Operní panorama Heleny Havlíkové (158)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 17. do 23. března 2014
Když souzní la divino a il divino
– Dá se Janáčkova Bystrouška „dovyprávět“?
– Inspirace na dny příští
***

Když souzní la divino a il divino
V dalším koncertě cyklu Hvězdy Barokní opery byla v Rudolfinu hostem Collegia 1704 mezzosopranistka Vivica Genaux. Známe ji už z jejího vystoupení ve Stavovském divadle v roce 2011, kdy zakončovala festival Struny podzimu – také s Collegiem 1704 a s programem, do kterého rovněž zařadila árie z oper Josefa Myslivečka. Díky svému vysokému mezinárodnímu renomé tak Vivica Genaux pomáhá znovuobjevovat tohoto staršího Mozartova vrstevníka, kterému ve stejnou dobu byla v Praze péčí nově ustaveného Institutu Josefa Myslivečka věnována konference za účasti světových muzikologů.  Nynější recitál Vivicy Genaux s názvem Il divino Boemo, Božský Čech s narážkou na tradované, avšak historicky nedoložené přízvisko Josefa Myslivečka, se zaměřil na hudbu, která patří k doménám jejího repertoáru – vedle Myslivečka zazněly ještě árie z oper Christopha Willibalda Glucka a méně známých barokních skladatelů – Baldassara Galuppiho a Ferdinanda Bertoniho.

Vystoupení Vivicy Genaux na Strunách podzimu bylo možné přirovnat ke gymnastce, která svrchovaně ovládá „veletoče“, skoky, běhy i akrobacii nebo „piruety“ ozdob neobyčejně obtížných virtuózních árií. Stavěla tehdy na odiv spíše svou techniku než emoce barokních afektů zuřivé pomsty, bouřemi rozvrácených moří i duší a bolestných trýzní a vzdechů. Tentokrát svoji technickou suverenitu obohatila právě hlubším vyjádřením citových poryvů, kterými jsou zmítány postavy barokních oper. Vrcholem se stal velký dramatický výstup doprovázeného recitativu a árie z Myslivečkovy Olympiády, ve které prostřednictvím barvitých veršů Pietra Metastasia coby domnělý syn krétského krále Licida nenávidí život a zároveň se děsí smrti, pláče uprostřed hněvu a střídá vztek, pomstu, něhu, přátelství, kajícnost, hanbu, lásku. Nebylo divu, že diváci v zaplněném Rudolfinu bouřili nadšením.

Hodnocení autorky: 90 %
***

Dá se Janáčkova Bystrouška „dovyprávět“?
Poslední scénickou premiérou Opery Národního divadla v sezoně 2013/2014 byly Příhody lišky Bystroušky, v pořadí deváté nastudování této Janáčkovy opery v historii Národního divadla. Uvádění oper tohoto skladatele, který musel tak dlouho zápasit o své prosazení, je dnes provázeno paradoxem – zatímco ve světě jsou dnes jeho díla z pohledu dramaturgie (a marketingu) prakticky „sázkou na jistotu“ a Janáček je po celém světě v posledních pěti letech sedmnáctým (!!!) nejhranějším operním skladatelem, u nás každý divadelní ředitel ví, že pokles návštěvnosti zařazením jeho opery bude muset vyvážit divácky atraktivnějšími tituly (nejlépe italské, německé a francouzské opery).

Příhody lišky Bystroušky, dílo ve světovém operním odkazu ojedinělé a moudrým přitakáním životu prosluněné, psal Leoš Janáček v letech 1921 až 1923, na prahu své sedmdesátky, už jako slavný a světem uznávaný skladatel. Janáček zvolil pro tuto svou sedmou operu velmi neobvyklou předlohu: kreslený seriál malíře Stanislava Lolka a redaktora Rudolfa Těsnohlídka, který vycházel na pokračování v Lidových novinách a těšil se velké oblibě čtenářů. Zkušenost zralého muže s proměnami postoje ke světu i sobě v průběhu životních etap, ale i roztouženost svého milostného vzplanutí ke Kamile Stösslové v této opeře vyjádřil Janáček s nebývalou něhou, empatií, humorem i steskem prostřednictvím hudební alegorie světa lidí a zvířat v koloběhu přírody.

Už „vizuál“ k novému nastudování Příhod lišky Bystroušky v Národním divadle, kde na půvabnou slečnu „lišku“ v elegantním kostýmku (s luxusním ocasem, procházejícím opěradlem thonetky) u stolku v kavárně dvacátých let minulého století zvědavě a žádostivě hledí Ondřej Havelka, naznačoval, že se Havelka coby režisér této inscenace pokusí uplatnit své mnohaleté zaujetí vzrušujícím kulturním ovzduším, kvasem a noblesou první republiky, kdy ostatně opera vznikla. Podařilo se mu to jen zčásti. To, co bylo u Janáčka (s dozajista autobiografickými přesahy k postavě Revírníka) jen náznakem a výrazem touhy, Havelka explicitně „dovyprávěl“. V mezihrách, ve kterých většinou bývá tanečně vyjádřena atmosféra lesa nebo které sloužívají k proměnám dekorací, Havelka s velkým citem pro Janáčkovu hudbu i „filmový“ čas a střih rozehrál životní příběh Revírníka. Oproti zvyklostem Havelka do role obsadil mladého Svatopluka Sema, vládnoucího zvučným barytonem se skvěle srozumitelnou deklamací a pojal Revírníka jako sebejistého chlapa plného energie a mladistvé síly, který má milostný poměr s Terynkou, mladou atraktivní servírkou z Páskovic hospody. Před svými hospodskými kumpány své záletnictví ani nijak nezakrývá, „konzumace“ vztahu se odehrává při pravidelných schůzkách v lese, které mají zaběhaný průběh. Při jedné takové se odhozených Terynčiných šatů kradmo zmocní Bystrouška, Revírník sice chvíli zvažuje, že dívce nabídne své sako, ale nakonec ji – polonahou – ponechá jejímu osudu. Jenže jednou, s „chmurnou“ těžkou Janáčkovou hudbou na začátku třetího jednání se své milenky nedočká. Takto naštvaný se v lese potká s Haraštou, kterému dal barytonista Jiří Brückler výstižnou podobu drsného „hejska“, chmatáka, který se snaží využít každou příležitost ve svůj prospěch a Páskovic hospodu zásobuje upytlačenými zajíci. Revírníkova šarvátka s Haraštou kvůli pytláctví tak dostává další rozměr Revírníkovy prudké žárlivosti, když se dozvídá, že si jeho milenka, kterou si byl tak jistý, bude brát právě jeho mladšího soka, nadto obyčejného pytláka, kterým ostatní pohrdají. Když vidí, že Harašta míří na liščí rodinku, chce mu ve střelbě zabránit – ale těžko říci, kdo při jejich přetahování o pytláckou pušku v osudovém momentu vlastně stiskl spoušť. A Revírník vnímá, že se podílel na smrti „bytosti“, kterou si přes všechny její neplechy oblíbil. Takto zdrcený Revírník se do hospody u Pásků náhle došourá o holi jako stařec.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - V.Genaux & Collegium 1704 (Hvězdy barokní opery 2013-14)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Janáček: Příhody lišky Bystroušky (ND Praha)

[Celkem: 8    Průměr: 4.8/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na