Vystoupení Pavola Breslika mělo být jedním z vrcholů letošního 7. ročníku cyklu Hudba Pražského hradu. Mimořádnost této události podtrhovalo nejen věnování koncertu paní Livii Klausové k narozeninám, ale i strmě stoupající renomé tohoto slovenského tenoristy na těch nejprestižnějších světových operních scénách. S koncertem byla spjatá i zvědavost na talent mladé slovenské sopranistky Márii Porubčinové, která si v nedávné době odnesla řadu cen z nejrůznějších pěveckých soutěží a v Brně debutovala v roce 2005 jako Rusalka.
První dáma svůj narozeninový dárek oželela s omluvu, že doprovází svého chotě na státní návštěvě Senegalu. Možná udělala lépe. Výsledkem před zaplněným Španělským sálem byl debakl. Jednoznačně padá na vrub dirigenta Jana Šrámka, ale i orchestru Queens of Classic, jehož je uměleckým vedoucím. Je možné, že hráčky tohoto orchestru, jemuž na atraktivitě dodává nejen mládí, ale zejména výhradně ženské složení, v budoucnosti budou, možná že už i jsou jednotlivě „královnami“ svých nástrojů. Celek ale vykazoval elementární nedostatky především v souhře, kdy jednotný nástup byl spíše výjimkou, ve zvukové vyrovnanosti v tutti i v rámci nástrojových skupin, především smyčcové, a v dynamice, která se omezila na rozpětí od stereotypního mezzoforte po forte. Hudba se stala sledem not bez obsahu, frází, artikulace. A to i v samostatných orchestrálních částech, navíc s Vejvanovského Serenádou v první dvořákovsko-smetanovské části a s Čajkovského „kolonádním“ valčíkem ze Serenády pro smyčce v druhé italské části koncertu dramaturgicky nepříliš šťastně zvolenými. Předehra k Italce v Alžíru postrádala rossiniovský esprit a tempové kontrasty.
Až drásajícím nesouladem s orchestrem utrpěly nejvíce árie z Dvořákovy Rusalky. V Princově Vidino divná, přesladká jsme mohli jen tušit, kolik vřelosti, jemných výrazových nuancí dokáže Breslik do Dvořákovy hudby vložit. Podobně se srážela líbeznost i naléhavost Rusalčiny árie o měsíčku i v interpretaci Porubčinové s necitlivě odehraným orchestrálním doprovodem. Ve Verdiho duetu Libiamo ne’lieti calici z Traviaty si orchestr zřejmě spletl svoji úlohu a svými hutně těžkopádnými přiznávkami se snažil převzít roli sólistů. Je pravda, že akustika Španělského sálu s dlouhým dozvukem situaci ještě zhoršila.
Posuzovat výkony sólistů za situace, kdy se doslova „přetahovali“ s tupě a zcela necitlivě doprovázejícím orchestrem v tempech, dynamice, agogice, je téměř nemožné a vůči sólistům by bylo nespravedlivé. Lze konstatovat, že Pavol Breslik po svém pražském recitálovém debutu na koncertě Mozartovy narozeniny ve Stavovském divadle 27. ledna 2010 předvedl další, dramatičtější rozměr svého oblého kantabilního lahodně znějícího intonačně suverénně zvládnutého vyrovnaného tenoru v českém a italském repertoáru. Nicméně Cileovo lamento Federica z opery Arlézanka se zdá být pro Breslikovu současnou kondici už příliš vypjaté. 
Z koncertu se dalo odhadnout, že Mária Porubčinová je nadána objemným mladodramatickým sopránem, se kterým dokáže nakládat ve všech rejstřících. A dalo se dovodit, že je adekvátnější v dramatičtějších partech Tosky (Vissi d’arte) nebo Mařenky (duet Věrné milování), než v lyričtějších rolích Lauretty (O mio babbino caro) nebo Traviaty (duet Libiamo).
Těžko odhadnout, kdy se podaří Pavola Breslika s jeho zaplněným kalendářem znovu získat pro pražské vystoupení. Koncert pro Livii Klausovou byl zmařenou příležitostí.
Koncert pro Livii Klausovou
Slavné operní árie a duety
Pavol Breslik – tenor
Maria Porubčinová – soprán
Queens of Classic
Dirigent: Jan Šrámek
28. listopadu 2011 Španělský sál Pražského hradu
program:
– Pavel Josef Vejvanovský: Serenáda
– Antonín Dvořák: Vidino divná, přesladká – árie Prince z opery Rusalka
– Antonín Dvořák: Měsíčku na nebi hlubokém – árie Rusalky z opery Rusalka
– Antonín Dvořák: Romance a Furiant z České suity
– Bedřich Smetana: Věrné milování – duet Jeníka a Mařenky z opery Prodaná nevěsta
– přestávka –
– Gioacchino Rossini: předehra k opeře Italka v Alžíru
– Giuseppe Verdi: O figlii miei – árie Macduffa z opery Macbeth
– Giacomo Puccini: O mio babbino caro – árie Lauretty z opery Giovanni Schicchi
– Gaetano Donizetti: Angelo casto e bel – árie Marcella z opery Vévoda z Alby
– Petr Iljič Čajkovskij: Valčík ze Serenády pro smyčce
– Giacomo Puccini: Vissi d’arte – árie Tosky z opery Tosca
– Francesco Cilea: È la solita storia del pastore – lamento Federica z opery Arlésanka
– Giuseppe Verdi: Libiamo ne’lieti calici – duet Violetty a Alfréda z opery La traviata
