Ptali jste se: Adam Viktora

Varhaník a umělecký vedoucí souboru Ensemble Inégal odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus 

Dobrý den, často vzpomínáme na úžasné oratorium Bronzový had na Pražském jaru před dvěma lety, které bylo jedním z nejdříve prodaných festivalových koncertů. Není to škoda, že podobných vystoupení, o která je takový zájem, neděláte víc? Přejeme hodně dalších úspěchů. (Marta P., Praha)

Děkuji za přání. Máte pravdu, Zelenkova hudba je přitažlivá a i pro náročného a zkušeného posluchače tak nová, že by si zasloužila mnohem silnější pozici na české hudební scéně. V letošním roce provedeme více Zelenkovy hudby na zahraničních festivalech v Belgii, Francii, Lucembursku a v Německu než u nás doma. Rozhodující slovo mají tuzemští festivaloví organizátoři a my doufáme, že sledují, jakou čest dělá Zelenkova hudba české hudbě v zahraničí, a nechají se inspirovat. Důležitou proměnnou je ale v celé věci i to, že Zelenka komponoval v Drážďanech pro jeden z největších a nejlepších orchestrů tehdejší Evropy a jeho hudba není laciným zbožím, nedá se kvalitně provádět na amatérské úrovni a její provozování je spojeno se značnými finančními náklady.

Dobrý den, chci poblahopřát k úspěchu. Zelenkova hudba byla pro mě objevem a nyní je mi často nočním společníkem. Možná budu mít možnost si něco z jeho díla zazpívat na Letní škole barokní hudby 2014 s Romanem Válkem. Děláte nádhernou práci. Přeji mnoho dalších úspěchů! (Roman Šácha, Libochovany)

Tak to jsme na tom se Zelenkou stejně. Moc vám děkuji a pozdravujte ode mne prosím Romana.

Ráda bych se zeptala, jak to máte s barokními skladateli, jestli je máte v oblibě odjakživa. Mně přišli dřív celkem stereotypní a nezáživní, a teprve časem se to úplně otočilo. (Kristina Kropáčová)

To, co popisujete, by mohlo být, myslím, společnou zkušeností i mnoha dalších dnešních posluchačů barokní hudby. Čím více se stává interpretace neustále se rozšiřujícího barokního repertoáru přesvědčivější, tím je i barokní hudba pro své posluchače přitažlivější. Působivost a také dosah barokní hudby se v uplynulých dvaceti až třiceti letech zcela proměnil vlivem narůstající interpretační úrovně. Pod dojmem poslechu nekvalitní nebo ne úplně věrohodné interpretace, můžeme zavrhnout to či ono dílo nebo dokonce celý styl. Uvedu dva příklady. Důležitý znalec Zelenkovy hudby, německý muzikolog Thomas Kohlhase mne před lety zrazoval od realizace CD nahrávky Zelenkovy mše Missa Purificationis. Že prý dílo kdysi slyšel v Německu a že to nebylo nic moc… Významný hudební muzikolog Michael Talbot zase hodnotil nepříliš pozitivně kompozici Zelenkovy serenaty Il Diamante, aniž by ji kdy slyšel. Oba pánové později po poslechu nových nahrávek naprosto změnili svá stanoviska a spontánně doznali svůj omyl.

Co říkáte všeobecnému stavu varhan u nás? Není to škoda, že tenhle krásný nástroj má svá nejlepší léta asi už za sebou? Hrajete sám i modernější repertoár? A které skladatele máte jako varhaník úplně nejraději? Děkuji. (E.)

Zásadně neházím flintu do žita, jsem optimista a věřím v úplný opak, tedy že české varhany mají už za sebou to nejhorší. Mám na mysli beznadějný stav nezájmu v období minulého režimu, špatným zabezpečením objektů umožněný vandalismus jak zvědavých dětí, tak i zlodějů kovů a vykradačů sakrálních památek, ale především stovky případů devastujících varhanářských zásahů. Naděje na záchranu českých historických varhan je stejně velká, jako naše touha varhany poslouchat. Jejich osud dnes leží většinou více než v kompetenci jejich majitelů v rukou nadšených jednotlivců nebo skupin bojujících za jejich zachování.

V Čechách máme přibližně kolem pěti tisíc varhan, a to jak barokních, klasicistních, romantických či moderních. Nenajdete dva stejné nástroje, každé varhany jsou jiné, představte si tedy pět tisíc různých okolností a nových možností jak a co zahrát. Na každém nástroji vyzní lépe jiný druh repertoáru a omezovat se jen na jeden určitý, třeba barokní styl, by byla velká chyba. Vnímavý varhaník pozná při studiu historických varhan velmi zvláštní a intenzivní fenomén. Jednotlivé varhany totiž samy napovídají nejen to, jakým způsobem na ně správně zahrát, ale i jaký typ hudby jim vyhovuje nejlépe. Z tohoto důvodu se vůbec neomezuji jen na barokní hudbu, ale s radostí holduji romantickým autorům, jejichž hudba dobře vyzní na českých romantických varhanách, například Schumann, Mendelssohn-Bartholdy, Brahms nebo Reger. Téměř kdykoli jsem se ale například u nás v Čechách pokusil o takzvaný francouzský symfonismus, tedy díla Widora, Vierna, Guilmanta nebo Boëllmanna, měl jsem neodbytný pocit marnosti. Před časem jsem koncertoval na varhanách geniálního Artistida Cavaillé-Colla v pařížském chrámu La Madeleine a místní titulární varhaník mi během mé zkoušky předváděl své oblíbené kousky od Widora. Byl jsem naprosto okouzlen dokonalou symbiózou stylu a místa, vše bylo najednou v dokonalém souladu, varhany zněly úžasně, hudba byla impozantně působivá. Tehdy v Paříži zněla skvěle také hudba mého oblíbeného českého autora první poloviny dvacátého století, Bedřicha Antonína Wiedermanna.

Varhany mívají velmi silnou osobitost, jejich povaha je stálá a neovlivnitelná a je dobře, když jsou na to varhaníci a varhanáři dobře připraveni.

Dobrý den, rád chodím na koncerty staré hudby, ale mám pocit, že pod různými názvy souborů vidím z velké části jedny a ty samé tváře. Jaký to má smysl? Čím se pak jednotlivé soubory staré hudby mohou od sebe lišit? (Pavel Š., Praha)

I kdyby byly obsazeny do posledního hráče i zpěváka úplně stejně, výsledek bude vždy odlišný. Je to dáno svrchovaným vlivem kapelníka a zrovna mezi interpretačním pojetím a výsledným efektem u těch několika českých souborů, kterých se to týká, je ten rozdíl naprosto enormní. Stačí se zaposlouchat. Jako srovnání se nabízí příklad z gastronomie. Představte si třeba takový pravý maďarský guláš, k jehož přípravě potřebujete přesně dané ingredience. Myslíte, že pouze dodržení jejich složení ve správném poměru je vždy zárukou stejné chuti?

Česká barokní scéna se během posledních dvaceti let vyšvihla téměř z ničeho na evropskou interpretační špičku, aniž by zde existovalo odpovídající zázemí v podobě specializovaných středních a vysokých škol. Jinými slovy, české luhy rozhodně neoplývají takovým množstvím hudebníků, aby bylo možné postavit současně několik barokních orchestrů vedle sebe. Navíc pro hudebníky v této branži je fluktuace mezi tuzemskými i zahraničními soubory zcela běžnou praxí všude ve světě. Protože obor barokního instrumentalisty či ansámblového zpěváka se s nárůstem produkce v posledních letech stal velmi žádanou a nedostatkovou profesí, dochází často ke kolizím, kdy jsou stejní hudebníci poptáváni na určitý termín několika soubory zároveň. Usilovně se snažíme tuto svízelnou situaci překonat a rozšířit naše řady o další hudebníky. Zanedlouho se bude pro velký zájem konat již třetí a zřejmě zdaleka ne poslední kolo předzpívání do našeho souboru. Byli jsme velmi mile překvapeni, kolik kvalitních zpěváků jsme pro náš soubor objevili, a srdečně zveme další zájemce, aby se přihlásili.Dobrý den. Rád bych vám poblahopřál k získání prestižní ceny za Zelenkovu Velikonoční mši. Mám ohromnou radost, velmi vám fandím! Můžete prosím přiblížit historii vzniku té nahrávky? (JB)

Moc děkuji za vaši přízeň, velice si vážím toho, že vám se Zelenkou děláme radost. Na začátku byla Zelenkova rukopisná partitura a nadšení z nádhery příslibu její realizace. Všimněte si například, jak Zelenka v úvodní části Kyrie vrství nad sebe několik rytmicky i výrazově odlišných prvků. Vokálně pojaté zpěvní linie v každém hlasu v jiném metru, chvílemi vůbec nevíte, zda je to na dvě nebo na tři, než se přidají rozložené akordy ve smyčcích, a to vše zarámováno do pompézních trumpetových intrád s tympány. Dokonalý majestát i pokorná a hluboká prosba v jednom. Na jaře 2013 jsme dílo nejprve provedli na třech koncertech v Praze a v Německu a v červnu natočili v pražském Kostele U Salvátora.

Ještě při nastavování mikrofonů nám nad hlavami občas proletěl zbloudilý, bezradný holub. Otevřeli jsme všechna okna v naději, že snad přes noc najde cestu ven a my budeme moci zahájit natáčení bez zvukového efektu holubích perutí. Bohužel, i další den byl nezvaný host stále přítomen a my začali přemýšlet, jak se ho zbavit. Dozvěděli jsme se, že jedinou legální možností je odchyt do speciálních pastí a následné „humánní“ usmrcení v plynové komoře. Když nám bylo sděleno, že tento způsob odchytu, zvláště jedná-li se o jediného holuba v tak velikém kostele, může trvat i více dní, nemusí se podařit vůbec a pravděpodobněji dojde dříve k úhynu ptáka, například po pádu do varhanní píšťaly a podobně, vypravil se o polední přestávce pan vydavatel Ing. Tomáš Janeček na můj popud do podnikové prodejny České zbrojovky pro legendární vzduchovku Slavia 634. Když jsem se jako první vrátil z oběda do kostela, holub stál na zemi těsně za hlavním vchodem do chrámu. Otevřel jsem dveře, řekl mu: „Běž“, a on hrdě vykráčel na chodník a odletěl. Sáhl jsem hned po telefonu, abych dal panu Janečkovi zprávu, že problém je vyřešen a že zbraně nám již netřeba. Pozdě. Přesně v ten okamžik se pan vydavatel objevil, vycházeje zpoza rohu s ručnicí přes rameno. Všem se nám ulevilo, že se natáčení obešlo beze střelby, a na zahradě od té doby pořádáme čas od času střelecká odpoledne.

Nechci klást otázky, pouze srdečně pogratulovat k vynikajícímu úspěchu! Rádi vzpomínáme na koncert v červenci 2013 v kostele sv. Václava v Mníšku pod Brdy. Srdečně pozdravuji. (Jarmila Balková)

Moc děkuji za gratulaci, i my rádi vzpomínáme na vynikající atmosféru i setkání se skvělými lidmi u vás v Mníšku a těším se na příště.

Dobrý den, co nového pro nejbližší dobu připravujete? Chystáte opět nějakou novou nahrávku? Zdraví věrná ctitelka. (EK, Praha)

V letošním roce nás čeká sedm koncertů v Německu, pět ve Španělsku, a co se týče Zelenky, zejména pak turné po Belgii, Francii a Lucembursku s Missou Sanctissimae Trinitatis. Chystáme se také na Zelenkovu fenomenální Missu Dei Filii a pokud se to podaří, rádi bychom v letošním roce zahájili nový zelenkovský projekt – Zelenka Festival Praha, věnovaný výhradně dílu a osobnosti Jana Dismase Zelenky. Při té příležitosti plánujeme i vydání muzikologické publikace se zbrusu novými poznatky o významu Zelenkova působení v Drážďanech. V pražském Rudolfinu provedeme novodobou premiéru Dvořákovy nově nalezené úpravy jeho slavné Mše D dur. Doufáme také v realizaci CD nahrávky Requiem Alfreda Schnittkeho a dalšího zelenkovského CD.

Dobrý den, přestože mám Zelenku velmi rád a nepřestává mě fascinovat, v posledních letech začínám mít pocit, že u nás začíná být trochu „přezelenkováno“ a že Zelenku si „přivlastňuje“ a do role jeho „objevitele“ se pasuje kde kdo. Nemáte také ten dojem? Přeji hodně úspěchů! (Viktor Pscheidt, Brno)

Myslím, že „přezelenkováno“ není. Tiskem byl vydán jen zlomek Zelenkova díla a asi sto skladeb zůstává stále zcela neznámých. Ročně je v Čechách uvedeno jen několik děl ze Zelenkova ohromného skladatelského odkazu, což mi vzhledem k jeho významu připadá naprosto nedostatečné. Jednoznačně i posluchačská poptávka je výrazně větší než nabídka.

Za objevení, tedy zpřístupnění posluchačům, uvedení ve známost či znovuoživení díla osobně považuji novodobou koncertní premiéru, ale zejména první veřejně dostupnou nahrávku. Co se týče premiérových nahrávek uskutečněných českými tělesy, je situace naprosto jasná. Nepočítám-li nahrávky realizované moderními orchestry pod vedením například Jiřího Bělohlávka, Václava Neumanna, Lubomíra Mátla, historické snímky Milana Munclingera nebo nahrávky Pražských madrigalistů, kteří již v současnosti nevyvíjejí žádnou činnost, má se situace s premiérovými nahrávkami takto:

Capella Regia – jedno CD (2004 ZWV 63, další realizované CD s ZWV 58, 59 a 60 není od okamžiku vydání dostupné)

Czech Ensemble Baroque – jedno CD (1995 ZWV 48)

Collegium Marianum – jedno CD (ZWV 58, 59 a 60, jedná se o první dostupnou nahrávku, ačkoli díla byla již dříve nahrána souborem Capella Regia v roce 2002)

Collegium 1704 – dvě CD (CD z roku 2010 pouze část ZWV 47, ve druhém případě z roku 2014 jedna část ZWV 157 a drobné skladby ZWV 34 a ZWV 36)

Musica Florea – dvě CD (1994 ZWV 17, v případě ZWV 175 z roku 2001 se jedná o troj CD)

Ensemble Inégal – sedm CD (2005 ZWV 61, 2007 ZWV 16, 2009 ZWV 177, 2010 ZWV 14, 2011 ZWV 164 a ZWV 29, 2012 ZWV 168, 2013 ZWV 7)

Dobrý den, předem děkuji za úžasné koncerty a mnohá hudební překvapení nejen barokní hudby. Chci se pozeptat, zda je reálné, že byste natočili Capricornovu Missu Nativitatis na CD? Koncert u sv. Martina byl vynikající. (Štěpán Filipec)

Jsem rád, že zmiňujete právě Samuela Capricorna, i já považuji jeho skladatelský odkaz za jeden z nejvýznamnějších pokladů českého baroka. I my bychom moc rádi natočili nejen jeho nádhernou Missu Nativitatis, jedinou drobnou překážkou jsou ale finance potřebné k realizaci CD. Obvykle se jedná o náklady v řádech stovek tisíc a získat takové množství peněz se bohužel povede jen občas. Pevně doufám, že se nám bude i v blízké budoucnosti dařit realizovat nejen naše přání, ale i sny našich posluchačů. Neznámé ohromující hudby je stále více než dost.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!Vizitka:
Adam Viktora (1973) je varhaník, dirigent a hráč na harmonium. Vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujícím o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem ojedinělého projektu Český varhanní festival. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a hudební teorii na Konzervatoři v Praze. Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští barokní sólisté, s nimiž uskutečnil bezpočet novodobých koncertních a nahrávacích premiér evropského barokního repertoáru a s nimiž se stal také v posledních letech nejvýraznějším reprezentantem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky.

(Zdroj: www.inegal.cz)

www.inegal.cz

Foto Jiří Pecháček, Vojtěch Vlk