Procházky uměním – komplexní barokní zážitek v pražské Tróji

Samotný koncert byl komponován jako výstupy šestičlenného pardubického komorního seskupení Barocco sempre giovane se skladbami pro sólovou violu a komorní orchestr. První skladbou na programu byla Partita in d č. 9 pro smyčce a continuo F. I. A. Tůmy. Tato partita je jedním z Tůmových nejznámějších děl. Je napsána pro smyčce a continuo, basová linka na tomto koncertě byla hrána na barokní loutnu (častěji bývá hrána s cembalem). Tůma v ní kombinuje barokní formální struktury s klasicistním cítěním. Partita obsahuje typické taneční formy, z nichž čtvrtá část Menuet publikum doslova roztančila na židlích. Tato elegantní a virtuózní skladba naladila posluchače na barokní atmosféru celého koncertu.

Následoval Koncert pro dvě violy, smyčce a continuo od významného německého barokního skladatele Georga Philippa Telemanna. Jeho skladby jsou plné živého rytmu, melodií a kontrastů. V Koncertě pro dvě violy se střídají sólové pasáže obou viol s orchestrálními částmi. Jitku Hosprovou doplnil na druhou sólovou violu Jiří Kabát, držitel mnoha prestižních cen a také stálý člen Barocco sempre giovane. Jejich interpretace Telemannovy skladby byla plná života a tryskající energie, obzvláště byla zřetelná souhra a napojení obou sólistů jak na sebe navzájem, tak i na orchestr.

Simfonia č. 1 G dur od Jana Václava Stamice je známa pod názvem „Manheimská“. Jan Václav Stamic byl český skladatel a houslista. Město Mannheim v Německu bylo v 18. století centrem hudebního života a sídlem významného orchestru. Stamic byl jedním z prvních skladatelů, kteří se inspirovali Mannheimskou školou, jež se vyznačovala inovativní orchestrální praxí, dynamikou a kontrasty. Tato symfonie je proto spojována s tímto hudebním centrem a jeho charakteristickým stylem a je jedním z jeho raných děl. Je plná živých melodií a dramatických kontrastů. Stamic byl jedním z průkopníků nového hudebního stylu, který se později stal klasicismem. Hráč Barocco sempre giovane tentokrát nahradil loutnu kytarou.

Jiří Antonín Benda byl český skladatel období pozdního baroka. Grave je součástí jeho koncertu pro violu a smyčce. Tato skladba nás zahalila svou meditativní a hlubokou atmosférou. Jitka Hosprová na velkém prostoru předvedla krásu zvuku violy, dokonale vystihla pochmurné nálady a pocity smutku.

Wolfgang Amadeus Mozart napsal Divertimento F dur K. 138/125c, známé také jako Salzburg Symphony No. 3, v roce 1772. Divertimento je hudební forma, která se vyvinula v 18. století. Je to instrumentální skladba, která je obvykle lehká, hravá a určena k zábavě, a právě Mozart by se dal označit za mistra divertiment. Toto dílo bylo určeno pro smyčcový kvartet (2 housle, viola a violoncello) a skládá se ze tří vět. Mám pocit, že soubor předvedl verzi i s basou, možná hrála violoncellový part – při dodatečné vizualizaci mám pocit, že basa a violoncello táhli smyčcem totožně, ale protože jsem svou pozornost na to nezaměřila na místě, nemohu to tvrdit s jistotou. Třeba to v komentáři někdo z Barocco sempre giovane upřesní. První věta Allegro byla hrána živě a radostně, s typickými mozartovskými melodiemi a kontrastními dynamickými pasážemi. Druhá věta Andante byla jímavá, pomalejší a lyrická. Třetí věta Presto byla rychlá a hravá, soubor Barocco sempre giovane ji interpretoval s potřebnou energií a v rychlém tempu.

Koncert vyvrcholil atraktivní skladbou Johanna Christiana Bacha (který byl jedenáctým dítětem ze třinácti slavného otce Johanna Sebastiana Bacha a je přezdíván „londýnský Bach“) Koncert c moll pro violu, smyčce a continuo, která je jednou z nejkrásnějších skladeb pro violu vůbec. Skladba má tři části, Allegro, pomalé a citlivé Addagio a energické a živé i teskné Allegro Molto. Jitka Hosprová zde dostala možnost předvést svůj um a mistrovství, co se tohoto nástroje týká, tak jemnou ženskost a empatii.

Jako přídavek muzikanti zopakovali závěrečnou část Vivement z Telemannovy skladby.

Mezi jednotlivými skladbami v historickém okénku pohovořila Barbora Munzarová o životě Václava Vojtěcha ze Šternberka, který nechal Trojský zámek postavit – historické libreto Pod šternberskou hvězdou připravil historik umění Jan Štěpánek. Celou dobu se publikum mohlo kochat pohledem na slavnostní černé šaty módní návrhářky Tatiany Kováříkové, jejíž modely měly obě hlavní protagonistky na sobě. S touto dámou pak bylo možno pohovořit po koncertě na autentické barokní hostině, ale až po fundovaném historickém výkladu o kuchyni a stolování v období baroka.

Festival Procházky uměním bude pokračovat atraktivním programem na mnoha zajímavých místech severního Plzeňska. Zahajovací koncert byl podnětem k tomu, že by stálo za to se tam vypravit. Výtěžky ze sbírky půjdou na obnovu kostela sv. Jiří v Kostelci u Nadryb. Jedná se o původně gotickou stavbu z roku 1250, která byla v letech 1741 až 1744 přestavěna v duchu barokní gotiky, přičemž přestavba je připisována slavnému baroknímu architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichlovi. Festivalový koncert přímo na tomto místě je plánován na konec června.

Slavnostní zahajovací koncert
23. května 2024, 19:30 hodin
Trojský zámek, Praha

Program:
František Ignác Antonín Tůma: Partita in d č. 9 pro smyčce a continuo
Georg Philip Telemann: Koncert pro dvě violy, smyčce a continuo
Jan Václav Stamic: Simfonia č. 1 G dur „Manheimská“
Jiří Antonín Benda: Grave pro violu a smyčce
Wolfgang Amadeus Mozart: Divertimento F dur K V 138/125c Salzburg Symphony No. 3
Johan Christian Bach/Henry Casadeus: Koncert c moll pro violu, smyčce a continuo

Účinkující:
Jitka Hosprová – viola
Jan Kabát – viola
Barocco sempre giovane
Barbora Munzarová – četba