmě zvládnout přijímací zkoušky a dostat se na konzervatoř. Jak jsem již zmínila, mám ráda cizí jazyky, a tak je možné, že bych časem ráda studovala někde v zahraničí.
Na soutěže teď moc nemyslím, poslední dobou jsem bojovala s trémou a stresem. Doufám ale, že to překonám a znovu se do soutěžního prostředí vrátím.
Z koncertních sálů mám vysněnou Operu v Oslu a pro každého hudebníka je asi vrchol Carnegie Hall.
Děkuji za rozhovor.
