Prodaná nevěsta aneb Teplice sobě

  1. 1
  2. 2

Proslulé lázeňské město Teplice, ve kterém pobýval třeba Beethoven a Wagner, ale také Goethe, oslavilo devadesáté výročí založení svého divadla, po válce známého jako Krušnohorské divadlo. Bylo otevřeno roku 1924 operou Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští. Na tehdejší dobu architektonicky velmi progresivní stavba s řadou funkcionalistických prvků vznikla na místě vyhořelého původního německého městského divadla, ve kterém se hrálo přes čtyřicet let. Projektanty nového divadla byli architekti Rudolf Bitzan a Adolf Linnebach.Veškerou skulpturální a malířskou výzdobu provedli drážďanští umělci. Monumentální prostorná budova je částečně zasazena do krásného prostředí svěže zelených lázeňských sadů a vytváří tak nepominutelnou dominantu města. Poslední renovace celé budovy byla dokončena v roce 1998. Zdobené prostorné hlediště o jednom pořadí s polokruhovými bočními lóžemi na balkoně s maximální kapacitou okolo sedmi set sedadel a komorní sál slouží nejrůznějším divadelním a hudebním akcím.Po skončení války, hned v květnu, otevřelo zdejší divadlo sezonu operou Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Dnes se k tomuto českému národnímu titulu v jubilejních dnech opět vrátilo. Nebyla to však pohostinská akce jiného profesionálního operního divadla, ale z velké části domácí, teplická, ale i zahraničních hostů. To je samozřejmě třeba vysvětlit.V programu k představení byla informace o instituci, která se jmenuje Evropská hudební akademie v Teplicích. Vznikla v roce 2007 a má za cíl přivádět mladé talentované operní pěvce a dirigenty z celého světa, kteří pod vedením zahraničních a domácích lektorů připravují operní inscenace a koncerty. V loňském roce to byla inscenace Příhod lišky Bystroušky Leoše Janáčka. Celý projekt je prováděn ve spolupráci s operním ansáblem University Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru, dirigentským oddělením Vysoké školy hudební v Curychu a teplickým Domem kultury, pod který Krušnohorské divadlo spadá. Velkým realizátorem práce akademie je dirigent opery v Ústí nad Labem Norbert Baxa, který také na obou zahraničních hudebních školách působí jako hostující profesor. A on také Prodanou nevěstu hudebně nastudoval a ve čtyřech reprízách, z nichž jedna se konala na nádvoří zámku v Děčíně a další v divadle v Jablonci nad Nisou, oddirigoval. Premiéru 17. července však řídili tři mladí dirigenští frekventanti (z nich jedna žena) Vysoké hudební školy v Curychu, každý vždy jedno dějství. To je vskutku hudební specialita.Inscenačního zpracování se ujal zkušený režisér Josef Novák, který dříve působil především v opeře v Ústí nad Labem a pak dlouho jako režijní pedagog v Helsinkách. Osobně jsem se setkal s jeho prací, když před lety režíroval právě Prodanou nevěstu na každoročním operním festivalu ve zřícenině románského kláštera německého Bad Hersfeldu. Novákovým vkladem je vždy intenzivní práce s herci, jinak se drží klasického ztvárnění Smetanova díla.

I tentokráte se mu to zdařilo, protože mladí pěvečtí adepti byli po herecké stránce povětšinou velmi přesvědčiví. Určitě také nebylo jednoduché, obzvláště v komedii ve třetím dějství, dát dohromady nejrůznější skupiny, herců, tanečníků, žonglérů a dokonce i šermířů dohromady. Byli to členové nejrůznějších teplických uměleckých skupin, divadélek, souborů a škol. Prostě všechno, co má ruce a nohy a chce se na divadelním jevišti uplatnit. Tam pochopitelně vznikal trochu zmatek.Navíc zde bylo zakomponováno vystoupení teplického primátora a propagátora akce Jaroslava Kubery, coby druhého, městského principála s jeho vlastním krátkým vtipným textem. Byl také rozvinut transparent Teplice sobě.Tuto „komediantskou“ scénu měl na starost Svatopluk Vašut a za choreografii představení zodpovídala Dagmar Bašusová z Teplického tanečního divadla. Scénické dekorace a kostýmy byly zapůjčeny Divadlem J. K. Tyla v Plzni (ale nealkoholické pivo čepované v hospodské scéně druhého dějství bylo dodáno budějovickým Budvarem!).

Nyní k hudební stránce: Zkušený operní dirigent Baxa měl k dispozici kvalitní hráče Severočeské filharmonie Teplice a bylo to poznat již při prvních taktech svižné předehry. Operní sólisté byli vesměs velmi mladí lidé, ale i přes jejich věk bylo vidět, že někteří jsou nespornými talenty a že je jen otázkou času a také usilovné práce, než se z nich stanou kvalitní operní pěvci. Chtě nechtě musím jako prvního jmenovat představitele Kecala Petera Monoghana. Tento mladý muž vládne znělým ohebným basem, má téměř dokonalou češtinu a hlavně naprosto přirozený komediální projev. Nikterak svoji postavu nekarikoval a nepřehrával, prostě „bylo to v něm“. V ústředním mileneckém páru zaujala hezkým a docela nosným hlasem půvabná Mařenka Laury Widgett a taktéž zajímavě zabarvený tenor Jeníka v podání Matta Chitticka se dobře nesl prostorem, ovšem v těch nejvyšších polohách určité problémy byly.Překvapivě dobrým Vaškem pěvecky a obzvláště herecky, třeba ve scéně s Mařenkou ve druhém dějství, se projevil Brent Mackenzie. Teď jsme již u rodičů. Zde zaujal nejvíce Duncan Watts-Grant, jeho ženu Ludmilu ztvárnila Elizabet Harris, Mícha byl Andriy Strykul a Hátu zpívala Courtney Bridge. Dobře vyšel i někdy komplikace dělající sextet rodičů s Kecalem a Mařenkou Rozmysli si, Mařenko, rozmysli… z třetího dějství. Standardním byl Principál Iana MacCloye, Esmeralda Charlotte Berlinger musí na sobě pěvecky ještě hodně pracovat. Docela dobře si vedly sbory – Brixiho komorní sbor Teplice a Smíšený sbor Evropské hudební akademie.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Smetana: Prodaná nevěsta (Krušnohorské divadlo Teplice)

[yasr_visitor_votes postid="118714" size="small"]

Mohlo by vás zajímat