Regenschori Aleš Nosek: V náhody nevěřím!

Aleši, začnu trochu netradičně, postihla Tě během krizových opatření omezení koncertní činnosti?
Martine, během Korony jsem přišel o veškeré veřejné koncertní příležitosti, stejně jako ostatní hráči na hudební nástroje. Naštěstí těch několik málo koncertů, které jsem měl na jaře mít, se podařilo přesunout na pozdější termín. Uvidíme ale ještě, co přinese podzimní období…

Jak dlouho již působíš v Plzni? Můžeš čtenářům představit pojem „katedrální regenschori“ a v čem spočívá Tvá práce?
V Plzni působím poměrně krátce, od 1. ledna 2019, tedy rok a tři čtvrtě. Katedrální, potažmo diecézní regenschori má v prvé řadě za úkol pečovat o hudbu v hlavním diecézním chrámu, v dómu sv. Bartoloměje na Náměstí republiky v Plzni. Přívlastek diecézní regenschori znamená určitý přesah mého působení do celé diecéze, spočívající hlavně v metodickém vedení všech uchazečů o varhanický kurz, který tradičně biskupství plzeňské pořádá, a se kterým mi pedagogicky pomáhá paní Markéta Schley-Reindlová z Bamberku. Následuje účast na každoročním setkání sborů z celé diecéze, letos v Klatovech, nebo péče o hudbu při diecézní pouti v Teplé. Předpokládá se tedy celkové povědomí o kostelních hudebnících v diecézi, a to jak o varhanictvu tak o sborech. Vrátím se ale do katedrály v Plzni: mám na starosti časté hraní při bohoslužbách, koordinaci pomocných varhaníků a sborů, jiných hudebníků a celkově plánování a organizaci veškeré hudby zde provozované.

Kromě liturgické služby se dramaturgicky podílíš na organizaci Plzeňského varhanního festivalu. Kolikaletou má festival tradici?
Dne5. května 2008 se v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje rozlehly tóny vůbec prvního koncertu Plzeňského varhanního festivalu. Zahajovacího koncertu se ujal Pavel Kohout. Posluchačům zahrál program z děl Johanna Sebastiana Bacha, Carla Philippa Emanuela Bacha, Josefa Kličky, Bedřicha Antonína Wiedermanna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Dne 21. května se konal druhý ze tří připravených koncertů. Tentokrát se za varhany posadil Pavel Černý, který si pro své posluchače vybral něco z kompozic Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Ference Liszta. První ročník festivalu pak zakončila 2. června Irena Chřibková. V jejím programu mohli posluchači slyšet skladatele jako Johann Sebastian Bach, Jan Zach, Leon Boëllmann, Leopold Mozart či Charles-Marie Widor. Celý festival byl doprovázen výstavou fotografií zajímavých varhan plzeňské diecéze. Celý festival doplnila 12. května přednáška profesorky Jitky Chaloupkové o varhanách a varhanní literatuře.

Katedrální varhany jsou v rekonstrukci renomovanou firmou Kánský – Brachtl. Co vše budou restaurovat a kdy se můžeme těšit na jejich kolaudaci?
Z původních 46 registrů dostanou varhany celkem 57 rejstříků, spolu s jednou extenzí a jednou transmisí tedy budou mít 59 rejstříků.

Snahou restaurování a restaurátorské rekonstrukce bude obnovení zvuku původního nástroje Emanuela Štěpána Petra z roku 1894 s respektem k pozdějším rozšířením nástroje ve 20. století. Některé snahy předchozích stavitelů, především v období 1954-1967, nevedly k intonační vazbě a pojivosti s původním nástrojem. Naopak původní hodnotný nástroj zničili a přetvořili podle tehdejší varhanářské praxe. Bude tedy zachováno pojetí rozšířeného symfonického nástroje doplněného o hlasy, které vycházejí z nástrojů přelomu 19. a 20. století. Tato obnova umožní autentické vyznění původního píšťalového fondu doplněného o hlasy, které se k němu hodí a zároveň neruší jeho intonaci. Právě velké třímanuálové nástroje E. Š. Petra jsou zejména vhodné k interpretaci děl 19. a 20. století. Po rejstříkovém rozšíření bude odkaz tohoto nástroje využit v plné hodnotě. Umístění doplňujících hlasů bude na společných vzdušnicích s původními rejstříky. Konstrukce a menzury vycházejí ze vzorů v době vzniku Petrova nástroje. Materiál bude zcela zapadat do koncepce osmistopé a čtyřstopé velikosti (zinek) od dvoustopé (cín), podle ostatních vzorů. Na kůru bude instalován nový hrací stůl, novodobá replika Petrova hracího stolu, se vším moderním vybavením včetně spojek či paměťových kombinací Setzer. Varhany mohou posluchači slyšet nejpozději začátkem léta 2021, pravděpodobně 6. června na první nedělní mši, která se bude v katedrále konat po rekonstrukci. Dohotovení nástroje bylo kvůli pandemii koronaviru opožděno.

Na jaké varhany tedy festival letos probíhá? Můžeš nám představit letošní program a interprety?
I tento rok připravuje Plzeňský varhanní festival Biskupství plzeňské a obecně prospěšná společnost Ars Christiana. Posluchači se opět mohou těšit na varhanní koncerty i výstavu o varhanách. Festival se z důvodu rekonstrukce katedrály sv. Bartoloměje koná v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici a v Korandově sboru na Anglickém nábřeží. Původní akce je přeložena na letošní podzim.

Třináctý ročník Plzeňského varhanního festivalu otevřela 7. září v 19:00 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici varhanice Michaela Káčerková, zaznělo dílo Johanna Sebastiana Bacha, Ference Liszta, Otomara Kvěcha, Leoše Janáčka a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

Dalším interpretem byl mladý absolvent brněnské JAMU, varhaník Jiří Kovář. V pondělí 21. září uvedl od 19.00 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie skladby Nicolause Bruhnse, Georga Böhma, Johanna Sebastiana Bacha a Johanna Ludwiga Krebse.

Třináctý ročník Plzeňského varhanního festivalu uzavře 5. října v 19:00 hodin v kostele Korandova sboru v Plzni (na Anglickém nábřeží 13) Karel Martinek. Uslyšíme skladby Johanna Sebastiana Bacha, Eugène Gigouta, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Petra Ebena, Louise Vierna a jeho vlastní improvizaci.

Festival letos bude mít jen tři koncerty. Čtvrtým interpretem měl být Martin Bernreuther (SRN), dómský varhaník katedrály Panny Marie, sv. Willibalda a Salvátora v Eichstättu. Tento koncert byl bohužel letos zcela zrušen. Pan Bernreuther ale přijede za rok.

Co se týče varhan, v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici se nacházejí třímanuálové varhany o 40 hlasech s koncertní dispozicí, které  byly zhotoveny v roce 1935 firmou Rieger z Krnova, a to vestavbou nových varhan do původní barokní skříně. 

V kostele Korandova sboru stojí dvoumanuálové varhany od  pražského varhanáře  Karla Urbana z  roku 1933. Restaurování provedla varhanářská dílna Dlabal – Mettler s.r.o. Práce probíhaly za významné finanční pomoci Plzeňského kraje od roku 2017. Završeny byly v pátek 13. září 2019.

Kromě varhanního festivalu pořádáte ještě adventní půlhodinky…
V prosinci každou neděli probíhají v kostele Nanebevzetí Panny Marie půlhodinové koncerty varhanní improvizace. Jedná se vždy o improvizaci na motivy adventních písní z kancionálu. Začátek těchto koncertů je vždy v 15:00 hodin. Letos vystoupí varhaníci Pavel Šmolík, Pavel Černý, Jakub Janšta a host z Německa Julian Beutmiller.

Po absolvování konzervatoře v Českých Budějovicích jsme spolu studovali na pražské HAMU. Kam se pak ubírali Tvé cesty?
Po studiích na pražské HAMU jsem vycestoval do bavorského města Regensburg, kde jsem dělal dva roky magisterské studium na Vysoké hudební škole pro katolickou chrámovou hudbu, obor koncertní varhanní hra. Za tuto zkušenost jsem velmi vděčný, a kdybych se dnes rozhodoval, na kterou školu po Konzervatoři v Českých Budějovicích jít, tak by to byla rovnou právě ta v Řezně. Pracovně jsem pak zakotvil v mém rodném maloměstě v Rakovníku, kde jsem varhaničil, učil na místní ZUŠ a čekal jsem co budoucnost přinese, protože jsem zde nechtěl z pochopitelných důvodů zůstat.

V plzeňské katedrále i v Rakovníku jsou varhany jednoho z nejlepších českých romantických varhanářů Em. Š. Petra, shodou okolností jsou oba chrámy zasvěceny sv. Bartoloměji. Můžeš nám popsat rozdíly mezi těmito varhanami? Budou se restaurovat i varhany v Rakovníku?
Ano zní to jako náhoda, ale já v náhody nevěřím. Svatý Bartoloměj je můj biřmovací patron a tak možná on stojí za mým přesunem do Plzně. Jak píšeš: „Bartoloměj v Rakovníku, Bartoloměj v Plzni, Em. Š. Petr v Rakovníku, Em. Š. Petr v Plzni“, to je krása. Já totiž miluji varhany romantické éry a navíc Petrovy varhany dokážou velmi pěkně hrát francouzskou varhanní hudbu, kterou rád prosazuji. V Rakovníku jsem měl Petra s dvěma manuály, 20 registry a pneumaticko-mechanickou kuželkovou trakturou. Velmi pěkný, kulatý, plnotučný romantický zvuk. Člověk si naregistroval  všechny osmistopé registry a trojlodní relativně velký kostel byl zcela plný zvuku! Bohužel tyto varhany dosti nekvalitně v roce 1999 restauroval jeden nejmenovaný český varhanář. Nástroj prokazoval už v krátké době po rekonstrukci značné chyby a poruchovost. Výsledek je ten, že varhany v Rakovníku můžeme po dvaceti letech znovu generálně restaurovat. Založil jsem zapsaný spolek na obnovu těchto varhan, posbíral peníze na projekt a nyní je věc ve fázi menšího spánku, vlivem mého přesunu do Plzně. Ale projekt hodlám dotáhnout do konce.

Seznam prosím naše čtenáře s historií rakovnického festivalu…
V roce 2015 jsem spolu s Muzeem T. G. Masaryka v Rakovníku založil Mezinárodní varhanní festival s podtitulem Rakovnické varhanní léto. Starám se zde o dramaturgii, muzeum zase o finance. Od začátku do Rakovníka jezdí varhaníci z Německa, Holandska, Rakouska, Slovenska či Maďarska. Koncerty probíhají přímo v Rakovníku na výše zmíněné varhany od Petra, ale i na venkovských nástrojích, protože Rakovnicko má velmi pěkné varhany i zde. Za všechny jmenuji varhany především od F. Gutha, Pleyla, Schmidta, Rejny-Černého či firmy Rieger.

Letošní Mezinárodní festival Rakovník již proběhl, kde všude byly koncerty a jaké jsi pozval interprety?
Festival se koná tradičně na přelomu června a července. Letos hrál v Rakovníku pan profesor Jan Hora, Irena Chřibková, Peter Szelés (Maďarsko). V Jesenici  a v Petrovicích Aleš Nosek, v Lužné Adam Viktora, v Křivoklátě Bernhard Prammer (Rakousko).

Koncertuješ, staráš se o hudbu v plzeňské katedrále, organizuješ hudební festivaly, věnuješ se pedagogické činnosti, máš krásnou rodinu. Jak to všechno stíháš?
Stanovil jsem si jako prioritní svou rodinu, mám tři dcery a hodnou ženu, to si přece vyžaduje největší péči! Naštěstí moje pracovní doba je většinou pružná, takže si tu výše zmíněnou větu můžu dovolit. Moje žena je navíc také hudebnice, takže mi s prací i dost pomáhá a spolupracuje se mnou. Holky vozíme všude s sebou.

Děkuji za rozhovor a přeji vše dobré!