Ptali jste se: Pavel Šnajdr

  1. 1
  2. 2

Zakladatel, umělecký vedoucí a šéfdirigent Brno Contemporary Orchestra odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus 


Dobrý den, rádi vzpomínáme na vaše působení v Plzni. Není vám líto, že jste odešel? Zvlášť teď, když tady máme nové divadlo? Jak na Plzeň vy vzpomínáte? Ať se vám daří! (Boháčová, Plzeň)

Také rád vzpomínám na Plzeň. Byla to pro mě zcela zásadní zkušenost. Bylo to pro mě první setkání se stálým operním souborem, první zkušenosti jak profesní, tak lidské. Navíc plzeňské divadlo mělo a myslím, že stále má tu výhodu, že se zde můžete často setkávat s umělci z „centra“, ať jsou to ti, kteří se sem vracejí, nebo ti, kteří tam teprve směřují a stávají se z nich sólisté našich předních scén.

Měl jsem možnost si zde vytvořit poměrně široký operní i baletní repertoár a také navázat četná přátelství. Některá z nich dodnes přetrvávají a jsem za to velmi rád. Život se ovšem ubíral dál, a když přišla nabídka ze Státní opery, byl jsem zrovna ve fázi, kdy jsem ji uvítal. Myslím, že je velmi prospěšné „nezatvrdnout“ na první štaci a zkusit se posunout zase o kousek dál. Dnes vidím, že jsem udělal dobře, což ovšem neznamená, že bych nevzpomínal. A pokud by mi bylo umožněno zase někdy pohostinsky do Plzně zavítat, neváhal bych ani chvíli. Byla by to navíc vítaná příležitost, jak poznat právě to vaše nové divadlo. Takže děkuji za dotaz, přeji vše dobré nejen novému divadlu, ale i jeho návštěvníkům, a tož zase třeba někdy v Plzni nashledanou!

Dobrý den, nebudete častěji u dirigentského pultu operních představení v Janáčkově divadle? Myslím, že tu výrazná individualita dlouhodobě schází… (Vanda K, Brno)

Dobrý den. Také doufám, že se dostanu častěji k pultu i při operách. :-)

Nyní k výrazným individualitám obecně. Jsem přesvědčen o tom, že není možné stále produkovat a hlavně očekávat „hvězdy“. To se právě mnohdy zaměňuje s pojmem individualita nebo osobnost. Myslím, že aby někdo mohl vyrůst v opravdu komplexní uměleckou osobnost, která v sobě zahrnuje rozměry nejen umělecko-technické, ale i morální, mravní a filozofické, je k tomu zapotřebí dlouhé a soustředěné cesty. A v prostředí, kde se vedení souborů střídají jak na běžícím páse, jedna „koncepce“ střídá druhou, personální kolotoče nevyjímaje, není téměř možné v klidu pracovat a soustředit se na poctivou uměleckou práci.Dobrý den, už delší dobu jsem přesvědčen o tom, že Brnu by pomohlo spojení orchestru Janáčkovy opery s Filharmonií. Bylo by více peněz, hráči by mohli mít vyšší platy, úroveň by určitě byla vyšší. Nemyslíte, že německý model, kdy orchestr hraje v opeře i na koncertech, má hodně do sebe? (BK, Brno)

Dovolil bych si poněkud polemizovat. Z čeho usuzujete, že by bylo více peněz? Máme zářný příklad ve spojení divadel v Praze. Nejen že se neušetřilo, ale mám dojem, že naopak rozpočet narostl. Jistě, znám německé modely, kde je na město „pouze“ jeden orchestr, ale myslím, že srovnáváme nesrovnatelné. Předně zde hraje roli velikost města. Půlmilionové Brno není město, které by neuneslo zvlášť operu a filharmonii, uvědomíme-li si ještě existenci muzikálového divadla (což v některých německých městech také spadá do činnosti operních domů!), které má neustále vyprodáno – nechci se rozepisovat proč, to není předmětem této otázky.

Zmiňujete se o kvalitě – nemyslím, že by se výrazně pozvedla. Jsou to totiž dva naprosto rozdílné světy. Každý provoz má svá výrazná specifika, což není téma na tento prostor… Navíc provozy obou zmiňovaných institucí jsou tak naplněné, že by se stejně neušetřilo žádné pracovní místo, takže úspora by opravdu nebyla. A v neposlední řadě si nedokážu představit, kam by se to všechno technicky vešlo. Divadlo již nemá ani šatnu navíc, o Besedním domě ani nemluvě. A ještě jeden příklad ze zahraničí. Nemám sice úplně přesné informace, ale mám dojem, že například ve Vídni je to tak, že každý člen Vídeňské filharmonie je automaticky členem Vídeňské státní opery. Ale ne každý člen Vídeňské státní opery je členem Vídeňské filharmonie!!

Takže za sebe říkám, v Brně spojení ne.Dobrý den, zjevně inklinujete k soudobé vážné hudbě. Jak to vidíte v dnešní době se zájmem o ni? Patříme ke starší generaci návštěvníků koncertů, ale stále těm novým věcem nemůžeme přijít na chuť… Čím to podle vás je? Děkuji předem za odpověď. (Josef Samek, Brno)

Děkuji za dotaz.

Ano, k soudobé hudbě inklinuji. Původně jsem na Janáčkově akademii múzických umění v Brně začal studovat kompozici u profesora Aloise Piňose a během tohoto studia jsem začal studovat ještě dirigování – obě jsem zdárně dokončil.

Se zájmem o soudobou hudbu je to poměrně komplikované. Především si myslím, že nemůžeme házet soudobou hudbu do jednoho pytle. Existuje tolik směrů soudobé hudební kompozice, že snad ani jeden lidský život nestačí, aby bylo možné je všechny obsáhnout. Dále mi nepřipadá úplně šťastné dělit hudbu na soudobou, klasickou a tak dále. Osobně se snažím zabývat hudbou, která je napsána s opravdu vážným zájmem o nějaké to mimohudební sdělení. To osobně považuji za to nejdůležitější. Potom je mi jedno, jakými prostředky je skladatel schopen toto sdělení vyjádřit. Těžko se o tom mluví, protože to je vlastně to podstatné v hudbě – vyjádřit něco, co se nedá vyjádřit jiným způsobem. A jestli máte problém se soudobou vážnou hudbou a zároveň snahu o její porozumění, přijďte na některý z našich koncertů Brno Contemporary Orchestra, kde se snažíme hudbu prezentovat úplně „normálně“ bez jakýchkoli snah o cokoli jiného. Nejbližší možnost máte 3. února 2015 v 19.30 v Besedním domě v Brně na našem koncertě, který nese název Hodiny minulosti – to není moc soudobé, že? Přijďte a uvidíte. A pokud byste měl zájem, velmi rád se s vámi setkám a můžeme si o daném tématu pohovořit.Jakou muziku vy sám nejčastěji posloucháte? (Klára)

Ticho lesa, zvuky přírody na hony vzdálené civilizaci….

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář