Ptali jste se: Nikola Márová

Dobrý den, jaký je rozdíl, když při představení tančíte se svým manželem Alexandrem Katsapovem oproti Vašim jiným kolegům? (Nina, Praha)

“Naštěstí” se Sašou tancuji minimálně. Naštěstí píši proto, že k manželovi si dovolíte mnohem víc, než ke kolegovi a tím pádem dochází k menším hádkám jak na sále, tak i doma…  Na druhou stranu Sašův názor je pro mě velice důležitý a je vždy obrovským povzbuzením, když se jde na mé představení podívat .-)

Nikolo, kdo to má v baletu těžší? Muž či žena? Osobně si myslím, že pro ženy je to o mnoho těžší… (Honza)

Rozhodně se nemůže říct , že někdo v baletu to má těžší a někdo lehčí. Tanečnice potřebuje spolehlivého partnera. Například u mě je podstatné nemyslet při těžkém představení na partneřinu, ale oddat se prožití své role. To samé platí i pro kluky.

Drahá Nikolo, v první řadě bych ráda zmínila, že jste výborná a velmi sympatická tanečnice! Ráda bych se zeptala, která ze současných rolí je Vám nejmilejší? Před časem jste říkala, že Váš sen je zatančit si Julii a Růženku, Růženku jste již tančila. Máte ještě nějaké další vysněné role, které byste si ráda zatančila? (Janka)

Milá Janko, děkuji za Vaši přízeň -:). Naštěstí většinu rolí, po kterých jsem snila jsem si již zatančila. Nicméně u mě je to střídavé. Jednu dobu jsem měla nejraději dvojroli Odetty/ Odilie , ale například tuto sezónu u mě vede Klárka z Louskáčka a Víla z Popelky. Před dvěma týdny jsem se začala učit roli Macechy z Popelky a sama se dívím jak moc mě chytila.-:) Není moc rolí, ve kterých bych se mohla doslova vyřádit, ale vypadá to, že Macecha je jedna z nich.

Co všechno se změnilo ve Vašem přístupu k Vaší profesi po narození Vašeho dítěte? Jak dlouho jste se znovu dostávala do formy a co na tom bylo nejobtížnější? Kdo se Vám o dítě přes den, když jste v práci stará? (AB)

Změnilo se opravdu hodně. Věděla jsem , že všechno bude mnohem náročnější, ale představa se ani trochu nepodobá realitě. V realitě je to ještě o hodně těžší … Naštěstí mám báječné rodiče,  kteří hlídájí Maxíka, když jsme se Sašou na zkouškách či na jevišti. Navíc Maxim je velice společenské dítě a nedělá mu žádný problém být s námi v zákulisí mezi spoustou divadelně nalíčených kolegů. Dokonce byl s námi i na desetidenním zájezdě v Itálii, a když jsme s manželem oba byli na scéně, hezky se o něj starali naši kamarádi – kolegové ze souboru.

Co se týče mého návratu do divadla, tak už tři měsíce po porodu jsem měla první představení. Takže bylo to rychlé a o to náročnější. Nejtěžší bylo obnovit břišní svalstvo, protože jsem měla císařský řez a tím pádem se mi posilovaní břicha posunulo o šest týdnů. Ale mělo to i velké plusy. Například pár měsíců jsem si uživala podprsenku velikosti “D”! -:) -:) -:)

Jak probíhají baletní tréninky? Od kdy do kdy jste v práci? Trénují tanečníci a tanečnice zvlášť nebo dohromady? (Hanka)

Každé ráno kromě neděle máme 75ti minutový trénink, po kterém nasledují zkoušky repertoáru až do šesté večer. Jen v sobotu to máme  o něco kratší- končíme ve tři odpoledne. Po spojení se Státní operou , když se z 50ti členného souboru stal 80ti členný, jsme na tréninky rozdělení do třech skupin. První skupina – první sólisté, sólisté a část demi sólistů, druhá skupina – zbylá část demi sólistů a část sboristů a ta třetí jsou sboristé a externí tanečníci.

Paní Márová, co Vám udělá radost? Jak si zpříjemníte den?…:-) (Helča)

Dřív bych Vám asi napsala, že po povedeném představení , když se Vám tleská a kříčí “bráááávo” přichází ten užasný pocit spokojenosti a radosti. Ale teď jsem především maminka a tak ten nejšťastnější okamžik je pro mě pokaždé, když se podívám na svého usměvavého syna.

S kým se Vám tančí nejlépe? Často jste obsazována s Michalem Štípou, máte však také jiné oblíbené taneční partnery? (Anka)

S Michalem jsme nejen kolegové, ale především velci kamarádi a navíc je výnikající taneční partner, možná právě to je důvod proč se nám spolu tančí nejlíp. Nicméně v současné době jednu z rolí (Růženku) tančím s Adamem Zvonářem a musím říct, že je také výborný!

Máte nějaký taneční vzor? S kým si z divadla nejvíce rozumíte? (Radim)

Když jsem byla na konzervatoři byla v Národním divadle primabalerinou Hana Vláčilová, která byla zároveň mou profesorkou scénické praxe a velkým vzorem. Samozřejmě všechny holky z ročníku včetně mě jsme obdivovaly Sylvie Guillem. V současné době velice uznávám Anu Lagunu. V divadle si rozumím (jak už jsem psala) s Michalem Štípou, ale mám i několik dalších přátel, jako třeba Radka Přihodová s Adamem Zvonářem nebo Alina Nanu. Saša je také bezvadný kamarád, ale toho mám denně doma -:)

Neuvažujete o zahraničním angažmá? Věřím, že byste baletu ND dělala v cizině dobré jméno. 🙂 (Klára)

Měla jsem několik nabídek, ale vážně jsem o odchodu z Prahy nikdy neuvažovala. Teď, když mám rodinu tak to rozhodně nepřipadá v úvahu. Navíc buď se souborem nebo jako host si v zahraničí zatančím poměrně částo . Například tuhle sezónu mám za sebou Japonsko, Itálii, Španělsko a ještě nás čeká JIžní Amerika. Každopadně děkuji za kompliment -:)

Dobrý den paní Márová, jak hodně velkou cítíte konkurenci v Baletu ND? Je hodně kolegyň, které si musíte „hlídat“? Změnilo se to po spolení s baletem Státní opery? (Honza, Praha)

Nemám ráda slovo konkurence a nejsem vůbec soutěživý typ. Pro mě je honba za soubojem s kolegyněmi naprosto cízí. Navíc před každou novou premiérou dělá choreograf casting na všechny role včetně hlavních a tak každý člen souboru ať sólista nebo sborista má šanci ukázat co v něm je. Po spojení se nic nezměnilo, pravidla zústavají stejná.- 🙂

Co je pro vás největší odměnou po představení? (Ríša)

Největší odměnou (v případě povedeného představení) je odezva publika. Také nás těší, když v kytici najdeme milý vzkaz občas i dopis od fanouška nebo když si někdo z naších věrných diváků počká u zadního vchodu na podpis.

Odmítla jste někdy nějakou roli? A naopak, dostala někdy nějaká kolegyně roli, po které jste velmi toužila? (Bára)

Jedním z pilířů divadla je pro mě pokora. Role jen tak z rozmaru by se odmítat neměly. Navíc každá role Vám dá novou zkušenost, takže zatím jsem žádnou neodmítla. Jediná role po které jsem toužila a nedostala ji je Julie, ale casting na tento balet byl v době, když jsem byla jen pár dnů po operaci slepého střeva a tak jsem se ho zúčastnit opravdu nemohla.

Dobrý den Nikolo, velmi ráda chodím na Vaše představení. Jaký rozdíl je podle Vás pro primabalerínu v Labutím jezeru v Národním a ve Státní opeře? A jaká jste v civilu? (Alča, Praha)

Děkuji za věrnost a uznání. Nastudování Labutího jezera ve Státní opeře a v Národním divadle jsou úplně odlišné, V Národním divadle ač se to nezdá, je verze mnohem náročnější a to jak pro sólisty, tak i pro sbor. Jedná se o těžší technické prvky a u sólistů o několik přidaných výstupů, než je ve Státní opeře.

V civilu jsem asi úplně jiná než na jevišti. Například jednou mě venku bez umělých řas, make upu a baleriny, nepoznal ani náš dirigent, se kterým se bavím před každým představením. -:)  Ale jinak jsem úplně obyčejná holka, kamarádka, manželka a především maminka -:)

Mám Vás Nikolo moc rád hlavně v klasice a je mně hodně líto, že se jí hraje v Praze docela málo. Vám ne? Které další role z klasického repertoáru byste si ráda zatančila? A máte nějaký vzor? (Patrik)

Také mám moc ráda klasiku. Především proto, že se můžete vžít do někoho jiného a prožit jeho příběh. Ale tuhle sezónu bych dokonce řekla, že převažuje klasický repertoár nad moderním. Vyloženě bych jmenovala : Labutí Jezero, Šipková Růženka, Giselle, Don Quijote nebo Louskáček jsou jedny z největších klasických titulů. Navíc nás čeká další klasický balet La Bayadere, takže milovník klasiky si přijde na své.

Máte představu, co budete dělat, až v divadle jednou jako tanečnice skončíte? Nebojíte se toho? Plánujete ještě jedno dítě? (Eva P. Praha)

Konce kariéry se rozhodně nebojím. Budu to brát jako další životní etapu. Nikdy bych nechtěla patřit k balerinám, které se musí z jeviště odstřelit, ale doufám, že vycítím moment, kdy už bych tam neměla chodit -:) -:) -:) V budoucnu – vlastně už příští sezonu – plánujeme s Michalem Štípou otevřit taneční studio. A další miminko? Určtiě -:)

Za všechny čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi a přejeme vše dobré!

Vizitka:
Narodila se v Praze. S baletem začala v šesti letech v Přípravce baletu Národního divadla. V letech 1990–1998 vystudovala pražskou Taneční konzervatoř u pedagogů H. Vláčilové, Z. Nemcové a P. Ždichynce. Během studií absolvovala také dvě stáže v Drážďanech. Po absolutoriu v roce 1999 nastoupila do Národního divadla jako členka baletního sboru, v roce 2001 získala sólovou smlouvu a v roce 2006 statut první sólistky.

První větší příležitostí bylo Pas de trois v Labutím jezeře, pak přišla hlavní role Marie v Louskáčkovi, Frederika v inscenaci Malý pan Friedemann / Psycho, Raymonda ve stejnojmenném baletu, Bianca ve Zkrocení zlé ženy nebo sólové role v The River a v Who Cares?.

Bravurní klasická technika, elegance a přesvědčivý herecký projev ji předurčily pro náročné role velkého tradičního repertoáru. Diváci ji mohli vidět jako Odettu / Odilii v Labutím jezeře, Raymondu, Popelku ve stejnojmenných baletech, Myrthu (nominace na Cenu Thálie) a Giselle v baletu Giselle, Vílu Vánoc v baletu Louskáček – Vánoční příběh choreografa Y. Vàmose, Olgu v Oněginovi J. Cranka, Sylfidu v klasické verzi baletu La Sylphide, „M“ v Carmen M. Eka, Sabrinu ve Faustovi, Matku a Víluv Popelce Jeana-Christopha Maillota nebo jako Carabosse v Šípkové Růžence Javiera Torrese. Dále tančí Medoru v Korzárovi (Pas de trois), v Grand pas de quatre na hudbu C. Pugniho, v choreografiích G. Balanchina Čajkovskij Pas de deux, Theme and Variations nebo v slavné choreografii M. Fokina Umírající labuť na hudbu C. Saint-Saënse.

Se stejnou jistotou a přirozeností tančí také role moderního repertoáru v choreografiích J. Kyliána Sinfonietta, Návrat do neznámé země, Stamping Ground, Petite Mort, C. Janssen Álbum Familiar , P. Zusky Ibbur aneb Pražské mystérium, Mezi horami, Requiem, Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři, D.M.J. 1953–1977, Mariin sen, A Little Extreme, A LittleTouch Of The Last Extreme, 1. Symfonie D-dur, Empty Title nebo Williama Forsytha In The Middle Somewhat Elevated.

Poznalo ji brněnské Národní divadlo Kláru v Louskáčkovi a Kitri v baletu Don Quijote, Slovenské národní divadlo v Bratislavě Odettu / Odilii v Labutím jezeře, ve Státní opeře Praha tančila Popelku ve stejnojmenném baletu a Odettu / Odilii v tamní verzi Labutího jezera, v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Auroru ve Spící krasavici či Giselle a v Metropolitan Hall na Taiwanu v baletu Dáma s kaméliemi (choroegrafie: Allen Yu).

Za rok 2002 získala cenu Philip Morris Ballet Flower Award udělovanou každoročně nejlepšímu českému baletnímu umělci a již pátým rokem se stala nejoblíbenější tanečnicí v České republice. V dubnu 2008 se stala držitelkou Ceny Thálie za roli Odetty / Odilie v baletu Labutí jezero v rámci hostování ve Státní opeře Praha.

Zúčastnila se několika zahraničních turné po Německu, Španělsku, Finsku, Itálii, Portugalsku, Maltě, Rusku, Taiwanu a Číně.

www.nikolamarova.estranky.cz