Ptali jste se: Marek Šedivý

  1. 1
  2. 2

Naštěstí jsem s tím nikdy moc zápasit nemusel. Jsem přesvědčený, že pokud je dirigent sám sebou, naprosto přirozený, respektuje každého hráče v orchestru a je maximálně připravený, není důvod dirigenta nepřijmout. Orchestr je skvělé zrcadlo. Pokud je něco špatně v orchestru, měl by dirigent nejdříve hledat chybu u sebe. Také se nebráním naslouchat hráčům v orchestrech, většinou jsou mnohem starší a nesrovnatelně zkušenější než já a jsem rád, že mi občas poradí.

Dobrý den, docela by mě zajímalo, jaký cítíte generační rozdíl mezi jednotlivými dirigentskými generacemi – generace Jiřího Bělohlávka a té vaší. V čem myslíte, že se výsledný dojem pro posluchače v sále liší? (JB, Praha)

Podle mě jsou tyto generační rozdíly dány zejména celoživotními zkušenostmi, které člověk nabývá postupně, ať už jde o hudbu nebo jakýkoliv jiný obor. Nejde tedy jen o hudební talent nebo komunikační schopnosti, ale taky o určitou zralost, kterou získává každý dirigent jinak rychle. A toto zrání samozřejmě mohou posluchači vnímat jako jistotu, nadhled, hudební suverenitu, preciznost, osobitost a další kvality, které se v průběhu života teprve formují. Ale je to samozřejmě individuální, každý dirigent projde jiným prostředím a jinou školou, spolupracuje s tělesy různé úrovně. Studenti dirigování potřebují ke svému růstu pracovat co nejvíce s orchestrem a to je v této době docela problém…

Dobrý den, v televizním pořadu Terra musica 2. června si pan Kofroň postěžoval, že okolo Státní opery nechodí žádní princové (kvalitní dirigenti), které by mohl orchestru dopřát. Vím, že jste nyní ve Státní opeře studoval Macbetha a orchestr i zpěváci byli s vaší prací velmi spokojeni. Pokud by vás označili za možného kandidáta na „prince“, jak byste s touto možností naložil, v jaké míře spolupráce (pokud by nabídka byla přijata) a s jakými představami? Přeji hodně úspěchů. (B. Borovský)

Dobrý den, pane Borovský a děkuji! Měl jsem velkou radost z toho, jak jsem byl orchestrem, sborem a vůbec celým týmem přijat. Moc si vážím toho, že mi Státní opera nabídla spolupráci na Macbethovi. To období, kdy se opera studovala, bylo skutečně krásné a docela se mi po tom stýská. Byl bych velice šťastný, pokud bych mohl se Státní operou znovu spolupracovat, samozřejmě bych neváhal, pokud by další nabídka přišla.

Které další opery byste měl chuť po Macbethovi dál zkusit? Jste již na něčem dalším v Národním divadle dohodnut? Držím vám palce! (Vladan)

Dobrý den, Vladane, děkuji! Moc rád bych svůj repertoár rozšířil o tituly Pucinniho, Verdiho, Richarda Strausse. Rád bych si také zadirigoval české opery, Smetanu, Dvořáka, Janáčka… V Národním divadle diriguji pouze Macbetha. V příští sezoně mě čeká spolupráce se Slezským divadlem v Opavě, kde budu nastudovávat Bizetovu Carmen v režii Lubora Cukra, na to se velice těším.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme vaše za odpovědi.

Vizitka:
Dirigent Marek Šedivý (1987) debutoval v roce 2009 na Chopinově festivalu v Mariánských lázních ještě v době studií na Pražské konzervatoři. Jako posluchač ve třídách Hynka Farkače, Miriam Němcové a Miroslava Košlera absolvoval v roce 2010 vystoupením v Rudolfinu, kde dirigoval Dvořákovu Symfonii č. 9 „Z Nového světa“ u příležitosti dvou stého výročí založení Pražské konzervatoře. Během studií se rovněž účastnil mistrovských kurzů například u Kennetha Kieslera (University of Michigan) či Vladimira Ponkina (Moskevská konzervatoř). V současné době studuje magisterský program v oboru dirigování na Akademii múzických umění v Praze. V České republice spolupracuje s řadou orchestrů (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, PKF – Prague Philhamonia, Severočeská filharmonie Teplice, Jihočeská filharmonie České Budějovice a další) a vystupuje na hudebních festivalech (Mladá Praha, Dvořákova Praha a Pražské jaro, kde debutoval v květnu 2015 se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu). Vedle klasicko-romantického repertoáru se rád věnuje i soudobé hudbě, zejména současné generaci českých skladatelů (Jan Ryant-Dřízal, Martin Hybler, Jiří Kabát a další). Marek Šedivý je rovněž vyhledávaným klavírním partnerem. Hru na klavír studoval u Martina Ballýho a absolvoval řadu mistrovských kurzů doma i v zahraničí. Pravidelně vystupuje s houslistou Jakubem Fišerem; v roce 2012 vydali společné CD s houslovými sonátami Césara Francka, Clauda Debussyho a Francise Poulence. Mezi jeho další komorní partnery patří například houslista a violoncellista Josef a Petr Špačkovi, s nimiž v roce 2007 natáčel pro japonskou stanici NHK a následně absolvoval koncertní turné po Japonsku.

Marek Šedivý věnuje rovněž velkou pozornost operní a baletní hudbě doma (Ústí nad Labem, Teplice, Plzeň) i v zahraničí. V roce 2013 byl na doporučení Jiřího Bělohlávka angažován jako asistent dirigenta v inscenaci Wagnerovy opery Tristan a Isolda v Canadian Opera Company v Torontu. Na festivalu Internationale Gluck Opern Festspiele 2014 v Norimberku uvedl balet Orpheus Igora Stravinského ve spolupráci se souborem Ballett Dortmund a PKF – Prague Philharmonia. V červnu 2015 debutoval v Opeře Národního divadla v Praze (Verdiho Macbeth ve Státní opeře).
(Zdroj: ND Praha)

www.mareksedivy.cz

Foto Ester Havlová

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat