Rozhlasoví symfonikové vystoupí pod taktovkou Václava Lukse

Skladby synů Johanna Sebastiana Bacha a dvou českých klasiků Myslivečka a Koželuha uvedou další ročník cyklu komorních koncertů, které rozhlasoví symfonikové připravují v Anežském klášteře. 8. září vystoupí pod taktovkou předního umělce zaměřeného na historicky poučenou interpretaci Václava Lukse a s houslistou Romanem Patočkou. Záznam koncertu nabídne ČRo Vltava v pondělí 12. září.

Václav Luks (zdroj Symfonický orchestr Českého rozhlasu)
Václav Luks (zdroj Symfonický orchestr Českého rozhlasu)

Carl Philipp Emanuel, druhý nejstarší a patrně nejnadanější z potomků velkého Bacha, působil bezmála třicet let v Berlíně a Postupimi ve službách pruského krále Fridricha II. V hudbě vytvořil pomyslný most mezi barokem a dobou klasicistní. Vedle toho, že byl uznávaným hráčem a pedagogem hry na klávesové nástroje, stal se také originálním skladatelem vokální a orchestrální hudby. Uváděná Symfonie D dur pochází z roku 1775.

Nejstarším Bachovým synem byl Wilhelm Friedemann. Vedle hudby studoval i práva a matematiku. Etabloval se jako uznávaný varhaník s výraznými improvizačními schopnostmi. Bohatý je i jeho kompoziční odkaz, z něhož tentokrát poznáme Adagio a fugu d moll. První část směřuje po výrazové stránce do budoucnosti, zatímco fuga je naopak ukotvena v barokní tradici.

Roman Patočka (zdroj Symfonický orchestr Českého rozhlasu)
Roman Patočka (zdroj Symfonický orchestr Českého rozhlasu)

Renomovaný houslista Roman Patočka přednese sólo v Koncertu B dur Josefa Myslivečka. Tento výjimečný tvůrce působil v Itálii, kde komponoval pro prestižní operní scény a nejslavnější pěvce dané éry. (Dirigent připravovaného koncertu Václav Luks věnuje Myslivečkovu odkazu intenzivní pozornost a jedním z plodů jeho zájmu bude i film Il Boemo, který má mít premiéru letos na podzim.) Myslivečkovy houslové koncerty zdaleka nepředstavují jen technicky dokonalé virtuózní kusy. Jsou melodicky okouzlující a hudebníkům poskytují možnost vyjádření nespoutané energie i oduševnělosti.

Ve finále nás zaujme překvapivě dramatická Symfonie g moll Leopolda Koželuha, rodáka ze středočeských Velvar působícího ve Vídni. Získal tady pověst významného tvůrce a stal se dvorním skladatelem a komorním kapelníkem. Uváděná Symfonie g moll se zachovala v opisu uloženém v zámecké sbírce v Kroměříži, letním sídle olomouckých církevních hodnostářů.

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments