Ředitelka brněnské filharmonie Marie Kučerová: Hudba zahání stres i strach

  1. 1
  2. 2
  3. 3

A co další festivaly? Co máte připraveno?
V listopadu nás čeká Expozice nové hudby, bude to tentokrát konfrontace staré a nové hudby, myslím, že to bude hodně zajímavé. A samozřejmě nás čeká Velikonoční festival, který bude objevovat mimo jiné neprávem opomenutá díla a iniciovat nové kompozice. V české premiéře zazní Meditace pro sólový klarinet islandského skladatele Atli Heimira Sveissona, na festivalovou objednávku napsal skladbu Martin Smolka a celovečerní skladbu Adorace Nejsvětější svátosti Pavel Zemek Novák. Z hudby minulých staletí jsme přesunuli z letošního zrušeného ročníku komplet Gesualdových Responsorií, tahákem určitě bude Czech Ensemble Baroque s Vivaldim a pravděpodobným hvězdným hostem Andreasem Schollem.

Představí se brněnská filharmonie také v jiných destinacích?
Do některých plánů nám již zasáhla korona, ale víme, že zahajujeme příští Smetanovu Litomyšl 2021, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v Ostravě a na Pražském jaru uvedeme v české premiéře 12. symfonii Philipa Glasse. V zahraničí nám zatím padlo korejské turné a Wagner v Bavorsku, ale stále doufáme v Salcburk se třemi krásnými koncerty, Bayreuth a Kolín nad Rýnem, v novém sále Filharmonie. Velké jarní britské turné v deseti britských městech je pro nás také sen, o který bychom neradi přišli, hrajeme tam krásné programy s českou hudbou, ale i moderními klasiky, a je to hodně reprezentativní. Doufám, že do té doby Britové zvládnou jak koronu, tak brexit.

Máte nějaké novinky ve své práci?
Jak už jsem zmínila, využíváme našich raritních programů, které nahráváme, ale velkou novinkou je právě nahrávání pro vlastní label. Předcházelo tomu hodně diskusí, ale má to velký smysl do budoucna. Využíváme tak výhody naší originální dramaturgie, výborného orchestru, skvělého šéfdirigenta, ale i akustiku našeho Besedního domu a vlastního špičkového vybavení. Navíc je to taková příprava na možnosti nového sálu, kde nás navíc nebude limitovat prostor, ani občas projíždějící tramvaje. Díky koronavirové pauze jsme měli také více času na přípravu katalogu sezony v novém formátu a s daleko více informacemi, doufám, že se bude líbit.

Dennis R. Davies a Marie Kučerová (zdroj Filharmonie Brno)

Techniku nahrávání jste rozšířili ještě i o streamování…
Streamování se stalo za karantény hitem, možná už toho nakonec bylo příliš, ale svůj účel to určitě splnilo. Podpořili jsme město Brno v akci „Díky Brno“ s koncerty, které se streamovaly. Jeden byl z věže Staré radnice, kdy lidé byli na Zelném trhu a náměstí bylo plné. Bylo to hrozně dojemné, žestě hrály hymnu a věžní hudbu, lidé tleskali a mávali na hudebníky. Další koncert byl ze střechy tržnice, devět violoncellistů a harfa a opět to mělo obrovskou atmosféru. A nesmím zapomenout na náš „historický“ streaming v den vyhlášení nouzového stavu, kdy koncert Obrázků z výstavy s interaktivní vizualizací ve spolupráci se slavným rakouským studiem Ars Electronica vidělo 28 tisíc lidí, spousta z nich v Japonsku, Rakousku a na Slovensku. Jsem ráda, že se nám tento koncert podařilo zařadit do letošního open-air festivalu na Špilberku.

Máte i nějakou inovaci pro své abonenty?
Je to konečně on-line prodej abonentek, takže kdo nechce stát onu pověstnou frontu v Besední ulici, může si abonentku vyřídit z domova od počítače, zvlášť teď v karanténě. Ale samozřejmě víme, že máme hodně posluchačů ze starší generace a tak ta fronta, byť omezená, ještě stále na ulici stojí. Ale není už podmínkou. Současně bych chtěla našim abonentům poděkovat, hodně z nich nám daruje vstupné na neuskutečněné koncerty, moc si toho vážíme. Už proto, že my na rozdíl od divadel nemůžeme koncerty zahrát v jiném termínu, musíme vstupné vracet.

A jaký je trend prodeje abonentek?
Musím přiznat, že prodej zatím jde pomaleji než v minulosti. Je to pochopitelné, lidé se bojí, nevědí, co bude. Raději si asi budou kupovat vstupenky na poslední chvíli, byť to bude dražší. Ale toto trápí celý obor živého umění, největší otázky si klademe o průběhu sezony a o situaci příštího roku. Nikdo nevíme, co bude.

A jak to řeší kolegové v zahraničí?
Kupodivu jsou opatrnější než my tady. Například v Budapešti prodávají jen 50 % kapacity sálu. My v Česku jsme sice také opatrní, ale snažíme se normálně pracovat a vše chystat. Nejhůř je na tom teď asi Británie, tam řeší, jestli je možné být poblíž flétny na dva nebo čtyři metry. Herci v Bulharsku zase musí v divadlech podepisovat prohlášení, že jsou si vědomi, že porušují pravidla, když se k sobě ve hře přiblíží. My se snažíme používat rozum a hudebníkům poskytujeme vše, co je potřeba. Mají dle doporučení epidemiologů a po dohodě s odbory roušky, měření teploty, desinfekci, ionizovaný sál, žestě mají nádoby na kondenzáty. Ale po hudebnících roušky při hře požadovat nelze, ani u smyčců. Špatně by se jim dýchalo a ovlivnilo by to jejich výkon.

Takže se publikum u vás na koncertech nemusí obávat nákazy?
Určitě ne, není to o nic nebezpečnější než kdekoli jinde, například v obchodě nebo v tramvaji. Měli jsme teď dva první orchestrální koncerty bez rozestupů publika a všichni disciplinovaně nosili roušky, pokud v nich tedy vydrželi dýchat. Ale je to o pocitu a bezpečí každého člověka. Kdyby z toho všeho nakonec do budoucna zůstaly roušky v publiku, tak by mě to vůbec netrápilo, to je to nejmenší a třeba v Asii je to už roky zcela běžné. Jen nevíme, jak se publikum na podzim zachová. Je možné, že se omladí, protože starší generace se bude více bát, ale třeba ne. Nevíme, řekneme si za půl roku.

Marie Kurerová, Dennis R. Davies a Marie Kučerová (zdroj Filharmonie Brno)

Ale vy si své publikum přece vychováváte od mala?
Ano, to je pravda, pod názvem „Více hudby!“ jsme připravili širokou edukativní nabídku pro děti, mládež, ale i rodiče a prarodiče. Kromě oblíbených workshopů pro batolátka a školkové děti je to třeba taky přípravka pro talentované děti, ale ta už je asi plná. O prázdninách chystáme několik týdenních workshopů, třeba si starší děti mohou vyzkoušet, jak se dělá animovaný film s hudbou, mohou se dovědět, jak se tančí a hraje v různých zemích světa, nebo budeme cestovat do pravěku. Samozřejmě opět nabízíme asi náš nejoblíbenější cyklus rodinného abonmá s předcházejícím workshopem. Ale připraveni jsme i na zvídavé dospělé, po sobotách bude hrát celá rodina. Samozřejmě pokračujeme ve festivalu Mozartovy děti, budou koncerty dětských sólistů, workshopy s hudebníky Filharmonie i společný koncert. Pro děti máme zkrátka spoustu báječných věcí, a i když z nich nebudou ve výsledku koncertní mistři, budou z nich jistě naši budoucí abonenti. A proto se ani v této oblasti o publikum nebojíme.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat