První rok nové ředitelky Pražského filharmonického sboru

  1. 1
  2. 2

Jejímu nástupu do čela jednoho z našich nejprestižnějších sborových těles předcházelo na sklonku předloňského roku odvolání tehdejšího ředitele Pražského filharmonického sboru Richarda Sporky. O jeho okamžitém odchodu ze dne na den rozhodl dnes už bývalý ministr Jiří Besser poté, co Sporka poslal náměstkovi ministra Radku Zdráhalovi SMS, v níž vyjadřoval své obavy o budoucnost sboru a Jiřího Bessera údajně nazval buldozerem.

Dnešní ředitelka Pražského filharmonického sboru Eva Sedláková, dlouholetá pracovnice Ministerstva kultury, České filharmonie i manažerka kulturních projektů, je na svém postu už druhým rokem. 

Nedá mně to a začnu hned nejspíš jednou z nejožehavějších otázek: Onen rok, co jste ve funkci, je dostatečně dlouhá doba na to, abyste měla takříkajíc „v malíčku“ finance Pražského filharmonického sboru. Jak si sbor v tomto ohledu v současné době stojí, co vám vychází při srovnání s léty předchozími a jaká je perspektiva roku příštího i ta dlouhodobější?

Nebylo tak obtížné během několika prvních měsíců zjistit, že Pražský filharmonický sbor je značně podfinancován. Byl to důsledek razantních škrtů v předchozích dvou letech o více než 18% včetně prostředků na mzdy. Takový stav financí mi samozřejmě neumožňoval realizovat záměry, se kterými jsem do Pražského filharmonického sboru nastoupila. O neúnosné finanční situaci Pražského filharmonického sboru jsem už v březnu 2011 začala jednat s Ministerstvem kultury a je nutné říct, že tehdejší vedení ministerstva naše argumenty akceptovalo a zvýšením příspěvku mi pomohlo ekonomickou situaci v roce 2011 stabilizovat. V této souvislosti musím poznamenat, že jsme pochopitelně zanalyzovali všechny druhy nákladů Pražského filharmonického sboru a zpřísnili jsme vnitřní kontrolní systém, což přineslo vnitřní úspory v řádu několika set tisíc korun.

I v letošním roce nám Ministerstvo kultury snížilo příspěvek na provoz o cca 1,5 milionu korun. Předpoklad, že bychom toto snížení byli schopni nahradit výnosy z koncertní činnosti sboru, je ovšem nereálný, protože našimi partnery jsou vesměs kulturní instituce, které čelí stejnému snižování zdrojů jako my. Ani zahraniční působení sboru v letošním roce nepřinese takový finanční přínos, který by tento výpadek nahradil. Snažím se samozřejmě jednat s možnými sponzory, což je v současné ekonomické situaci velmi složité, a zároveň budu opět jednat s Ministerstvem kultury. Věřím, že tak jako v loňském roce i letos najdeme řešení, které umožní sboru minimalizovat ekonomickou nejistotu a dále se rozvíjet. Za dobu vašeho působení v Pražském filharmonickém sboru  jste jistě již měla možnost podílet se na dlouhodobějším plánování jeho činnosti. Jak se vám daří vybalancovat vytížení sboru a platy zpěváků?

Od té doby, co jsem nastoupila, jsme se s panem sbormistrem Vasilkem dohodli i na způsobu odměňování zpěváků, který by v co největší míře odrážel nejen jejich umělecký výkon, ale i četnost obsazení. Plat zpěváka se tedy dnes u nás skládá ze základu, jehož výše vyplývá z tabulky, a dále pak z osobního příplatku, který je přiznáván každému zpěvákovi či zpěvačce vždy na půl roku a zohledňuje tři kritéria: obsazovanost (v určeném časovém období), úroveň uměleckého výkonu a spolupráci v hlasové skupině. Jsem ráda, že jsme společně našli shodu na tomto způsobu, který umožňuje ty skutečně malé prostředky, které máme, rozdělit co možná nejspravedlivěji. To víte, že bych si představovala a přála, abychom měli peněz na platy víc. Udělám pro to všechno, co bude v mých silách.

Jak vůbec hodnotíte umělecký potenciál Pražského filharmonického sboru? Určitě i v tomto směru je stále co vylepšovat…

To je otázka spíše na hlavního sbormistra než na mne. Za sebe však mohu říct, že Pražský filharmonický sbor v posledních letech podává velmi stabilní výkony a odborná veřejnost u nás i v zahraničí tuto skutečnost reflektuje téměř bezvýhradně kladně. Sbor pracuje koncentrovaně, v klidné atmosféře a na jeho současné úrovni je to myslím znát. Všichni umělci Pražského filharmonického sboru vědí dobře, co je třeba zlepšit a na čem je třeba pracovat. V tomto směru mají mou stoprocentní podporu.Prakticky hned zkraje jste neskrývala ambice dostat Pražský filharmonický sbor na prestižní zahraniční festivaly typu Salcburku, Luzernu, Schleswig-Holsteinu, Edinburghu, Aix en Provence či Glyndebourne. Jak reálně to vidíte teď? Můžete se již něčím konkrétním v tomto směru pochlubit?

Realita je určitě obtížnější, než jsem si představovala před nástupem do funkce. Pokud jde o zmíněné festivaly, tak angažmá na neméně prestižním operním festivalu v Bregenz prozatím vylučuje účast na ostatních letních festivalech. Sbor je tam plně angažován celý červenec a srpen.

Jsem ráda, že se nám v současné nejednoduché ekonomické situaci společně daří dostávat se zpět na pódia, kde sbor dříve vystupoval. Někdy pozvání přijde v okamžiku, kdy už jsme přislíbili jiné angažmá. To se nám teď stalo například s pozváním na provedení Wagnerova Parsifala s drážďanskou operou do Salcburku v dubnu a březnu 2013. Bohužel máme v té době už jiné závazky, které nemůžeme odříct. Ale jsem optimistka a věřím, že v dalších sezónách budeme mít s termíny pro možná angažmá větší štěstí.

Angažování pěveckého sboru do programu večera je pro koncertní pořadatele vždy finančně náročná záležitost. Když budu mít jako pořadatel finanční tíseň, první kde ušetřím, bude angažování sboru. Proto jsem všem pořadatelům bez výjimky vděčná, že přes všechny finanční obtíže oratorní díla do sezón stále zařazují. Prozraďte prosím to nejpodstatnější z kalendáře Pražského filharmonického sboru pro nejbližší období…

  1. 1
  2. 2

Související články


Reakcí (4) “První rok nové ředitelky Pražského filharmonického sboru

  1. V souvislosti s ucinkovanim na prestiznich zahranicnich festivalech me zaujala informace, ze PFS je angazovan na cele prazdniny na opernim festivalu v Bregenzu. Jiste je to manazersky uspech ziskat takove angazma v konkurenci dalsich evropskych sboru. Ale neni to o tom, ze nasi sboriste tam ucinkuji za ministerske diety (cca 45,-EUR/den) a kvalitni zapadoevropske sbory tak nemaji sanci konkurovat? Toto se samozrejme tyka i vsech nasich orchestru.

    1. Musím říct, že takovéto hodnocení mi přijde hodně drsné… Pokud vím, naše sbory na takových akcích odvádějí špičkové výkony i přes ppodmínky, v jakých často fungují. Takže se mi toto zdá velmi zjednodušující a podceňující, protože kdyby tam jistá kvalita nebyla, jistě by si „nás“ nebrali … :-/

  2. Co je na tom spatneho? Spatneho je na tom to, ze honorar by pro kazdeho zpevaka PFS mel byt adekvatni honorarum spickovych evropskych sboru. Nebo mate Dane jiny nazor? Pesaro jste si mohl odpustit. Co tam usetri?
    Marel> ja netvrdim, ze nase sbory maji horsi uroven. Spatne jste me pochopil. Chtela jsem jen upozornit na podminky, za kterych statni sbory (orchestry) pracuji v zahranici. Potom to vypada, jak mame vynikajici a kvalitni manazery…
    Dane, jste uplne vedle. Nikdy jsem nepracovala ve Statni opere.

Napsat komentář