Ptali jste se: Marek Vrabec

Umělecký ředitel festivalů Struny podzimu a Dvořákova Praha odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus 


Dobrý den, jste spokojen s podporou vašich dvou festivalů ze strany Ministerstva kultury? Jaký je váš názor na současný stav financování hudebních festivalů granty Ministerstva kultury? A měl by se podle vás ujmout systém, který navrhuje Asociace festivalů – totiž dotování jen těch velikých? Děkuji a přeji mnoho úspěchů! (Pavel)

Velké, kulturně i ekonomicky „infrastrukturní“ festivaly musejí být posuzovány samostatně a potřebují vlastní program a vlastní kritéria, předvídatelnost, dlouhodobost. S výší podpory od státu spokojeni nejsme, hranice participace ministerstva by měla být kolem pětadvaceti procent, alespoň, ostatní peníze vybereme na vstupném a s pomocí sponzorů a donátorů, ale přes probíhající jednání s Ministerstvem kultury České republiky jsme na zlomku těchto hodnot. S ministerstvem kultury vedeme dialog o dalším postupu.

Dobrý den, hodně jsem zvědavá na Dvořákova Alfreda, je to skvělý počin. Budete pokračovat v nehraných Dvořákových operách i v příštích letech Dvořákovy Prahy? (Anna V., Praha)

Každá z našich nových festivalových linií má ambici a potencionál pokračovat v dalších letech, ať už je to série Světové orchestry, Komorní řada, Debutový Den D nebo Opera. I o jiné méně hrané Dvořákovy tituly se zajímáme a budeme jim chtít vdechnout nový život, prozatím v koncertních provedeních.

Dobrý den, jsme věrní návštěvníci Strun podzimu, velmi vám fandíme, vždycky nám bylo sympatické vaše široké programové rozkročení od klasiky až po jazz. Je nám to líto, ale letos poprvé si připadáme trochu ošizeni. Proč klasika chybí? Vypadl vám na poslední chvíli někdo? Nebo je to nový trend, když teď máte i Dvořákovu Prahu? Pokud ano, prosím nedělejte to, právě v tom byla originalita Strun! Srdečně zdravíme a přejeme vše dobré! (Bártovi, Praha)

To, že letos čistá klasika chybí, pokud nepočítáte Steva Reicha, kterého hudba je vlastně soudobou klasickou hudbou, je spíše výjimkou z našeho programového pravidla – ubezpečuji vás, že v programu 2015, kdy navíc slavíme dvacet let existence, nebude chybět hudba klasická (a stará…). Aby mohly Struny podzimu experimentovat, bez pevného základu klasické hudby se neobejdou.

Dobrý den, na Dvořákově Praze je určitě výborným nápadem Debutový Den. Proč ale nedáte příležitost spíš mladým českým muzikantům??? (Martin)

Brzy dáme. Už v loňském roce se v debutové sérii objevil například klavírista Martin Levický. Letos jsme ale debutům vyhradili hlavní festivalové pódium a nabídneme dva velké recitály mladých interpretů, kteří prožijí svůj Den D: debut na Dvořákově Praze. Je to současně „casual Friday“, příležitost pro mladé publikum zažít atmosféru festivalu bez kravaty a obleku. Protože však jméno Dne D teprve budujeme, vsadili jsme letos na zahraniční mladé hvězdy, které tak připraví pódium pro největší české talenty v příštích letech.

Dobrý den, máte možnost mluvit do programu podobných koncertů, jako je třeba Izraelská filharmonie s Mehtou nebo koncert s Repinem? (Kolaříkovi)

Velké orchestry na turné mají většinou dvě až tři programové varianty, ze kterých vybírám, veškeré změny jsou drahé, mění totiž zkouškové plány, komplikují přípravy a plynulost turné. To, do jaké míry se nám daří program významněji spoluutvářet, závisí na mnoha okolnostech – dostatečném předstihu, osobních kontaktech s umělci a jejich agenturami, a v neposlední řadě na finančních prostředcích. Podle festivalů, jako je Salzburger Festspiele, si například velké světové orchestry a dirigenti plánují své programy… Mám radost, že se nám letos podařila velká věc – Vadim Repin vystoupí nejen jako sólista s orchestrem Čajkovského, ale den předem přijal mé pozvání a zahraje také v rámci naší komorní řady s violoncellistou Jiřím Bártou a pianistou Konstantinem Lifschitzem Čajkovského Trio.

Dobrý den, loni se nám na Strunách podzimu ohromně líbila Zimní cesta na Barrandově, v letošním programu nám podobný projekt chybí. Uvažujete o něčem podobném aspoň v příštím roce? Moc se přimlouvám a předem děkuji! (Dana K.)

V roce 2015 slavíme dvacet let festivalu, scénické projekty svátečně realizujeme a dvacet let je svátek…

Líbí se mně váš slevový program pro studenty, ale nechtěli byste dát na horší místa větší slevu než jen dvacet procent? Případně před začátkem umožňovat na ISIC vstup na neprodaná místa zadarmo? (Adéla)

Kromě slevového programu, o kterém píšete, máme také takzvaný Studentský speciál pro členy Klubu mladých Dvořákovy Prahy. Ten umožňuje za pouhých sto korun zakoupit vstupenku na neobsazená místa v sále. I ten sebevyprodanější koncert totiž vždycky nějaká volná místa nakonec nabízí. Členové Klubu mladých se tak dostanou i na ty nejprestižnější koncerty festivalu za nedostižnou cenu, a často navíc na skvělá místa… Klub samozřejmě nabízí í další benefity.

Neuvažujete po změně na Hradě o návratu některých koncertů tam? Strunám to tam slušelo! 🙂 (Alfredo)

My už jsme se tam vlastně tak trochu vrátili – naše Jarní Gala pro Struny podzimu, donátorský galavečer, na kterém vystoupil Yo-Yo Ma, se konal právě tam – ve Španělském sále Pražského hradu. A příští Jarní Gala na jaře 2015 bude také na Hradě. Rád na hradní éru vzpomínám, ale s celým festivalem už se nevrátíme, přestože s jednotlivými projekty rádi…

Dobrý den, je složitější managovat a shánět peníze pro Dvořákovu Prahu, nebo Struny podzimu? Držíme palce na obou frontách! (Dostálovi, Kladno)

Je to asi stejný rozdíl, jako prodávat Rembrandta nebo Picassa.

Dobrý den, moc se letos těšíme na Hugha Masekelu. Jak dlouho vám trvalo, než se podařilo ho do Prahy přivézt? Hodně dalších podobných jmen, srdečně zdravím! (Viktor, Praha)

Děkuji, také se těšíme. Jazzoví umělci, na rozdíl od těch klasických, neplánují až tak dopředu, prostě rádi improvizují – a to nám v případě Hugh Masekaly pomohlo, že ve chvíli, kdy se mi dostalo do ruky jeho CD Friends, což bylo asi před rokem, jsme začali jednat a vyšlo to!

Jaké další novinky po převzetí Dvořákovy Prahy v její profilaci pro další léta připravujete? Letos mě potěšilo zařazení Alfreda a samozřejmě Krystian Zimerman. 🙂 Na jaká jména se můžeme těšit v příštím roce? (ŠP)

Základy nové festivalové architektury jsme položili už letos, snad je z letošního programu dobře patrná. Tyto linie budeme rozvíjet i v dalších letech. Konkrétní jména vám ale ještě neprozradím.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za vaše odpovědi a přejeme vše dobré!

Vizitka:
Marek Vrabec (1971) je hudební organizátor a impresário, zakladatel a umělecký ředitel festivalu Struny podzimu a od roku 2013 též umělecký ředitel mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha.

Od roku 1996 je Markem Vrabcem založený festival Struny podzimu platformou pro setkávání světa jazzu, klasické hudby a world music. Výrazný dramaturgický rukopis a originální programový koncept festivalu přispěl k tomu, že je festival Struny podzimu považován za jeden z nejinovativnějších hudebních podniků v České republice. Letošní ročník festivalu Dvořákova Praha nese letos poprvé Vrabcův rukopis a přichází s novou programovou koncepcí.

Na základě zkušeností, které získal na ročním pobytu na John F. Kennedy for the Performing Arts ve Washingtonu, D.C., pořádá od roku 2010 donátorské Jarní Gala pro Struny podzimu, které cílí na individuální mecenáše a upozorňuje formou prestižní společenské a kulturní akce na nutnost spolufinancování kultury ze soukromých zdrojů. V roli producenta realizoval několik mezinárodních koprodukcí, naposledy scénické provedení písňového cyklu Zimní cesta v barrandovském ateliéru, jím produkovaná nahrávka Zelenkova oratoria Sub Olea Pacis obdržela v roce 2000 MIDEM Classical Award.

Marek Vrabec přednáší pro DeVos Institute washingtonského Kennedyho centra a příležitostně na pražské AMU.

www.strunypodzimu.cz
www.dvorakovapraha.cz

Foto archiv Marka Vrabce

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat