Podle důvodové zprávy příspěvkové organizace nemohly dlouhodobě finančně plánovat, neboť byly v první řadě závislé na každoročním příspěvku od zřizovatele. Ministr kultury Martin Baxa uvedl, že nová forma bude vhodná zejména pro větší divadla nebo symfonické orchestry, knihovny a paměťové instituce, jako jsou muzea.
Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce bude podle předlohy správní rada, kterou jmenuje zřizovatel. Správní rada jmenuje ředitele, kontrola bude v pravomoci dozorčí rady jmenované zřizovatelem. Zřízení veřejné kulturní instituce se může účastnit odborná veřejnost, ve správní radě bude mít aspoň třetinové zastoupení.
Sněmovna v předloze pozměnila evidenci pracovní doby členů uměleckých souborů. Veřejná kulturní instituce bude zaznamenávat jen rozvrženou práci, tedy zejména společné zkoušky a představení, a nikoli také individuální přípravu umělců. Poslanci také odstranili možný střet zájmů mezi ředitelem veřejné kulturní instituce a členy její správní rady při uzavírání smlouvy o výkonu jejich funkce. Smlouvu bude navíc schvalovat výhradně zřizovatel, přenos této působnosti na dozorčí radu nebude možný.
Veřejnou kulturní instituci by mohl založit stát, kraj nebo město či obec. Přeměna současných příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce má být dobrovolná, na rozhodnutí zřizovatele.
