První rok resortu kultury pod novým vedením

Ministerstvo kultury během prvního roku koaliční vlády neprovázely skandály bývalých vedení úřadu, které se projevovaly především náhlým a neodůvodněným odvoláváním ředitelů velkých kulturních institucí. S působením ministra Daniela Hermana (KDU-ČSL) není zatím spojen žádný radikální krok, často se o něm mluví spíše v souvislosti s jeho předchozím působením v čele Ústavu pro studium totalitních režimů, který nuceně opustil. K významnějším krokům v resortu patřil nástup Jiřího Fajta do čela Národní galerie, připravený ale už Hermanovými předchůdci.

Svůj první rok ve funkci bude sám Herman bilancovat na čtvrteční tiskové konferenci.Jako své úspěchy ministr označuje dosažení nejvyššího rozpočtu 10,9 miliardy korun pro letošní rok, což je 0,89 procenta ze státního rozpočtu; vláda se podobně jako mnohé kabinety předtím přihlásila k usilování o jedno procento pro kulturu ze státního rozpočtu. Uvedla, že ho chce dosáhnout na konci svého mandátu – a prý bez peněz, které přes rozpočet ministerstva kultury směřují církvím. Ten letošní rozpočet činí 0,89 procent včetně výdajů na církve, bez nich je to 0,74 procenta státního rozpočtu.

“Rozpočet je tedy přibližně stejný jako loni a z toho plynou stále stejné problémy resortu. Podfinancované příspěvkové organizace, jejich velmi špatně placení zaměstnanci nebo stále nezahájené rekonstrukce sídel důležitých institucí – Národního muzea či Státní opery Praha,” myslí si Václav Novotný, předseda expertní komise TOP 09 pro kulturu a bývalý pražský radní pro kulturu.

Rekonstrukci Národního muzea, jednu z největších investičních akcí v resortu, zmínil jako prioritu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), když Hermana před rokem uváděl do funkce. Oprava se začala připravovat už v roce 2006, premiér by chtěl, aby byla dokončena během čtyřletého Hermanova mandátu. Rekonstrukce historické budovy se opožďuje, měla začít už loni. Opravy zdržuje výběrové řízení, respektive fakt, že antimonopolní úřad měsíce posuzuje výběrové řízení. Rekonstrukce má podle dřívějších informací přijít na tři miliardy korun včetně DPH.

Rekonstrukce muzea stejně jako dalších sídel kulturních institucí má financovat Program péče o národní kulturní poklad, jehož čerpání je léta ve skluzu. Loni ministerstvo kultury prosadilo do střednědobého výhledu čerpání miliardy korun ročně na roky 2015 až 2017. “V rozpočtu je pamatováno na rekonstrukce Národního muzea, Národního divadla, Národní galerie, již byly zahájeny přípravné práce k zahájení rekonstrukce budovy Státní opery Praha v roce 2016,” uvádí nyní ministerstvo.

K dalším svým úspěchům během prvního roku vládnutí vedení ministerstvo kultury řadí také snížení daně z přidané hodnoty na knihy. Zákon, který se vládě podařilo schválit, zavádí třetí sazbu daně i na výrobky, které do resortu kultury nespadají – léky či kojenecká výživa; je otázka, zda při rozhodování o zavedení daně byly pro politiky zajímavější knihy, nebo ostatní položky.

Legislativní změny týkající se resortu teprve přijdou, letos má ministerstvo předložit návrh dlouho očekávaného nového památkového zákona či zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, jež by měl pomoci transformovat příspěvkové organizace na instituce s pružnějším hospodařením a možností jiného než tabulkového ohodnocování jejich představitelů.

“Zákon o kultuře, s nímž šla do voleb ČSSD, byl z legislativního plánu vyřazen. Do konce roku mělo ministerstvo předložit koncepci státní kulturní politiky na příští období stejně jako koncepci účinnější podpory umění či koncepci péče o movité umění nebo koncepci oslav 600. výročí narození Karla IV. Žádný z těchto dokumentů předložen nebyl,” konstatuje Novotný.

Oblastí, která na ministerstvu stále čeká na řešení, jsou dotační programy v oblasti živého umění, jimž chybějí transparentní pravidla, přestože, jak připomíná Novotný, šlo by jen “okopírovat” systém pražských grantů v kultuře, který funguje. Bývalý radní sám ministerstvu koncepci pražského grantového řízení poskytoval.

Ministerstvo kultury říká, že od roku 2016 systém grantů dozná změn – třeba v tom, že zavedené festivaly typu Pražského jara budou znovu patřit mezi prioritní akce. Na jejich dotaci se bude pamatovat již při tvorbě rozpočtu, dnes patří ke stovkám žadatelů lokálních akcí, kteří se o udělené podpoře dozví až na konci února daného roku.

Foto archiv