Housle jsou jedním z nejrozšířenějších nástrojů, který má mnohostranné využití ve všech hudebních žánrech. Pokud však nejsou správně naladěny, mohou se ve vašich rukou proměnit v nebezpečnou „hudební zbraň“ útočící na naše uši.
Jistě každý začátečník, který projde procesem rozhodování, jaké housle si vlastně vybrat. První krok, poté, co je vezme do ruky je nástroj správně naladit. Není to vlastně nic těžkého – ovšem pokud víme, jak správně na to. Jednotlivé struny s použitím smyčce, začíná se strunou A. Dnes nám může pomoci digitální přístroj – chromatická ladička, která za nás změří výšku tónu, ale zkušený houslista by měl svůj nástroj zvládnout naladit po sluchu podle komorního A, tedy a1. Ne každý to však snadno dovede. Potom může být ladička vítanou oporou.
Ladění pomocí kolíčků a dolaďovačů
Ať už zkoušíte ladit housle podle sluchu, nebo za pomoci ladičky, je třeba vědět, jak na to. Ladění se provádí kolíky a šroubky zvanými dolaďovače, které jsou umístěny na struníku. Dříve na houslích dolaďovače nebyly a ladilo se pouze pomocí kolíčků. Dnes se dolaďovače slouží především k upravování menších odchylek. Aby bylo možné housle naladit, kolík musí být před tím, než jsou na housle nataženy nové struny, správně namazán křídou nebo mazadlem na kolíky a řádně zatlačen do kolíkové skříňky na krku nástroje. Kolík pak nedrhne ani se neprotáčí. Struna se otáčením kolíku jedním směrem napíná a tím se zvyšuje její tón, opačným směrem strunu povolujeme a tak se tón snižuje.
Dolaďovače jsou umístěny na struníku, protější části, ke které jsou upnuté struny. Dají koupit také samostatně a na housle přidat, nebo bývají už rovnou zavrtané do struníku. Výhodou je, že struník s vestavěnými dolaďovači je o dost lehčí, než když jsou struník a dolaďovače na houslích zvlášť. Každý gram hmotnosti, který zatěžuje struny i kobylku, snižuje rezonanci nástroje a funguje tedy podobně jako dusítko. Proto profesionální houslisté používají dolaďovač pouze na struně E, aby byl zvuk jejich nástroje co nejsilnější. Struna E má totiž z celé sady největší tah a bylo by velmi obtížné ji přesně naladit pouze pohybem kolíku.
Ladit se začíná vždy strunou A (komorní A se ladí většinou na 442-444 Hz), zbytek strun se pak ladí v čistých kvintách podle sluchu smyčcem ve dvojzvucích, dokud struny spolu správně nerezonují. Struny E a D se naladí podle struny A, strunu G pak podle již naladěné struny D.
Ladička na housle
Pokud dává houslista přednost ladičce, má hned několik možností.
Úderové ladičky
Manuální úderové ladičky se příliš neliší od ladění sluchem, mají však na pomoc referenční tón, kterým bývá tón A. Úderová ladička se používá tak, že se udeří například o hranu stolu, kulička na konci ladičky se pak přiloží k uchu nebo na nástroj. Ladička udá tón A, který se na houslích podle toho naladí, ladění ostatních strun se pak odvozuje od tónu A pouze sluchem. Existují sice celé sady úderových ladiček, které mají osm tónů (stupnice C-dur), pro ladění houslí ovšem nejsou nutně potřeba.
Chromatické ladičky
Chromatická ladička je elektrický přístroj s mikrofonem nebo snímačem, který ukazuje číslicemi nebo ručičkou aktuální výšku hraného tónu. Díky chromatické ladičce je možné celý proces ladění zjednodušit. Klipový typ se na housle připne a ihned je možné ladit. Existují specializované ladičky, které jsou určené konkrétně pro housle či pro violu, či ladička univerzální, kterou je možné použít pro většinu klasických nástrojů, či ladička pro celé kapely a orchestry, která je sice trochu dražší ale má například ladění pro celou dechovou sekci, sound back s referenčním tónem a široký rozsah nastavení včetně ladění historických epoch, čtvrttónů a dalších jiných systémů.
