Ptali jste se: Jana Semerádová

Flétnistka a umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Dobrý den, jaké budou letošní Letní slavnosti staré hudby? Každý rok se jich nemůžeme dočkat! Děkuji a přeji hodně dalších úspěchů! (Anna V.)

Troufám si říct, že letošní Slavnosti budou přímo „slastné“. Chystáme totiž samé lahůdky. Hned první koncert představí už ve své době raritu – barokní psaltérium, takzvaný Pantaleon, které je dnes sice už skoro zapomenuté, v tehdejší Evropě se nicméně těšilo velké oblibě. Dále nás čeká například program sledující vzájemné vlivy španělského baroka a populárního flamenca, portugalská hudba s ozvuky muziky z dalších kontinentů nebo například program skladeb pro soprán, harfu a kladívkový klavír, který jsme pojmenovali Milostný struny hlas. Letošní ročník se částí programu připojí k oslavám Roku české hudby, soustředíme se na hudbu českých autorů z osmnáctého století. To je oblast, kterou žádný dosavadní ročník v takové míře nereflektoval – a přitom se v ní dá najít nepřeberné množství opravdových skvostů…

Dobrý den, mohu se zeptat, kterého skladatele máte vy osobně vůbec nejraději? Posloucháte taky nějakou jinou muziku, než kterou se živíte? (Petra)

Pravda je taková, že v poslední době poslouchám baroko z nahrávek vlastně nejméně. Možná má na mě vliv i to, o čem se u nás doma mluví; můj muž je dramaturg symfonického orchestru a, jak o sobě říká, „monumentalista“, a tak se z přehrávače line většinou hudba od Mozarta dál. Samozřejmě tu nejnovější nevyjímaje. Miluju také hudbu improvizační, od různých přesahových projektů L´Arpeggiaty přes klasický jazz až k etnojazzovému Pacora Triu. A skladatel nejoblíbenější? Většinou ten, kterého zrovna hraju a s jehož stylem se ztotožním. Naštěstí jen zřídkakdy se stalo, že jsem hrála někoho, kdo by mi neseděl. Ale láska na celý život, to je určitě Johann Sebastian Bach.

Od kolika let na svůj nástroj hrajete a máte nějaký svůj profesní vzor, doma nebo v zahraničí? (V.)

Na příčnou flétnu jsem začala hrát v osmi letech, ale předtím jsem proháněla prstíky na zobcových flétnách. Od malička jsem byla obklopena hudbou, sourozenci také muzicírovali, zpívali a tančili. Považovali jsme to za samozřejmost, proto mi flétna nepřišla jako něco výlučného, vysněného, byla to jednoduše součást mého života. A když jsem se v šestnácti letech seznámila s příčnou barokní flétnou, byl to jistý zlom. Barokní flétna je přece jen dost jiná než moderní flétna, ale z toho, co jsem se naučila na konzervatoři, žiju dodnes. Mým vzorem byl vždy Wilbert Hazelzet, díky němuž jsem šla studovat do Holandska. A stále mne životem provází; jeho výjimečnou osobnost, pedagogické schopnosti a nesmírnou laskavost zažila i moje vynikající studentka Míša Kouřilová.

Dobrý den paní Semerádová, chtěla bych vám složit poklonu za ty krásné koncerty, kterými své věrné už léta obšťastňujete. Neustále obdivuji to ohromné množství pozitivní energie, která z vašich výkonů přímo sálá. Co sama děláte pro to, abyste jí měla tolik? Prozraďte prosím, jak dobíjíte baterky? (Karla H., Praha)

Děkuji za tu krásnou poklonu. Vězte, že bez věrného publika a citlivých posluchačů by nevzniklo tolik zážitků. Hrajeme samozřejmě i pro své potěšení, kolik legrace a nádherné hudby zažijeme na zkouškách… Ale nikdy to nedokážeme zahrát tak, jako na koncertě před vámi, od vás přijímáme energii! Pro vás hrajeme! Takže i když jsme po koncertě úplně vyčerpaní a musíme jít na „pivo“, poněvadž bychom hned neusnuli, jsme zároveň umělecky nabití.Jste hodně přísná šéfová? Máte hlavní slovo u vás v souboru vy, nebo vaše sestra? Fandím vám! (JL)

Díky! Přísná? Jak se to vezme. Spíš někdy úporná. Je to na mně vidět, když není ještě nějaká fráze, intonace nebo tempo, tak jak bych chtěla. Ale v přátelské atmosféře, s dobrou náladou a vtipnými kolegy dosáhneme kýženého výsledku i rychleji. Moje sestra je mi především oporou, do ansámblu nezasahuje, však má na starosti spoustu jiných věcí, ale přispěchá na pomoc, kdykoli je třeba, poradí nejen v otázkách organizačních, ale její pohled zvenku, vytříbený vkus a absolutní sluch nezřídka pomohou, aby se z koncertu nebo představení stalo něco výjimečného.

Jak si vysvětlujete ten boom barokní hudby u nás v posledních deseti dvaceti letech? A co říkáte na úroveň těchto koncertů jako posluchač? (Patrik)

V devadesátých letech k nám takzvaná stará hudba přišla jako velká vlna a měli jsme to štěstí, že zasáhla také mladé talentované hudebníky, kteří se jí dále věnovali s takovou péčí, že dnes platí za světové špičky ve svém oboru. Dobré podhoubí tomu však dala Společnost pro starou hudbu nebo Musica Antiqua Praha a další „pionýři“. Úroveň koncertů je jedinečná, řekla bych, že jsme dokonce vytvořili svůj vlastní styl, díky němuž je o nás a naše soubory takový zájem v zahraničí. Jediné, čeho je mi líto, že kouzlo objevování pozapomenutých skladeb poněkud dostalo na frak poptávkou po známých skladatelích a slavných interpretech. Ale letos budeme natáčet Sehlingovy vánoční skladby a na festivalech hrajeme novodobé premiéry českých autorů, takže to tak zlé asi nebude.

Dobrý den, kolik fléten vlastníte a na kterou z nich nejčastěji hrajete? Střídáte to nějak podle druhu repertoáru? (Hanka Zlochová)

Vlastním vícero fléten, ale doma jich tolik nemám, jsou totiž většinou mezi studenty. Nejčastěji hraju na ebenovou barokní, respektive rokokovou flétnu italského typu. Na francouzskou hudbu kolem roku 1700 mám flétnu s nižším laděním a na klasicismus si zase beru flétnu laděnou na čtyři sta třicet hertzů, buď šestiklapkovou nebo s jednou klapkou a tak dále. Samozřejmě bych si přála mít fléten víc, jinou na Bacha, jinou na Vivaldiho, ale konečně vedle dráhy flétnistky jsem svůj život zasvětila souboru, kde je potřeba zastat více profesí od muzikologa přes opisovače až ke kapelníkovi.

Dobrý den, moc rád mám scénické projekty, které se hlavně dřív objevovaly v rámci Letních slavností staré hudby. Bohužel v posledních letech je jich daleko méně. Chystáte něco nového? (PŠ. Praha)

Scénické projekty jsou mojí srdeční záležitostí, kdybych mohla, tak dělám všechno scénicky, i koncerty (tedy bez kostýmů, ale dotažené po vizuální stránce jako představení, ne každý hudebník by do toho ale šel, chce to jistou dávku divadelnosti). Letos například reprízujeme na festivalech operu s loutkami La Calisto a Dona Quixota, na příští rok chystáme ve Francii obnovení Scapinů, takže se nenudíme. Řada divadelních představení, jež jsme viděli na Letních slavnostech staré hudby, vznikla díky tomuto festivalu, bez podpory a obětavosti jeho týmu by to nebylo možné. Když se na to koukám zpětně, je to něco naprosto výjimečného. A přivézt hotovou divadelní inscenaci je bez velkého sponzora nemožné. Nicméně, rádi bychom zůstali věrni naší vášni a nadále zařazovali nějakou barokní podívanou.Dobrý den, prozradíte nám něco o sobě a o vaší rodině? Jste zadána? 🙂 (Petr Mašta)

Škoda, že jste nenapsal před třemi lety… 🙂 Mám krásnou rodinu, hudby i jinak milovného manžela, který mě podporuje, a mrštnou patnáctiměsíční dcerku, která mě nechce tento rozhovor nechat dopsat a během chvíle stihla převrátit byt vzhůru nohama. Však díky skvělému zázemí této i širší rodiny jsem svou činnost nepřerušila, soubor kvete, sólového hraní přibývá, jen se snažím tolik necestovat – ale jde to, když naše hudba tak přesahuje hranice?

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!

Vizitka:
Flétnistka Jana Semerádová (narozena 19. 9. 1975) je absolventkou Pražské konzervatoře, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Teorie a provozovací praxe staré hudby) a Královské konzervatoře v Den Haagu (ve třídě Wilberta Hazelzeta). Je laureátkou mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově. Jana Semerádová je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum, dramaturgem koncertního cyklu Barokní podvečery a mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Věnuje se intenzivní badatelské činnosti v českých a zahraničních archivech a studiu barokní gestiky, deklamace a tance. Své nevšední dramaturgie nezřídka staví na propojení hudebního a dramatického umění, které zasazuje do autentického prostředí pražských barokních sálů. Pod jejím vedením Collegium Marianum každoročně uvádí několik novodobých premiér. Na svém kontě má řadu CD, nahrávky se souborem Collegium Marianum jsou výrazně zastoupené v úspěšné řadě „Hudba Prahy 18. století“ u vydavatelství Supraphon, pro něž nahrála i své profilové CD „Solo for the King“. Pravidelně též nahrává pro Českou televizi (Bravo!) a Český rozhlas.

Jana Semerádová vystupuje na významných evropských pódiích (například Bachfest Leipzig, Mitte Europa, Musikfestspiele Potsdam, Centre de Musique Baroque de Versailles, Festival de Sablé, Innsbrucker Festwochen, Pražské jaro, Tage Alter Musik Regensburg, Vantaa Baroque, Konzerthaus ve Vídni a Berlíně, Palau de Música Barcelona), jako sólistka spolupracovala s Magdalenou Koženou, Sergiem Azzolinim, Enricem Onofrim a pravidelně účinkuje se soubory Akademie für Alte Musik Berlin, Wrocławska Orkiestra Barokowa, Batzdorfer Hofkapelle, Ars Antiqua Austria nebo moderntimes_1800.

Jana Semerádová vyučuje hru na barokní příčnou flétnu na Univerzitě Karlově v Praze a vede interpretační kurzy.

(Zdroj: www.collegiummarianum.cz)

www.collegiummarianum.cz

Foto Petra Hajská, Jindřich Trčka