Rozhovor s manželi Válkovými: Bacha na Mozarta! už po deváté

Soubor Czech Ensemble Baroque v Brně již devátou sezonu nabízí klasicistní a barokní hudbu I. jakosti v oblíbeném cyklu Bacha na Mozarta! O koncertech, které potěší v sezóně 2020/2021 hudební část vaší duše, jsme si povídali s manželi Válkovými, dramaturgy cyklu, kteří jsou zároveň i dirigentem a sbormistryní.

Cyklus v Brně nabízíte už po deváté a loni vám opět stoupl počet abonentů, což svědčí o úspěchu. Čím si jej vysvětlujete?
R: Cyklus a jeho prezentace přináší návštěvníkům, doufáme, přesně to, co nenabízí komerční sféra. Premiéry znovuobjevených skladeb, neotřelé provedení, zajímavé prostory. Jsme přesvědčeni, že tzv. autentická interpretace promlouvá na současné posluchače snad zapomenutým, ale překvapivě živým jazykem, jenž svou sdělností funguje i napříč staletími a snad i srozumitelněji než velkolepá symfonická hudba romantismu.

T: Snažíme se také, aby naše hudba příjemně naladila a pobavila, a proto jsou naše produkce možná trošku „uvolněnější“, protože „vážná“ hudba, nemusí být vždycky vážná. K tomu přispívají již osm let také pánové Bach a Mozart, kteří se neváhají s diváky podělit o svůj profesionální názor na kolegu skladatele, způsob interpretace, nebo třeba možnosti parkování dostavníku v Brně.

Když se ohlédnete za těmi osmi lety, které zážitky pro vás byly ty nej?
R: Jednoznačně Handelův Saul. Stát s Andreasem Schollem na jednom pódiu, to jsme si před osmi lety vůbec neuměli představit.

T: Musím souhlasit s manželem, to byl opravdu jeden z vrcholů naší umělecké činnosti, ale bez jakýchkoliv klišé musím říct, že si užíváme opravdu každý koncert a nepřestává nás mile překvapovat, jak se lidem naše produkce líbí.

Na zahájení 9. sezóny slibujete Haydnovo divadelní fantasy. Co si pod tím představit?
R: Jde o zcela neznámý balet/pantomimu Michaela Haydna, jež je uvozen slovy „nic bláznivějšího jste ještě neviděli“. V tomto případě vize blouznivce 18. století nahradí sen zcela moderní – na podiu ožije svět vzpomínek a humorných  představ  legendárního herce, glosátora a režiséra ztvárněný překrásnou hudbou a souborem mimů.

A přijde i Arnošt Goldflam?
T: Právě on bude tím blouznivcem. Máme se na co těšit.

V Besedním domě se v následující sezoně konají dva koncerty. Ten zahajovací, o kterém už jsme mluvili, a vánoční, který nabídne…?
R: …posluchačům známou barokní mši Edmunda Paschy Harmonia pastoralis. My ji zahrajeme ve vlastním aranžmá blížícím se možnostem autora, jímž je však podle moderních výzkumů páter Georgius Zrunek. V každém případě se můžeme těšit na prolnutí baroka a lidových vlivů moravskoslovenského pomezí, jež je zejména Moravanům tak blízké. Tak proč neustále nadržovat Rožmitálu? (úsměv)

T: Vánoční koncert se většinou snažíme uskutečnit v Besedním domě, abychom si radostnou předvánoční atmosféru mohli vychutnat i se skleničkou vína – tedy posluchači.

Dalších 6 koncertů posluchači navštíví v nádherném barokním kostele sv. Janů. Čím si vás tento chrám získal?
R: Mým prvním velkým projektem před mnoha lety bylo překrásné oratorium G. F .Handela Izrael v Egyptě. Volba padla právě na chrám sv. Janů. Sčítá se zde výjimečná akustika s monumentální barokní architekturou, všichni tehdy odpadli z toho, co umíme zahrát a zazpívat a ještě v jakém prostoru.

T: Vybrat v Brně chrám s vhodnou akustikou, přijatelným provozem a vstřícným jednáním je veliký problém a my jsme velmi šťastni, že se po menší odmlce můžeme do tohoto kostela vrátit. Koncertní prostor se stává při produkci samotným hudebním nástrojem; může zvuk kantáty zcela zničit, nebo naopak nesmírně pozdvihnout. Kdybych to přirovnala k houslistovi: virtuóz může zahrát sebenáročnější skladbu, ale když bude vrzat na skřipky za pět šedesát, stejně nebude výsledek nikdy stoprocentní. Ale chrám sv. Janů, to jsou takové „stradivárky“. Většina našich koncertů zkrátka do kostela patří – nejen proto, že si zde hudba lebedí, ale jistě zde může plně „zaznít“ mimohudební, nebo „nadhudební“ sdělení chrámové tvorby.

Vystoupí zde s vámi například světoznámý tenorista Krystian Adam. S jakým programem?
R: Kristian je dnes v kondici, kdy si může stoupnout směle na kterékoli světové jeviště. Jeho polské srdce je velmi vášnivé a spolupráce s Eliotem Gardinerem mu zase dala exaktnost a prvotřídní profesionalitu. Po zkušenostech se Saulem, kde stál po boku Adama Plachetky a Andrease Scholla jsme se rozhodli dát mu větší prostor. Tím ideálním tenorovým dílem je fascinující oratorium Alexandrova Slavnost G. F. Händela.

Na které další sólisty se můžeme v 9. sezoně těšit?
T: Vedle světových hvězd se snažíme neustále dávat příležitost také těm, kterým jejich hvězdná kariéra teprve startuje, a jsme moc rádi, že jsme u toho startu s nimi. Jsou to kmenoví členové našeho souboru Romana Kružíková, Markéta Böhmová, Pavla Radostová, Lucie Netušilová Karafiátová, Martin Ptáček, Jakub Kubín, Ondřej Holub, Jiří Miroslav Procházka a mnozí další. Snad mi odpustí všichni nejmenovaní a stejně zářící.

Po F. X. Richterovi se vaším pilotním skladatelem, kterého budete objevovat ve spolupráci s hrabětem Františkem Kinským, stává F. I. Tůma. Co od něj představíte jako první?
R: Půjdeme podobnou cestou jako u Františka Richtera. Bude to Tůmovo Requiem a v každém následujícím roce další oblíbené formy: Te Deum, Magnificat atd. Chtěli bychom vytvořit autentický zvuk Tůmovy kapely královské kaple ve Vídni, jejímž byl Tůma dirigentem, ale také gambistou a theorbistou.

T: Jsme moc zvědaví, zda bude mít podobně silné ohlasy v zahraničí, jako měl Richter. Já osobně na Tůmu sázím – jeho harmonické postupy jsou velmi neotřelé, inspirativní, silné… Moc se na Ignáce těšíme.

A co si slibujete od spolupráce s hrabětem?
R: Tůma byl vlastně chráněncem Kinských. Již v Kostelci nad Orlicí byl členem jejich dvorní kapely, kterou řídil světoznámý virtuóz Tartini. Později ho vyslali na studia do Vídně, kde i zásluhou hraběte Kinského, jednoho z nejdůležitějších mužů Marie Terezie, získal skvělé postavení. Chceme tedy po staletích na tuto tradici navázat… Uvidíme…

Věnovat se budete také Vídeňskému baroku, které je na rozdíl od Vídeňského klasicismu opomíjeno…
R: Vinou romantizující hudební vědy počátku 20. století došlo k matoucímu rozškatulkování hudebních slohů. Z dnešního pohledu chápeme 18. století asi jako století 20. Tedy v jeho celistvosti. Baroko bylo natolik silným a dlouhým proudem, že tzv. klasicismus se jeví jen jako špička ledovce. Proti tzv. vídeňským klasikům Haydnovi, Beethovenovi a Mozartovi tak stojí celá kavalerie „předchůdců“, z nichž mnozí byli jejich vrstevníky – Caldara, Fux, Wagenseil, Tůma, Porpor, aj.

Bude i v 9. sezoně součástí dramaturgie Sborový koncert?
T: Určitě bude. Ten letošní byl poznamenán koronavirovou krizí, a tak jej diváci mohli shlédnout jen jako „stream“, i když s velkým úspěchem. Příští rok si to chceme s vokálním ansámblem vynahradit a vrhli jsme se na opravdové skvosty. V novém programu budeme nalézat spojnice mezi hudbou renesance a hudbou současnosti. Mají k sobě totiž velice blízko a celá řada vokálních skladatelů se dnes inspiruje tvorbou starých mistrů. Věřím, že zpívat třeba Pärtovy nebo Poulancovy skladby na základě studia děl Allegriho nebo Despreze přinese úplně nový rozměr a hlubší porozumění. No a co si budeme namlouvat, ekvilibristické Allegriho Mieserere si zkrátka musí jednou poslechnout každý milovník sborového zpěvu.

Je o vás známo, že žijete v klidu přírody na Valašsku. S trochou představivosti se to dá porovnat s nekonečným vysedáváním J. A. N. Brosmanna v zahradní besídce, kde také vymyslel unikátní vokálně instrumentální dílo, které uvedete na závěrečném koncertu sezony.
R: Žijeme v ryze barokní vesničce vzniklé mýcením pralesa v roce 1722. Rozmanitá tektonika našich mikrovelehor, jak jim říkám, vznikla v období hercynského vrásnění a je z estetického hlediska opět čirým barokem. Starost o farmu, na níž žijeme se zvěří, je mnohdy podobna manheimskému stylu Sturm und Drang. Takže je baroko pohodička v zahradní besídce? Brosmanna bychom dnes mohli nazvat zástupcem nezřizované kultury. Nešlo o panské zakázky, dvorní kapelu a lesk operních scén, a přesto vzniklo unikátní dílo podobné vynikajícím kostelním freskám.

T: S Brosmannovým dílem se nesetkáváme poprvé – ve skutečnosti už jsme natočili CD a chystáme další. Věříme, že si tento, pro veřejnost prakticky neznámý autor, zaslouží naši pozornost. A pokud komponoval v besídce, má mou nehynoucí úctu – buď tak činil z hlavy, bez možnosti něco si přehrát, což je obdivuhodné, nebo musel stěhovat a ladit pořád nějaké cembalo do besídky a zpět a to taky zaslouží obdiv.

Ani na Itálii, která je díky koronaviru momentálně proslavená zpíváním na balkonech, v 9. sezóně nezapomenete…
T: Dixit Dominus G. F. Händela – to je moje srdeční záležitost. Jednak jsem s touto skladbou absolvovala svá sbormistrovská studia a jednak zde má sbor skutečně nádhernou a důležitou úlohu, jak je ostatně pro Händela příznačné. Věřím, že se této malé (co do délky) velké (co do kvality) zhostíme se ctí. Nadšení můžu zaručit.

Apropó! Jak ovlivnil koronavirus vaši 8. sezonu?
V koncertním provozu to nebylo tak zlé – jeden koncert odehrajeme v náhradním termínu (Stabat Mater 30. června – pozn. redakce) a jeden jsme streamovali. Byli jsme asi jedni z mála, kdo se v začátku nezalekl a všechno šmahem nezrušil až do září. A teď se to snad vyplatí. Poslední koncert sezóny se uskuteční v plánovaném termínu 16. června a může přijít až pět set posluchačů, řádně vyhladovělých a vyprahlých po barokní hudbě. No a my jejich hlad neutišíme ničím menším, než hutným vývarem z Bachových kantát. Takže já to hodnotím, jako happy end. Trošku otazník visí nad koncerty vzdálenějšími – nebudou se lidé bát na koncerty chodit? Budou se chtít vrátit z pohodlí obýváku – od streamovaných koncertů? Budou si kupovat abonentky? Co sponzoři – zůstanou nám nějací? Je tu mnoho neznámých, ale my to vidíme pozitivně a věříme, že s námi naši posluchači zůstanou.

Předpokládáme správně, že na těchto dvou koncertech budou v prodeji i abonentky na 9. sezonu?
R: Ano, je to tak. Na dvou červnových koncertech na Petrově budou v prodeji i vstupenky a abonentky na 9. sezónu, kterou jsme vám v rozhovoru představili.

T: Doporučujeme si pospíšit, neboť díky prodeji jednotlivých vstupenek už místa rychle mizí, tak ať je ještě abonenti stihnou. Zvýhodněné předplatné na osm koncertů začíná už na částce 850 Kč, tak se to určitě vyplatí!

Tak zlomte vaz!

Czech Ensemble Baroque je špičkový evropský soubor, který se specializuje na hudbu baroka a klasicismu ve stylové interpretaci na dobové nástroje v progresivním, svěžím podání. Na jejich koncertech poznáte, že vážnou hudbu je možné úspěšně prezentovat „jinak“. Srozumitelně, uvolněně, poutavě s nadhledem. Vyberte si koncert, nebo rovnou celý cyklus, a naplánujte si 8 krásných večerů od září 2020 do června 2021.

BACHA NA MOZARTA!
9. sezóna Brno 2020/2021
Změna programu vyhrazena
Osobní pozvání členů souboru na koncerty Czech Ensemble Baroque ZDE.

„SEN“ OPERNÍ PANTOMIMA
Čt 24. 9. | 19:30 | Besední dům
PROGRAM M. Haydn: Der Traum, poloscénické provedení pantomimy SOLI K. T. Lichtenecker, J. M. Procházka, M. Böhmová VYPRAVĚČ A. Goldflam
Dvouaktová  Commedia dell’arte Michaela Haydna pro orchestr, sóla a vypravěče s hercem Arnoštem Goldflamem a kontratenoristou Thomasem Lichteneckrem.

DIXIT DOMINUS
ST 21. 10. | 19:30 | kostel sv. Janů
PROGRAM H. Purcell: Anthems, G. F. Händel: Dixit Dominus HWV 232 SOLI R. Kružíková, P. Radostová, L. Karafiátová aj.
Virtuózní žalm 110 „Pravil Hospodin” teprve 22 letého Georga Friedricha Händela z jeho „italského” období.

FUX KAISERREQUIEM
ST 18. 11. | 19:30 | kostel sv. Janů
PROGRAM J. J. Fux: Rekviem K.51, „Kaiserrequiem“, moteta
Vznešené rekviem vídeňského císařského skladatele Johanna Josepha Fuxe, které na věčnost doprovázelo členy císařského rodu.

HARMONIA PASTORALIS
Čt 17. 12. | 19:30 | Besední dům
PROGRAM Georgius Zrunek: Vánoční mše F dur
První slovenská Vánoční mše s lidovými motivy, kterou roku 1766 složil františkánský mnich Georgius Zrunek.

ALEXANDER’S FEAST
17. 2. | 19:30 | kostel sv. Janů
PROGRAM G. F. Händel: Alexander’s Feast, HWV 75 SOLI K. Adam, M. Böhmová, J. M. Procházka
Händelovo první anglické oratorium s podtitulem „Síla hudby” s polským tenoristou Krystianem Adamem v hlavní roli.

SBOROVÝ KONCERT
10. 3. | 19:30 | kostel sv. Janů
PROGRAM H. v. Bingen, G. Allegri, O. Lasso, L. Victoria, H. Purcell, J. Desprez, A. Pärt, F. Poulenc, O. Gjeilo aj.
Sbor Czech Ensemble Baroque ve vokálním programu plném paralel i protikladů aneb co se mění a co zůstává?

TŮMA: REQUIEM
12. 5.| 19:30 | kostel sv. Janů
PROGRAM F. I. Tůma: Requiem, De profundis
První z řady plánovaných spartací děl Ignáce Tůmy zahajuje dlouhodobý projekt, který naváže na znovuobjevení díla F. X. Richtera. Novodobá světová premiéra jeho rekviem.

BROSMANN: O VOS OMNES
10. 6.| 19:30 | kostel sv. Janů
PROGRAM J. A. N. Brosmann: oratorium O vos omnes, Mše a moll
Novodobá světová premiéra oratoria pozdního moravského baroka.