Rok české hudby zahájil novoroční koncert České filharmonie

Ve světové premiéře včera v zaplněném pražském Rudolfinu v provedení Česká filharmonie s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou zazněla orchestrální verze výběru z cyklu Písně milostné Antonína Dvořáka. Vedle Dvořákových Písní milostných v instrumentaci Jiřího Temla koncert nabídla Česká filharmonie s šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem díla Suka, Moschelese, Martinů, Smetany, Nedbala, Ravela, Canteloubeho a Janáčka. Slavnostní večer oficiálně zahájil Rok české hudby 2014.Instrumentovat Dvořákovy Písně milostné původně napsané pro hlas a klavír bylo nápadem Kožené, skladby pro orchestr upravil hudební skladatel Jiří Teml. Cyklus Písně milostné vznikl Dvořákovým přepracováním písní z cyklu Cypřiše z roku 1865. Náladu i harmonickou a melodickou podstatu skladatel zachoval a zaměřil se zejména na vylepšení deklamace zpívaného slova. Tyto úpravy vedly k některým podstatným změnám v rytmické struktuře. Dvořák tento cyklus zkomponoval na milostné verše básníka Gustava Pflegera Moravského. Vyprodaná Dvořákova síň Rudolfina v podání Kožené aplaudoval písním Ó, naší lásce nekvete, V tak mnohém srdci mrtvo jest, Já vím, že v sladké naději, Nad krajem vévodí lehký spánek a Ó, duše drahá jedinká. Přední tuzemská pěvkyně Kožená své umění nabídla i ve druhé části programu ve výběru z Písní z Auvergne od Josepha Cantelouba. 

Večer zahájila Sukova Pohádka O věrném milování Radúze a Mahuleny a jejich strastech, následoval Koncert pro flétnu, hoboj a orchestr skladatele Moschelese se sólisty Radomírem Pivodou (flétna) a Ivanem Séquardtem (hoboj), kteří sklidili bouřlivý potlesk. Před následující Serenádou č. 2 pro dvoje housle a violu upozornil šéf České filharmonie David Mareček, že její autor Martinů byl čtyři roky členem tohoto tělesa. 

První polovinu koncertu zakončila Smetanova Česká píseň, kantáta pro smíšený sbor a orchestr v podání Pražského filharmonického sboru se sbormistrem Lukášem Vasilekem. Druhá část koncertu mimo jiné nabídla koncertní rapsodii pro housle a orchestr Cikán od Maurice Ravela s houslistou a koncertním mistrem České filharmonie Josefem Špačkem mladším. 

Záštitu nad Rokem české hudby 2014 převzali dirigent Sir Simon Rattle a jeho manželka Magdalena Kožená. Rok české hudby zakončí galakoncert světových sólistů s českými profesionálními orchestry v pražské O2 areně 17. prosince. Koncert připravuje Asociace hudebních festivalů České republiky a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky. V rámci programu Rok české hudby 2014 se uskuteční zatím zhruba osm set akcí, z toho tři sta v zahraničí, přičemž akce zůstává nadále otevřena vstupu zájemcům o propagační podporu. 

Foto archiv České filharmonie 

Reakcí (4) “Rok české hudby zahájil novoroční koncert České filharmonie

  1. Zajímavá dramaturgie koncertu, výborné výkony sólistů i zvuk orchestru. Jen dvě věci by mě zajímaly: 1.proč ČT art nevysílá v HD, zejména takovéto live koncerty, obraz byl dost hrozný,v poledne jsem sledoval na ČT novoroční koncert z Vídně a obraz byl nesrovnatelně lepší, nejenže v HD ale i kamerou a nasvícením, 2.proč pan koncertní mistr Špaček, tak výborný houslista,si hraje na uličníka a vystupuje v rozhalence s ohrnutým límcem nahoru, myslím že motýlek nebo kravata ještě nevyšly z módy:-))

  2. Ad obraz a nasviceni. V plne nahote se opet ukazala bolest live prenosu koncertu (nejen) vazne hudby v CT.
    Vse se podrizuje klamne predstave pana rezisera, ze nejdulezitejsi je barevne nasvicene pozadi orchestru a pritmi na podiu. Proto jsou nainstalovany na pulty hracu lampicky jako v opernim orchestristi. Proto je obraz takovy nejak mdly, nevyrazny. Podle meho nazory, kdyby se nechalo podium plne nasvicene jako pri normalnim koncerte, prospelo by to veci vic, nez barevne reflektory.
    A co se zvuku tyce, nevim jak komu, ale me se vcera zvuk nelibil. Poslouchala jsem na vyborne aparature a byl to des. Plochy, bezbarvy zvuk. Zamrzi to o to vic, kdyz vim, ze v Rudolfinu je vyborna akustika a perfektne vybavene zvukove studio.

  3. Mně osobně pan Špaček nevadil, i když je pravda, že ho mohla nějaká vizážistka zkontrolovat. Ale je mi to milejší, než kdyby měl džíny a šátek. A hrál úžasně! To spíš jsem se podivil nad účesy některých pánů orchestru. ČF nemá nějakou vnitřní dohodu o tom, jak mají být její členové upraveni? Vím, že to nesouvisí s tím, jak hrají, třeba výborně, ale marně si vybavuji, že by někdo měl podobný účes dopoledne při koncertu Vídeňských filharmoniků. Ale možná jsem už příliš konzervativní.
    Dramaturgie koncertu byla jistě zajímavá, ale chyběl mi tam Zdeněk Fibich. Česká hudba je ovšem tak bohatá, že tam nebylo místo pro další naše výborné skladatele. Tak třeba příště!
    A ještě se mi velice líbilo průvodní slovo pana ředitele Marečka. Stručné, jasné, neškolometské a někdy i docela vtipné!

    1. Ač s jajou většinou nesouhlasím a s panem režisérem Ctiradem :-) většinou ano, dnes to je naopak. Jája má pravdu v tom, že nasvícení, zvuk ale hlavně dramaturgie (absolutně nezajímavá, nudná a novoročně nevzrušivě mdlá) nestály za nic.

      Ctirad nemá pravdu v tom, že průvodní slovo bylo vtipné. Bylo školometské a evokovalo ve mně doby výchovných koncertů a jen nudu v Rudolfinu prodlužovalo. Všichni hráči mi přišli slušně a vkusně upravení. Nikoliv však ulízáni jako před padesáti lety – doba je jiná.

      Nevím, ale určitě má česká klasická hudba poutavějši a posluchačsky zajímavější hodnotné kousky vhodnější pro Novoroční koncert, který by měl být optimistický a veselejší. Nikoliv hloubavě depresivní ve stylu nálady-dojmy-upomínky. Ale i ty být zařazeny- by byly vlastně vhodnějším kusem :-)

Napsat komentář