Připomínáme si výročí narození Ericha Wolfganga Korngolda, odkaz brněnského rodáka se nyní vrací do moravské metropole

Dnes si připomínáme 128 let od narození jednoho z nejvýznamnějších brněnských rodáků – hudebního skladatele Ericha Wolfganga Korngolda, muže, jehož melodie zazněly v hollywoodských sálech, ovlivnily filmovou hudbu na desítky let dopředu a zachránily jeho rodině život.

Narodil se 29. května 1897 v centru Brna v domě na rohu ulic Koliště a Lidická do rodiny židovského hudebního kritika Julia Korngolda. Už v šesti letech byl považován za zázračné dítě, v jedenácti složil pantomimu Sněhulák, kterou hráli na vídeňském dvoře. Jako dvanáctiletý dobyl císařskou Vídeň a srovnávali ho s Mozartem.

Ve 30. letech, kdy Evropu ohrožoval nástup nacismu, Erich Wolfgang Korngold emigroval do Spojených států amerických a stal se jedním z průkopníků filmové hudby. Pro studio Warner Bros. složil hudbu k sedmnácti filmům. Roku 1936 získala jeho hudba pro snímek Anthony Adverse Cenu Akademie, tehdy ji však převzal šéf hudebního oddělení studia Leo F. Forbstein. Zlom nastal v roce 1938, kdy Erich Wolfgang Korngold obdržel Oscara za hudbu k filmu Dobrodružství Robina Hooda, vůbec poprvé totiž byla tato prestižní cena udělena samotnému skladateli, nikoli představiteli studia.

Byl prvním skladatelem, který filmovou hudbu povýšil na samostatný umělecký žánr. Jeho melodie dotvářely děj, budovaly napětí a zůstávaly v paměti diváků. Korngoldova práce inspirovala i při tvorbě hlavního hudebního motivu ke Star Wars a jeho kompoziční styl je patrný nejen ve filmových klasikách, ale i v hudbě k československým snímkům jako Třicet případů majora Zemana nebo ve znělce filmového týdeníku, který se promítal do roku 1989.

Z Brna do Hollywoodu a zpět ve vzpomínkách

V Brně prožil první čtyři roky života, než se s rodinou přestěhovali do Vídně. Přestože město opustil v útlém věku, jeho brněnský původ zůstává neoddělitelnou součástí jeho příběhu. Hudba se mu nakonec stala nejen kariérou, ale i útočištěm – v roce 1938 ho práce na filmu v USA ochránila před nacistickým režimem, který by jinak jeho rodinu zničil.

Po válce se Erich Wolfgang Korngold do Evropy vrátil, ale místo pocty čelil nepochopení. Jeho symfonická hudba byla považována za přežitou. Zemřel v roce 1957 v USA s vědomím, že jeho hudba bude žít dál. V posledních desetiletích zažívá jeho dílo zaslouženou renesanci – na koncertních pódiích i ve filmech. Bude například součástí i letošního ročníku festivalu Smetanova Litomyšl.

Korngoldův rodný dům opět ožívá

Památku slavného rodáka dnes v Brně připomíná pamětní deska od akademického sochaře Milivoje Husáka, umístěná na jeho rodném domě na adrese Koliště 1. A právě tento dům, kde po léta sídlila pojišťovna Kooperativa, nyní prochází proměnou. Citlivou rekonstrukcí vzniká nové bydlení, které ponese jméno Rezidence Korngold. S novým názvem souhlasila i skladatelova vnučka, která tak vyjádřila podporu uchování odkazu svého dědečka v jeho rodném městě. Rodný dům se tak stane nejen památkou hudebního génia, ale i symbolem návratu Korngoldova jména do brněnského povědomí.