Připijte si s Peterem Gelbem a poodhalte kousek jeho profesního i osobního života

Operní manažer pěje chválu na vína z oblasti z Rhôny a Sardinie

Peter Gelb, generální ředitel Metropolitní opery v New Yorku, tráví velkou část svého léta v Evropě. Vyhledává nové hudební talenty a ochutnává vína z oblasti  Rhôny a Provence. A také letošní růžové ze Sardinie. Pan Gelb a jeho manželka Keri-Lynn Wilson – dirigentka na volné noze – navštěvují Sardinii podle svých slov „tak často, jak to jen jde“ a pijí co možná nejvíce Rosé, když tam jsou, neboť jako pan Gelb sám řekl: “Jsme předávkování Sardinii “. Osmapadesátiletý Gelb je člověk, který jasně ví, jak se bavit – a taky jak se odreagovat od kritiky, která se na jeho práci snáší. Poslední, nejednou dost bouřlivou veřejnou diskusi rozpoutal tento operní manažer umělecky nepříliš zdařilým a kontroverzním a hlavně pak mimořádně drahým (16 miliónů dolarů) Wagnerovým Prstenem, který se celý v Metropolitní opeře odehrál v květnu a teď po celém světě běží propagační dokument s názvem Wagnerův sen – dokument o výrobě tohoto superdrahého projektu. Na rozdíl od povrchního amerického operního publika, uvyklého na inscenace oper „jako z pohádky“, se hudebním kritikům a odborné veřejnosti často nelíbí masivní konstrukce, která není ani uměleckým dílem ani vzhledným artefaktem, a kritizují i to, jak svým hlukem ničí celé hudební nastudování díla.

Další diskuse, které Gelb v průběhu svého funkčního období musí přetrpět, stojí ještě více za pozornost a týkají se projektu Met Opera: Live in HD. Například Courtney Smith, hudebník a publicista žijící v Miláně se domnívá, že projekt Met Opera: Live in HD udělal pro operu víc škody, než užitku, protože zahnal potenciální diváky do kina namísto do hlediště divadla, a navíc také začal celému světu ukazovat produkce typicky americké, tedy poplatné vkusu amerického diváka. Spor o přenosy zčásti již zvětralých a zčásti americkému vkusu přizpůsobených nových inscenací Met do kin, které začaly před šesti lety, je ovšem podle Gelba zbytečný, protože u lidí má tento projekt úspěch a je populární a má podle něj finanční úspěch. Právě u vína se na Sardinii také o tom všem trochu více rozpovídal…

Co se Ringu týče si Peter Gelb myslí, že někteří operní publicisté nedokázali pochopit Lepageovy režijní záměry. “Z technického hlediska byl Ring opravdu náročný a velkolepý“, řekl Gelb nad sklenkou vína v baru a pokračoval: „Robert Lepage se pokouší vyprávět příběh o prstenu velmi vizuálním způsobem a zároveň způsobem pochopitelným pro diváka, který jej nezná.“

A nad sklenkou se Peter Gelb také rozmluvil o tom, že jeho pracovní doba je nepřetržitá: “Moje smlouva říká, že musím být v pohotovosti čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu,” řekl zahleděn na displej svého BlackBerry i iPhonu. „Třeba, když jsem byl v Římě, dostal jsem SMS z New Yorku od jednoho z kolegů, který psal: Umělec se zhroutil během Madamy Butterfly a já nevím, co máme dělat,“ pokračoval Gelb. „Volejte náhradníka, řekl jsem.-  Zpěváci mají velmi křehký nástroj – hlas a ten je vystaven všem vnějším i psychologickým vlivům. Máte-li zpěváka, jako Debbie Voigt, který zazpívá tři cykly Ringu za sebou, jde o hrdinství, které je neuvěřitelné.“

A Peter Gelb také prozradil, že jeho práce pro operu  začala tím, že byl právě v hledišti Met uvaděčem, a to ještě v době, když byl na střední škole. Později pak pracoval v oblasti public relations pro Boston Symphony. Následně se stal hlavou Sony Music Classical a v roce 2006 se dostal na svůj nynější vysněný post.

Na závěr svého povídání o profesním životě, ale i o lásce k francouzským a italským vínům se Peter Gelb u sklenky přiznal, že jeho profesní život se může zdát mnohým  kontroverzní, ale osobní život má díky své ženě a dobrým růžovým vínům prý dost sladký.
(The Wall Street Journal, srpen 2012)