Působivý dovětek sezony SOČRu – Debussy, Ravel a v premiéře Ondřej Štochl

Svou světovou premiéru si na osudu musely tak trochu vyvzdorovat Tři věty o přijetí pro klarinet a orchestr od Ondřeje Štochla. Po dvou odložených uvedeních tuto hudbu konečně poznáme. V úterý 28. června přednese sólový part klarinetista Karel Dohnal. Dalšími lákadly večera jsou kompozice Clauda Debussyho a Maurice Ravela. Diriguje Pavel Šnajdr. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava.
Ondřej Štochl (foto Karel Šuster)
Ondřej Štochl (foto Karel Šuster)

Večer uvede ikonické Debussyho dílo, Preludium k Faunovu odpoledni. Desetiminutovou symfonickou báseň inspirovaly verše Stéphana Mallarméa. Bůh Faun, patron lesů, pastvin, stád i pastýřů a lovců, odpočívá v horkém letním odpoledni na břehu moře, píská si na flétnu a vzpomíná na své lásky. Zvláštní náladu výjevu vystihl Debussy geniálně.

Následuje ona odkládaná, tentokrát jistě štěstěnou požehnaná premiéra skladby Tři věty o přijetí od Ondřeje Štochla. De facto se jedná o třívětý klarinetový koncert, ale ještě mnohem více o hudební úvahu o pojmech, které mají souvislost jak s vytvářením hlubších citových vazeb, tak s obtížností přijetí sebe sama. Ondřej Štochl vnímá skladbu v kontextu své dosavadní tvorby jako přelomovou – jako projev dozrání vhodných hudebních prostředků pro vyjádření daného tématu. I proto, že slovo „přijetí“ pro něj souvisí s láskou v nejobecnějším slova smyslu.

Karel Dohnal (foto Ivan Korč)
Karel Dohnal (foto Ivan Korč)

Sólista Karel Dohnal se na pódium vrátí i po přestávce, tentokrát v První rapsodii pro klarinet a orchestr Clauda Debussyho. Ten svou nedlouhou skladbu napsal coby člen vedení Pařížské konzervatoře pro potřeby školy jako zkušební kus pro poslední ročník. Brzy však přesáhla původní určení a stala se bestsellerem klarinetového repertoáru, tím spíše, že Debussy nedlouho po premiéře nabídl ještě atraktivnější verzi, tentokrát s orchestrem. Jde o hudbu plnou okouzlující svobody, o které se hovoří jako o rozmarné, poetické, svůdné, hravé, zasněné. Za zdánlivou technickou jednoduchostí se přitom skrývá nezbytnost dokonalého zvládnutí nástroje.

„Hudba Maurice Ravela se dostává k hranici rafinovanosti, vždy jde ale o čistý, jasný a přesný projev s vybroušenou formou.“ Těmito slovy charakterizoval o generaci staršího skladatele Bohuslav Martinů. Ravel se jako Francouz s baskickými předky ochotně nechával strhnout i exoticky zabarvenými španělskými vlivy. Zcela jasné jsou kořeny inspirace k orchestrální suitě Španělská rapsodie. Hudba zkomponovaná v roce 1908 vstoupila velmi záhy do mezinárodního repertoáru.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments