Průtahy a korupce u konce, Moskva otevřela Bolšoj

Slavnostní znovuotevření po šestileté rekonstrukci má za sebou historická budova moskevského Velkého divadla. Přímý přenos pátečního zahajovacího galavečera vysílaly televizní a další distribuční společnosti do desítek zemí po celém světě – od Evropy, Česko nevyjímaje, přes Japonsko až po Spojené státy či Latinskou Ameriku, k vidění byl i na internetu. Záběry z jeviště i hlediště se pochopitelně promítaly i na obří obrazovky poblíž samotného divadla.

Hlediště hlavní scény Velkého divadla bylo zaplněno celebritami v čele s prezidentem Dmitrijem Medvěděvem a premiérem Vladimirem Putinem, vedle ruské vlády a zahraničních státníků a diplomatů zasedla v lóžích i řada někdejších hvězd divadla, například primabalerina Maja Pliseckaja, sopranistka Galina Višněvkaja či mezzosopranistka Jelena Obrazcovova.

Ačkoli do hlediště o kapacitě zhruba 1700 míst bylo možné se oficiálně dostat výhradně jen na přísně evidované pozvánky, překupníci vstupenky nabízeli, ovšem za astronomické sumy – do přízemí prodávali jedno sedadlo až za dva milióny rublů (tedy asi 1,2 miliónu korun), podřadná místa posledního pořadí „jen“ za 90 tisíc rublů (asi 54 tisíc korun).

Zhruba dvouhodinový program galakoncertu byl sestaven výhradě z ruské především operní a baletní hudby, výjimku nedostaly ani pozvané zahraniční operní hvězdy, Natalie Dessay, Violetta Urmana a Angela Gheorgiu – ta jako jediná zpívala svoji árii Lízy z Pikové dámy s notovým partem v ruce (díky pohotovému kameramanovi si nešlo nevšimnout, že Višněvskaja jí netleskala). Vedle velkých baletních scén, například z Čajkovského Labutího jezera, Asafjevových Plamenů Paříže či Chačaturjanova Spartaka, zazněly i sborové scény z oper, mimo jiné z Glinkova Ivana Susanina, z Borodinova Knížete Igora nebo z Prokofjevých Zásnub v klášteře. Na dekoracích koncertu nešlo přehlédnout pěticípé hvězdy či srpy s kladivy, některá čísla – například pochod „uvaděček“ s květinovými koši na hudbu z Minkusova Dona Quijota či němé obrazy, které měly předvést nynější moderní technické vybavení jeviště – působily poněkud zdlouhavě.

Během šestileté rekonstrukce, která se oproti původním slibům o celé tři roky protáhla, byla díky vybudování podzemního sálu pro komorní koncerty či nových zkušeben pod střechou plocha divadla zdvojnásobena. Výrazně vylepšena prý byla také akustika hlavního sálu, kterou ve třicátých letech minulého století zcela zničila stavba metra, kdy Velké divadlo sestoupilo v pomyslném žebříčku akustiky operních scén z prvního až na pětapadesáté místo. Nynější přestavbu divadla z roku 1825, kterému Rusové neřeknou jinak než Bolšoj, provázely také velké finanční skandály. Podle nejnovějšího tvrzení vedení divadla přišla nynější šestiletá sanace na 700 miliónů dolarů, stavební experti ale odhadují, že skutečné náklady mohou být až dvojnásobné a v této souvislosti poukazují na vyšetřování možné korupce.

Od zítřka už má moskevské Velké divadlo na programu první regulérní představení – Čajkovského Jolantu a baletní evergreen La fille mal gardée, příští středu bude uvedena první premiéra – Glinkův Ruslan a Ludmila.

www.boshoi.ru