Rocc začal v Ostravě zkoušet Lohengrina

I tenhle klimbající pes byl při tom, byť ho to zjevně příliš nezajímalo… Za pozornost to ale určitě stojí: v ostravské opeře právě začaly zkoušky na Wagnerova Lohengrina, a to pod dohledem Rocca coby režiséra, kterému čtyřnohý nohsled Anýz neodmyslitelně patří. Rocc je též autorem scény a kostýmů, hudební nastudování připravuje první muž ostravské opery Robert Jindra. A protagonisté inscenace? Pro mnohé bude překvapením třeba Tomáš Černý jako jeden ze tří titulních představitelů.  Tady je kompletní obsazení, slibující mnohé:


Premiéra Wagnerovy nejpopulárnější opery je ohlášena na 7. března. A tahle začátek zkoušek Lohengrina v Ostravě vypadal: 

Mohlo by vás zajímat


Reakcí (19) “Rocc začal v Ostravě zkoušet Lohengrina

  1. To si fakt už člověk připadá jak v blázinci. Neodmyslitelný atribut Roka Rappla – Anýz. Nejdůležitější informace o právě začínajícím nastudování Lohengrina v Ostravě – že to nezajímá Anýze. Ještě by tam měla být fotka Rocca s tím jeho liščím „boa“. Svět se zbláznil,to nespraví ani Chocholoušek

  2. Nejsem si jistý, jestli jste Vy všichni („vážení“ debatující) pochopili účel této reportáže. Tato reporáž je o krásné, nově připravované inscenaci a né o tom, aby jste tady všem ukazovali, jak se u svých počítačů nudíte. Nevím co je špatného na tom, že má Rocc svého mazlíčka, který ho všude následuje. Všichni to o Roccovi víme a všichni to respektujeme!Zkuste to („Važení“ debatující) také!!

  3. No já jsem od Rocca viděl vše na našich jevištích s výjimkou ostravské Ariadny/Šárky a vše bylo diletantsky příšerné. Je smutné, že ostravská opera, která má jinak dost dobrou úroveň, dává takovému dilentantovi prostor.Co za tím bude? A správně to napsal první příspěvek: jak je možné,že šéf Národního divadla ještě spojeného se Státní operou dělá jednu inscenaci za druhou a často v jiných divadlech. Přitom v divadle je neuvěřitelný chaos. Thein tam seděl na každém představení – ale to už je dávno. Těmto lidem dnes nejde o dobré vedení svěřeného souboru. Jak jim ho také někdo mohl svěřit? Tím druhým je samozřejmě kapelník Kyzlink, jeden z našich nejhorších dirigentů. Marně listuji dějinami opery ND a takové nuly v jejím čele snad nikdy dříve nenajdu.
    A psa nechte stranou – ten za nic nemůže – to by bylo to poslední, co bych Roccovi vyčítal!

    1. Ctirad rozhodně nula není, má toho, co se uměleckých počínů týká, za sebou rozhodně víc, než pan Rappl. A troufnu si říci, že i s větším úspěchem.
      Rád bych věřil, že pan Rappl dospěl a vyzrál natolik, aby mohl dělat Wagnera. Rád bych, ale obávám se, že jeho umělecká práce bude v tomto případě stejně povrchní, jako ve všech případech předchozích. Ale nesuďme dne před večerem, třeba budeme překvapení náhlým intelektuálním i uměleckým přerodem pana Rappla.

  4. Milý Romane Wagnere, na prezidenta zeměkoule ani ČR nekandiduji, to přenechávám jiným. Politika mě unavuje, opera baví. A vůbec není pravda, ře všichni jsou nuly. Pominu-li zahraničí, tak i u nás mám vždycky radost z každého dobrého pěveckého výkonu, z každé dobře narežírované a hudebně nastudované inscenace. Asi jsem toho viděl a slyšel víc, než Vy, taky mi není 30 – to není přednost, ale zkušenost. A co se mi např. líbí, abyste znal můj vkus? Z dirigentů např. Robert Jindra v Ostravě, Norbert Baxa v Ústí, Tomáš Brauner v Plzni, Ostravě a SOP, Heřmanovy inscenace v ND, např. Gloriana, Jakobín, Parsifal, Nekvasilův Cardillac v Ostravě, inscenace manželů Herrmannových v Praze, pěvecké výkony pana Sema, Brisceina, Mastra, Kačírkové, Jalovcové, Kettnera atd. Myslím, že to se mnou tak špatné není. Ale diletanti Rocc a Kyzlink mi vadili v Brně (i když méně) a v Praze v ND tuplem. S tím se smířit nemohu! Stačil Pelléas a Mélisanda a ty brněnské trapnosti – Elektra, Popelka. Fuj!

  5. Milí Ctirade. Nevím z jakého postu tu hanobíté brněnské inscenace. Myslím že například brněnská Elektra byla jedním z největších operních počinů minulého roku. Je potřeba si připomenout, že tuto velice náročnou operu nebyl schopný přivést v součastnosti nikdo z tzv. „uměleckých šéfů“ z ostatních operních domů v republice!! A právě panu Roccovi se to podařilo´myslím na výbornou!! A upřímě myslím, že jestli opravdu máte za sebou „mnohem více uměleckých počinů“ než pan Rocc, tak by jste to měl poznat. Víte.. proto aby někdo mohl nějakou inscenaci hodnotit je potřeba aby to dílo aspoň trošku pochopil (nebo aspoň věděl o co v tom kuse šlo) , což jak vidím očividně není Váš případ…

  6. Myslím, že co se hudebního nastudování i pěveckých výkonů byla Elektra na dobré úrovni. Režijně to byl paskvil, stejně jako Popelka. Víte, aby se o něčem dalo říci, že je to dobrá režie, musí to být udělné tak, aby alespon někdo pochopil, co tím chtěl režisér říci. U Elektry nepochopil nikdo, asi ani sám režisér, protože si s inscenováním kusu nevěděl rady. To samé předvedl v Praze s Péleem a Melisandou. Bezradnost. Takže nebuďte tolik vztahovačný, na Brno nikdo nesahá, je to osobnosti pana Rappla a její nevyzrálosti k takovým úkolům, jako jsou operní režie.

    1. Janci, v tom případě mohu říci, že inscenace Pelleas a Melisanda v Praze měla dobrou režii, protože já si myslím, že jsem ji pochopil. Dokonce bych řekl, že víc než Elektru v Brně, ale ta byla zase líbivá vzhledově. Pelleas a Melisanda je nesmírně náročné dílo, nelze na něj nahlížet jako třeba na Verdiho a to ani režijně. Je pravda, že v Národním divadle se těžko najde tolik diváků, kteří budou mít touhu na toto představení zajít, ale to se týká tak obecně Debussyho.

      1. Ale o tom, že Strauss, Rossini a Debussy neni Verdi se tu nebavíme. To je tady asi každému jasné. Bavíme se o tom, jestli režijní počiny pana Rappla za něco stojí, respektive jestli jsou to kumštýřsky vyhmátnutá a psychologicky pochopená zobrazení přiběhů nesoucí nějaká v režii dobře zrcadlené skryté plány a daných operních přiběhů a osudů těch postav rozehrávajíci režijní dramatickou linku opravdu dobře tak, jak to je třeba v té bruselské Traviatě nebo jenom barevné mišmaše, ze kterých není jasné, proč ti či ono naaranžoval pan Rappl právě tak a co je za jeho výkladem či jak (ne)rozehrává psychologii postav. Já tvrdím, že toho tam moc není. A že jeho režie v mnohém hudbu či dílo samotné spíš zabíjejí, než mu pomáhají. Viz potrhlá nesrozumitelná Popelka a proti příběhu i impresionistické hudbě jdoucí aranžmá Pellea a Melisandy. Prostě jsou věci, které nejdou dělat bez jistého pochopení hlubšího významu věci, životních zlušeností a bez lidské i umělecké vyzrálosti a taky bez kumštýřské inteligence. Divadelní režie mezi takové činnosti patří.

  7. Asi se tu neshodneme. Já zcela souhlasím s Jancim, pan Wagner nesouhlasí s námi. Záleží to na divácké sečtělosti, na osobních estetických normách atd. A je to možná dobře, že se všichni neshodneme. Copak se milovníkům výtvarného umění líbí všem jeden obraz? Také určitě ne. Já panu Roccovi neupírám, že uvedení náročné Elektry byl dramaturgický počin. Je jen ostudou našich ostatních divadel, že se Strauss hraje tak málo. Já jsem ani hudebně ani pěvecky nebyl tak nadšen, ale bylo to přijatelné. Po režijní stránce tuto vpodstatě žádnou režii nemohu přijmout. A viděl jsem tuto operu víc jak desetkrát. Jeďte se na Elektru podívat třeba do Norimberku, Curychu, Mnichova nebo Drážďan – jsou to rozličné inscenace, některá se mi líbí více (Wernickeho v Mnichově), jiná méně (Kušejova v Curychu) – ale o všech se dá hovořit jako o režiích, ty inscenace mají nějaký názor. Brněnská neměla žádný!

Napsat komentář