Průvodce letními operními festivaly: Bregenz

Stejně jako Německo i Rakousko je zemí letním operním festivalům zaslíbenou. Jedním z nejznámějších a turisticky nejatraktivnějších je operní festival v hraničním městě Bregenz u Bodamského jezera na pomezí Švýcarska. Běžnému publiku je známé především jeviště na jezeře, na němž se ob rok střídají premiéry opulentních a výpravných produkcí mnoha známých titulů, v režii většinou operních režisérů světové extratřídy.

Bregenz, ale není jenom tzv. Seebühne. V krásné divadelní budově Theater am Kornmarkt se konají operní představení a koncerty, ale i činohra, patřící k festivalu také neodmyslitelně. A zatímco velkolepá představení na jezerní scéně jsou vždy známými operními kusy, v městském divadle se dávají operní rarity i světové premiéry. Dostat se na ně není zdaleka tak jednoduché, jako na Seebühne. Kapacita divadla je malá a zájem vysoký.

Vraťme se ale ke scéně na jezeře. Všechno to začalo v roce 1946, kdy tehdy velmi oblíbené lázeňské město začalo provozovat na scéně postavené na bójích pár metrů od břehu činoherní představení pro letní lázeňské hosty. Tyto produkce se staly velmi populární a brzy nastoupila i opera. První byl Lazebník sevillský v roce 1955 a pak už následovala Prodaná nevěsta i velmi úspěšný Netopýr. Začali sem jezdit Vídeňští filharmonikové, dirigoval zde Karajan, Kleiber, Böhm. V roce 1980 byl otevřen nový zmodernizovaný areál Seebühne, který byl pak v průběhu let 1985 a 1990 dostavován, dále modernizován a rekonstruován. V roce 1985 byla na programu nová premiéra Kouzelné flétny, která nastartovala éru takzvaných dvouletých představení. Tedy každé nové nastudování bylo od té doby na programu po dvě sezóny. Tohle nastudování Kouzelné flétny bylo také velmi úspěšné a předznamenalo éru velkolepých a drahých amplifikovaných produkcí na jezerní scéně. Rekonstrukce a přístavba zázemí Seebühne v tomtéž roce dala vzniknout nové zkušebně, takže příprava inscenací mohla od té doby probíhat po celý rok i za nepříznivého počasí. V roce 2004 se uměleckým ředitelem festivalu stává David Poutney, který přináší zejména do jeho komorní části velmi netradiční dramaturgii. V městském divadle tak od té doby můžete každý rok shlédnout alespoň jednu absolutní operní raritu.

Představení na jezeře jsou určitě společenskou událostí tohoto jinak poklidného lázeňského města a přivedou tam každý rok tisíce turistů. Je ale věcí každého diváka, jak přijme amplifikovaný zpěv, mimo zorné pole umístěný orchestr a malé vzdálené postavičky na scéně, pohybující se v obrovských nadrozměrných dekoracích. Mně osobně tenhle inscenační přístup blízký není, neboť při něm ztrácíte kontakt se zpěvákem a autenticitu prožitku. Je to spíše show, což umocňuje zpravidla vždy použitý závěrečný ohňostroj. Z tohoto pohledu doporučuji všem fajnšmekrům program v městském divadle, kde můžete sezónu co sezónu shlédnout ty nejdelikatesnější lahůdky a operní rarity.

Ale proti gustu žádný dišputát. Že se jedná o jeden z nejznámějších festivalů, který každý rok navštíví desetitisíce lidí, a kterému konkuruje snad jen Verona, to nezmění ani moje nechuť k amplifikovanému zpívání. Letos byla – až do včerejška – k vidění Aida. Na příští rok se chystá Giordaniho Andrea Chénier – titul, který se bude vymykat z ranku známých bežně hraných titulů. Tak se nechme přesvědčit. O tom, jak vypadá festivalový Bregenz i o jeho novodobých inscenacích se můžete na vlastní oči přesvědčit na naší stránce Multimédia.

www.bregenzerfestspiele.com