Pucciniho Edgar po Liberci také v Plzni

  1. 1
  2. 2

Atraktivní Jana Foff Tetourová se ve vděčném mezzosopránovém partu živelné, živočišné a temperamentní Tigrany rozezpívala do výrazného výkonu, když se postupně vytrácelo vstupní vibrato, patrně povstávající z enormního premiérového napětí, soudě dle obdobného průběhu ve Verdiho Aidě v roli Amneris. Jako by se rozpomněla na svoji tak úspěšnou Carmen před více než dekádou. Menší basovou roli Gualtiera zvládl jevištně přesvědčivě, suverénně Pavel Horáček.

Liberecký dirigent Martin Doubravský si podruhé od píky nastudoval operu, což je vždy výhodou. Podruhé lépe víme, jaké nástrahy nás technicky čekají a jak je efektivně nazkoušet. Pan Doubravský je dirigentem účelově laděného gesta, přesných nástupů, dávaných v bezpečných avízech bez zbytečných efektů. Vizitkou dirigenta ostatně není tolik gesto, ale fakt, co je schopen z orchestru a z celého operního ansámblu jako celku vytáhnout, vydobýt. Soudě z harmonicky vyváženého zvuku orchestru, dobré souhry, kompaktního zvuku smyčců i robustních vstupů žesťů, jimž zde přál Puccini věru požehnaně, byl disponovaný liberecký dirigent zjevným přínosem. Dílo měl tempicky i rytmicky v gestech pod kontrolou, v dynamice se rád opájel plnými, až hrubozrnnými vrcholy fortissim, někdy již vůči jevišti příliš v tektonice častými i přílišnými. Vyvážit spodní dynamickou hladinu je vždy jistým problémem, každý orchestr, nejen ten plzeňský, si libuje více ve forte než v pianech či pianissimech. Navíc velmi akustické orchestřiště Velkého divadla v Plzni trochu svádí k opájení se mnohadecibelovými fortissimy víc než ukázněností pianové dynamiky. Velké hlasové fondy protagonistů večera se s tímto aspektem ale vyrovnaly celkem zdárně. Pokud zní z jeviště italština, ne čeština, čímž srozumitelnost textů není tolik v popředí vnímání. Rovněž sbor pod vedením Zdeňka Vimra naplnil kladná očekávání, především v nosných, až úderných forte, nesoucích se přes orchestr v kompaktnosti plné harmonie. Tentokrát se musel spokojit s interními pěvci, bez externích posil, jak bývá obvyklejší.

Puccini: Edgar - Alžběta Vomáčková (Tigrana) - DJKT Plzeň (foto Pavel Křivánek)
Puccini: Edgar – Alžběta Vomáčková (Tigrana) – DJKT Plzeň (foto Pavel Křivánek)

Pucciniho Edgar je dílo velké dramatické sevřenosti a spádu, byť s libretem, jež je svou dějovou osnovou pro mne osobně poněkud problematické, dosti schématické, s černobíle stavěnými postavami v typizaci, oproti pozdějším Pucciniho geniálně vyváženým operám. Tam již ovšem Puccini libretistům do jejich snah nekompromisně a razantně zasahoval, až z něho byli nešťastní, jak mu nic není vhod. Zde ještě, jak je zřejmé, svému libretistovi Ferdinandu Fontanovi nechal příliš mnoho volnosti. Moc volnosti někdy škodí.

Režie Martina Otavy nehledá transformace děje do jiných poloh, sází zato prioritně na dramatismus v dialozích postav, dynamičnost jevištního výrazu, vycházejícího z hudby. A podporuje, ba doslova zvýrazňuje silnou expresi díla, která je jeho hlavní předností. Melodický gejzír La bohèmy či symbolu vrcholu verismu  Tosky  na věky nedostižný, nesmrtelný, zde tolik nehledejme. Režie odvíjí děj na působivé scéně Jána Zavarského, sympaticky přehledné, neokázalé, prosté, se schodištěm a skloněným portálem kostela s matnými, velikými zrcadly po stranách, jakoby umocňujícími alegorií zobrazení charakteru hlavní postavy díla, ale výstižně i celé jeho vnitřní reality. Rovněž zdařilé barevné kostýmy Dany Haklové působily věcně ve smyslu charakterů daných postav díla, ale též u sboru jsou výtvarně působivé.

Puccini: Edgar - Lívia Obručník Vénosová (Fidelia) - DJKT Plzeň (foto Pavel Křivánek)
Puccini: Edgar – Lívia Obručník Vénosová (Fidelia) – DJKT Plzeň (foto Pavel Křivánek)

Je cenné mít šanci poznat díla, které nechala historie zapadnout vedle oněch jiných, šťastnějších. Paní profesorka Holečková-Dolanská hovořila o nutnosti, aby opera byla „známá“. Ale k tomu musí být patřičně uváděna, aby se známou stala. Plzeňská inscenace je tedy příspěvkem ke známosti díla. Historie za určitý čas zase zpětným pohledem posoudí, zda se dané operní dílo známějším stane, neboť pro operu je toto adjektivum opravdu zaklínadlem. Ale to vše již náleží proudu času. Své subjektivní pocity v tomto smyslu prozrazovat nebudu, nejsou oproti onomu proudu času nikterak důležité.

Hodnocení autora recenze: 90 %

Giacomo Puccini:
Edgar

Hudební nastudování a dirigent: Martin Doubravský
Režie: Martin Otava
Scéna: Ján Zavarský
Kostýmy: Dana Haklová
Sbormistr: Zdeněk Vimr
Dramaturg: Zbyněk Brabec
Orchestr a sbor opery Divadla J. K. Tyla
Externí sbor
Premiéra 24. října 2015 Divadlo J. K. Tyla Plzeň

Edgar – Paolo Lardizzone (alt. Rafael Alvarez)
Gualtiero – Pavel Horáček (alt. Jevhen Šokalo)
Frank – Jiří Brückler (alt. Jiří Kubík)
Fidelia – Livia Obručník Vénosová (alt. Ivana Veberová)
Tigrana – Jana Foff Tetourová (alt. Alžběta Vomáčková)

www.djkt.eu

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Puccini: Edgar (DJKT Plzeň)

[Celkem: 27    Průměr: 4.2/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na