Ptali jste se: Václav Kuneš

Dnešní rozhovor s tanečníkem, choreografem a v neposlední řadě uměleckým šéfem taneční skupiny 420PEOPLE Václavem Kunešem je dalším z řady těch, v nichž otázky kladete vy sami, čtenáři Opery Plus. I tentokrát se sešlo dotazů víc než dost, od těch vážnějších až po humorněji laděné. I ty ovšem na straně tázaného našly až nečekaně spontánní odezvu.  
V kolika letech nejpozději se s baletem musí začít, aby byla šance se dostat na vrcholovou úroveň? (Alena)

Záleží na tom, jestli chcete být primabalerínou či se chcete věnovat jinému stylu tancování. Což samozřejmě dítě v deseti letech neví 🙂 A samozřejmě ani rodiče…

Obecně by se dalo říct, že klasický tanečník na vysoké úrovni určitě začínal někdy kolen deseti až dvanácti let, mnohdy I dřív. Jako ve všem jsou ale různé výjimky. Znám mnoho tanečníků, kteří začínali v šestnácti nebo až dokonce v osmnácti letech. Samozřejmě nedělají balet, ale dokázali v sobě najít “něco svého” a díky tomu jsou také na velmi vysoké úrovni. Je to jako se vším – umět se ve správný čas postavit před “zrcadlo” a říci si, na co mám a na co ne, co mě vlastně baví a zejména proč to dělám. V nejideálnějším případě by tohle zrcadlo mohli a snad měli do jisté miry suplovat profesoři na školách.

Hrajete na nějaký hudební nástroj? (Karla P.)

Umím trochu na klavír. Nazpamět zvládnu Křemílka a Vochomůrku a Yesterday. V návalech nostalgie bych si vzpomněl na hlavní melodii z filmu Piáno.

Kolik hodin denně trénujete? (Kryštof, Praha 6)

To se nedá tak přesně říct. Když jsem byl v NDT, tak pracovní den byl od 11 do 17:45. S 45-timinutovou přestávkou na oběd. V sobotu potom do 16 hodin, na oběd 30 minut. Teď když pracujeme se 420PEOPLE, tak zkoušíme 3 až 5 hodin denně. O víkendu déle. Je to dané zejména tím, kolik času máme na Nové scéně k dispozici. A když delší dobu nehrajeme a nepotřebujeme zkoušet, tak sidám rád volno 🙂  V létě když bolo volna moc, začal jsem běhat. A I Bikram Yogu jsem zkusil 🙂Proč se už tak často neobjevujete na Nové scéně a stáhli jste se zase do Archy? (K.M.)

My jsme se nikam nestáhli. Ani nás nikdo z Nové scény nevypudil. To je shoda náhod. Naopak jsme rádi, že se vedení Nová scény a Divadla Archa domluvila na spolupráci, koprodukci. To je teď v těchto (celosvětových) nelehkých podmínkách důležité, dělit se o produkci. Tím se rozloží náklady jednotlivých subjektů a všichni z toho mohou jen profitovat. Pokud tedy vědí jak 🙂

Dobrý den, pane Kuneši. Nemám žádný dotaz, jen vás chci pozdravit a popřát vám hodně dalších úspěchů! V Máji s panem Prachařem a dalšími jste byli skvělí! (Míša Machová)

Tak to vám moc děkuji. Všem to také určitě vyřídím. Jsem rád, že se vám Máj líbil, byla to a stále je nádherná symbióza lidí zapálených pro stejnou věc, pro stejný cíl – něco zkusit bez ohledu na výsledek. Samozřejmě jsme chtěli udělat skvělé představení 🙂 Ale tam šlo zejména o tu “neznámou”… Přijďte na některá další představení nebo novu na Máj 🙂Choreografie Jiřího Kyliána jsou podle mě opravdu nádherné. Proč přesně ale odešel z vedení NDT? Nemůžu se pořád zbavit dojmu, že ho předčasně odstavili… (Vlasta T., Brno)

To by bylo na dlouhé povídání. Můžu vám ale s klidným svědomím říct, že pan Kyliána nikdo neodstavil – to by se totiž ani nikomu nepovedlo, je to přece jen silná osobnost. Pan Kylián byl ředitelem NDT tuším přes třicet let. Je úplně přirozené, že se časem vaše představy o tom, co vás baví vice a co méně, začínají měnit. A věřte, že pan Kylián nezahálí – projektů připravuje mnoho tanečních, divadelních I filmových. A my se opět budeme snažit ty úplně nejnovější v Čechách představit!

Dobrý den pane Kuneši, Zuzko, je něco, čeho jste se kvůli baletu musel vzdát a litujete toho? (Hanka, Vinohrady)

…teď nevím, co s tou otázkou 🙂 Buď je to překlep a nebo… Znal jsem jednu Hanku z Vinohrad, která když zjistila, že dělám balet, začala mi říkat Zuzko :–) Zde nutno podotknout, že ani jeden z nás tenkrát neznal Petra Zusku 🙂

Později mi Hanka z Vinohrad poslala na absolventském představení velikou kytku, respektive všechno to zelený kolem kytek, květy žádný 🙂

Ahoj Vašku, při prohlídce kulturních akcí jsem narazila náhodně na tvé jméno a zvědavost mi nedá, abych se nezeptala. Jsi to ty, ten roztomilý kluk, který chodil do školy prvního stupně na Bílou Horu? Pokud ano, věz, že tě oslovila p. učitelka Marcela, která s vámi nacvičovala v rámci tanečního kroužku jakési legračnosti v podobě pohybových ztvárnění písniček Hany Zagorové a tak. Jestli jsi to ty, tak byť tenkrát prvňáček, možná jsem ti nepatrně uvízla v paměti? Mám velikou radost, že se ti v životě daří a svůj pohybový talent jsi dokázal využít. Někdy si na tu dobu zavzpomínám, (samozřejmě s patřičnou nostalgií na mé první pracoviště 🙂 a na dětičky, které jsem měla moc ráda. Měj se krásně a pokud se jedná o omyl, omlouvám se. S pozdravem Marcela Severová

Jééé, tak to mám strašnou radost, že jste se ozvala – to budu já! Všechno sedí. Já si tedy nejvíce pamatuji Pomádu 🙂  A často s oblibou vyprávím historky o tom našem tanečním kroužku, kam jsme (kluci) chodili kvůli krásné paní učitelce Marcelce, se kterou jsme neváhali trávit odpolední a víkendový čas 🙂  Takže díky Opero Plus za zprostředkování tohoto nádherného setkání! A vás paní učitelko s radostí zvu na nadcházející představení Máje 26.11. na Nové scéně Národního divadla!

Zažil jste nějaké vážnější zranění? A sportujete taky? (baletomanka)

Ahoj baleto Manko! Tady Rumcajs, Cipísek nebo Kotrč – vyber si 🙂 Měl jsem takzvané únavové zlomeniny obou holenních kostí a to ve stejnou dobu. To trvalo tak šest měsíců. V rámci hojení jsem tenkrát v Holandsku dělal pokusného králíka na nějakou novou metodu, přičemž jsem půl roku spak s takovým elektromagnetickým aparátem na noze. Taky jsem si dost blbě vyhodil plotýnky při tvorbě nové věci od Kyliána (Click – Pause – Silence), když jsem absolutně oddaně plnil příkazy Mistra. Od té doby mě záda občas trápí, ale to Mistr neví, tak mu to prosím neříkejte 🙂  Ale ta metoda rychlého uzdravení je: 2 ibuprofeny, 2 slivovice (v žádném případě ničeho víc!) a spát. Druhý den to bývalo OK. Teď, když už stárnu, potřebuji den navíc. Jinak jsem velmi, velmi vděčný svému tělu, protože nic vážnějšího jsem neměl, žádnou operaci a tak. Ťuk ťuk ťuk na čelo, na nos, na zuby, na dřevo. Je také více než hodně pravdy na rčení: Veselá mysl, půl zdraví 🙂

Jak a kde jste se seznámili s vaší paní a kolik dětí plánujete? (Markéta C.)

Omlouvám se. Soukromí si nechávám pro sebe -:) Díky za pochopení…

Neleze vám Nataša Novotná někdy už na nervy?:-) (K.M.)

Asi tak, jako já lezu na nervy Nataše 🙂 Troufám si říct, že jsme teď ve stádiu, kdy si z těchto moment (a ze sebe) umíme dělat legraci, takže na rozvod to zdaleka nevypadá.Jak jste jako choreograf náročný na tanečníky? Co nového připravujete? (step)

Připravujeme novou věc s orchestrem Berg, kde nám novou kompozici skládá Jan Trojan. Nataša dělá choreografii a premiéra je 11. a 12. prosince, takže brzy! – Do další sezony připravujeme (náš první) celovečerní kousek, který bude hodně o stand-up comedy. Rýsuje se také zajímavá spolupráce s Ann Van den Broek z Belgie – v jejím podání si můžete být jisti, že takhle 420PEOPLE neznáte 🙂 A samozřejmě to bude taky nějaký další výlet s Davidem Prachařem.

A pokud jde o moji náročnost na tanečníky… To neumím sám posoudit, asi byste se měl (měla) zeptat jich. Myslím, že poznám, kdy je kdo unavený, vím zhruba, jak jsou na tom fyzicky i psychicky, snažím se mít taky přehled o tom, jak na tom jsou v “normálním životě”. To je velmi důležité. Nicméně také důležité je čas od času přitlačit. Zejména kvůli tomu, abychom se všichni dostali někam dál, nezůstávali pouze tam, kde to je pohodlné a kde víme, že to stačí. Troufám si ale říct, že právě teď máme skvělý tým lidí, kteří sami od sebe tohle všechno už vnímají a sami se umí navzájem podržet a podpořit. A co víc, rádi v sobě objevují to “neznámé”, čímž zase drží mě. Takže velké díky Nataše, Milanovi, Zuzce, Sašovi a Jussimu. Ted můžeme totiž v klidu velmi tvrdě a svědomitě pracovat a zároveň se u toho i dobře pobavit. Na sále a zejména i mimo. A pevně věřím, že je to i z našich představeních poznat!.

Za čtenáře Opery Plus, kteří se ptali, děkujeme za odpovědi!
***

Vizitka:
Václav Kuneš (1975)
umělecký šéf 420PEOPLE, choreograf, tanečník

Po absolutoriu pražské Taneční konzervatoře v roce 1993 získal angažmá v Nederlands Dans Theater 2. V roce 1998 se pak stal členem hlavního souboru Nederlands Dans Theater, NDT1. Tam tančil pod vedením Jiřího Kyliána až do roku 2004. Během let strávených v NDT spolupracoval s řadou významných choreografů, za zmínku krom Jiřího Kyliána stojí především jména jako Ohad Naharin, William Forsythe, Paul Lightfoot, Mats Ek, Nacho Duato, Johan Inger, Andre Gingras nebo Hans van Manen. Vystupoval na scénách po celé Evropě, v Asii, Jižní Americe, Africe a Austrálii.

V roce 2004 se rozhodl dále působit na volné noze. Jako tanečník spolupracuje s řadou choreografů, především pak se Saburem Teshigawarou, se kterým v letech 2005 a 2006 vytvořil několik kusů pro New National Theatre v Tokiu. Za interpretaci Teshigawarovy choreografie Scream and Whisper byl nominován na cenu Tanečník roku 2005 ve francouzském Cannes.

Pravidelně je hostem gala představení v Evropě (Roberto Bolle & přátelé), Spojených státech  a Japonsku. V současné době spolu s Michaelem Schumacherem tančí v Kyliánově choreografii Last Touch First v produkci Holland Dance Festival. Od roku 2012 také tančí v komponovaném programu Sylvie Guillem s názvem 6000 miles away. Pro Finskou filmovou nadaci ztvárnil mladého Nižinského ve filmu My Madness is My love – Impressions of Vaslav Nijinsky.

Jako choreograf má Kuneš na svém kontě několik děl pro Nederlands Dans Theater 2, Copenhagen International Ballet, divadlo Korzo v Haagu (turné po Holandsku v roce 2008) a holandský produkční dům Station Zuid (2009, turné po Holandsku s celovečerním představením Ghost Note). V roce 2010 vytvořil pro Státní operu ve francouzském Bordeaux choreografii Temporary Condition. Jeho dílo Small Hour nastudoval soubor Dominic Walsh Dance Theater v texaském Houstonu a soubor Skanes Dansteater ve švédském Malmö  (2011 & 2013).

V roce 2007 v Praze spolu s Natašou Novotnou založil soubor současného tance 420PEOPLE, kde působí jako umělecký ředitel. Small Hour, první dílo, které pro soubor vytvořil, získalo několik nominací na prestižní ceny a v roce 2008 proměnilo nominaci na Cenu Divadelního Institutu. V koprodukci 420PEOPLE a holandského divadla Korzo vznikla Kunešova celovečerní produkce A Small Hour Ago. Dílo mělo premiéru v listopadu 2009 v rámci festivalu Holland Dance v Haagu a v roce 2011 s ním 420PEOPLE vyjeli na turné po Nizozemí. Nejnovější produkcí 420PEOPLE je představení Wind-up, které mělo premiéru v květnu roku 2012.

Ve spolupráci s Činohrou Národního divadla vytvořil celovečerní představení inspirované jednou z nejvýznamnějších básní české literatury Máj. Dílo vzniklo za režijní účasti Davida Prachaře. Foto Pavel Hejný a archiv