První rozhlasová nahrávka Smetanova Tajemství ještě z doby Protektorátu

  1. 1
  2. 2

Díky cenné snaze Společnosti Beno Blachuta vydávat ve spolupráci s Radioservisem dnes již historické snímky operních nahrávek dostává se nám do rukou snímek zvláště výjimečný. Totiž vůbec první ucelená nahrávka Smetanovy opery Tajemství, pořízená v rozhlasovém studiu Českého rozhlasu na počátku března 1945. Ano, záznam pochází de facto ještě z období Protektorátu Böhmen und Mähren, kdy do pohnutých květnových dnů a konce druhé světové války ještě zbývaly víc než dva měsíce… Až to vzbudí údiv, že vznikl v těchto již nervózních dnech blížícího se konce Třetí říše, při uzavření českých divadel nacisty v srpnu 1944… Shodou prazvláštních okolností právě Smetanovo Tajemství bylo posledním představením Národního divadla před násilným uzavřením, za řízení šéfa opery Václava Talicha. Premiéra jeho nastudování byla 15. dubna téhož roku, takže si Talich své nové inscenace mnoho neužil. Nicméně dirigentem této mimořádné nahrávky nebyl Talich, ale mladý, tehdy jen sedmadvacetiletý dirigent Jaroslav Krombholc, mimořádně nadaný umělec, který byl dalších třicet let dominantní osobností interpretace české opery.

Obsazení bylo přejato ze zmíněné Talichovy premiéry, účinkoval i orchestr Národního divadla, ale místo sboru ND se na nahrávce podílel Český pěvecký sbor s legendárním sbormistrem Janem Kühnem! Pozor, prosím, upozorňuji na zmatky kolem názvu sboru. Tento tehdy Kühnův a poté Veselkův sbor se dnes nazývá Pražský filharmonický sbor! Za Veselkovy éry byl stálým partnerem České filharmonie a již také světově uznávaným sborovým tělesem.

Operu Tajemství na libreto Elišky Krásnohorské si autor sám nesmírně cenil a pokládal ji za svou nejdokonalejší komickou operu, provedenou poprvé 18.9.1878. Nikoliv náhodou. Z kompozičního hlediska je dílo dramaticky i ryze motivicky semknuté, s dokonale zvládnutou polyfonií hlasů již v nádherné ouvertuře. Ale i pro operu charakteristickým kontrapunktem ve vedení hlasů, suverénní tektonikou díla, důslednými leitmotivy i citlivě vystavěnými kontrasty se opravdu jedná o znamenité operní dílo geniálního autora. Sedmé v pořadí, následující po skvělé Hubičce a předcházející Čertovu stěnu, která je již pomyslným mostem z romantické hudby k hudbě moderní. Zde Smetana výrazně předešel svoji dobu.

Obsazení nahrávky je věru památné, je zde několik pěvců, kteří byli ozdobou již velké éry Otakara Ostrčila! Jako Zdeněk Otava, Marta Krásová, Marie Budíková, Karel Kalaš, ale i takový Karel Hruška, kterého Ostrčil angažoval za legendárního tenora buffo Adolfa Kroessinga!. Dominantní postavou opery se jeví konšel Kalina, kterého Smetana komponoval „na tělo“ pro barytonistu Josefa Lva a nádhernou árii Kaliny přikomponoval pěvci ex post. Dobře učinil. Vznikla jedna z nejkrásnějších barytonových árií celé české literatury, o velké síle zlata a jeho čarovné moci… Jak soudobé, to tehdy Krásnohorská ani nemohla tušit! Zdeněk Otava byl tehdy přímým dědicem těch nejlepších tradic barytonového oboru. Přímý žák Bohumila Benoniho, projevem velmi podobný tónem, deklamací i artikulací slavnému Emilu Burianovi. Otava je sice světlejší typ barytonu, ne však tenorální (dr Ladislav Šíp se domnívá ve své charakterizaci Otavy, že byl vlastně tenor, který zpívá pro sebe tímto „pohodlný“ obor…). Ne, s tím nelze souhlasit. Ano, Otava je světlejší typ barytonu. Ale s plnozvučnými hloubkami, které sám ve své originální, ale milé sebestřednosti charakterizoval s oblibou, že je má „černé jako fusekle“… Pro Otavu je typický pevný, rovný typ tónu burianovského charakteru, rozvíjený jakoby z užších vokálů. Velmi osobitý, originální až nezaměnitelný projev, zlomyslníky tudíž také dobře karikovatelný. Otavův Kalina nese pečeť výrazné osobnosti, u něhož každé slovo nachází svůj promyšlený výraz, jeho dikce a srozumitelnost slova je příkladná. Povšimněme si jen jeho pokynu Skřivánkovi : “ Ty budeš zpívat – zraje malina..“ Precizně vypointovaná drobnokresba pěvecké fráze, s krásně, ba vzorově krytým tónem E. Na konci árie naopak totéž E ve slovech „jen zlato“ otevírá, na rozdíl od perfektní krytosti tónu později u Václava Bednáře.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Smetana: Tajemství -Krombholc 1945 (CD)

[yasr_visitor_votes postid="31130" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments