Rozhovor s Vlastou a Antonínem Schneiderovými o novém Domu tanečního umění Praha

  1. 1
  2. 2
V létě bude v nově zrekonstruovaném neorenesančním areálu bývalého Branického pivovaru otevřen Dům tanečního umění Praha. Památkově chráněná budova z konce 19. století má velkorysé prostorové dispozice. Nabídne vynikající podmínky vzdělání v oboru tanec a kontinuální činnost profesionálních nezávislých tanečních souborů. Výrazně tak přispěje k rozvoji a zvýšení prestiže tanečního žánru a tanečního divadla v České republice. Kdo všechno najde v novém Domě tanečního umění zázemí? Co jeho vzniku předcházelo? Nejen na to odpovídají Vlasta Schneiderová a Antonín Schneider, kteří stojí v čele nového projektu.

Dům tanečnho umění Praha (foto archiv TCP)

Jaká vize stála na samém počátku? Co pro vás bylo hlavní motivací pro vznik Domu tanečního umění?
V. Schneiderová
: Vytvořit podmínky pro studium tanečního řemesla. Základní vize je zcela prostá: člověk k tvořivému myšlení a jednání potřebuje prostor – zavřete ho do malé cely, přinuťte ho sdílet omezený prostor s ostatními – to omezí, ba zničí tvořivé myšlení každé lidské bytosti.

A. Schneider: Musíme zajistit studijní a rehabilitační zázemí pro učební plán „konzervatoře – gymnázia“ Taneční centrum Praha a zároveň stabilní prostory pro kontinuální provoz mobilních tanečních těles a pro jejich produkční a technologické zázemí. To je nezbytná podmínka pro profesionální práci v tanečním žánru, kterou se pokoušíme – zatím velmi obtížně – každému vysvětlit.

A proč si myslíte, že má Praha zásadní deficit infrastruktury pro taneční školství? Jsme na tom o hodně hůř než v jiných evropských metropolích, pokud současnou situaci srovnáte?
V. Schneiderová
: Z logiky věci vyplývá, že kvalitní odborné školy potřebují kvalitní podmínky – umělecké či sportovní. Potřebují něco navíc, než je běžná představa o školní budově, tedy kmenové a odborné třídy, sborovna, tělocvična, jídelna, šatny atd. Pro výchovu tanečníka jsou to v první řadě zkušební sály: minimálně 10 x 10 m, vysoké stropy, akustika, dostatek světla. Dále zázemí pro rehabilitaci, prostory pro kostýmy, včetně dílen na opravy, sklady pro scénickou techniku, učebny pro videoprojekci, cvičné jeviště pro scénickou praxi, internát pro studenty (spádová oblast je v podstatě neomezená) – konkrétním nejbližším příkladem je např. Palucca University of Dance Dresden.

A. Schneider: Deficit je slabé slovo – Praha od roku 1808, kdy zde byla založena první konzervatoř, nikdy pro umělecké školství žádné skutečné sídlo nepostavila. Pražská konzervatoř se již 6x stěhovala a jsou to jen samá provizoria, méně nebo více zdařilé rekonstrukce a dostavby. V tanečním školství Praha ostudně zanedbala základní profesní, hygienické a bezpečnostní normy – včetně naprosté většiny divadel (počínaje Národním), kde úplně chybí zázemí pro taneční žánr (scény ND navíc nejsou v gesci Prahy, ale státu, resp. Ministerstva kultury)! Takže Praha vůbec nepečuje o profesionální taneční umění (grantový systém je naprosto nedostatečný pro systematickou kontinuální činnost v tanečním umění).

Po dlouhém hledání se vám povedlo objevit překvapivý prostor, Dům tanečního umění Praha vzniká v bývalém Branickém pivovaru. Bude tam působit mnoho oborových institucí dohromady. V čem vidíte hlavní výhody? Proč chcete takto koncentrovat takový odborný a umělecký potenciál právě v Praze?
V. Schneiderová
: Základem je pro mne zase duchovní rozměr – základem lidského pozitivního prožitku je sdílení, vzájemná inspirace, týmová práce. Ale v neposlední řadě samozřejmě praktická stránka – maximální využití všeho, co je k dispozici – dnes využiji vše potřebné pro taneční inscenaci já, zítra ty, taneční sály využijí vpodvečer dětská studia nebo zájemci o step apod.

A proč v Praze? Přirozená tradice – naše konzervatoř má kořeny spojené s Univerzitou Karlovou a pražskými divadly, Pražský komorní balet sídlil vždy v Praze… naprostá nutnost vzhledem ke koncentraci odborných tanečních a divadelních kapacit – a to je, možná bohužel, u nás Praha.

A. Schneider: Kombinace „škola – soubor“ je historicky mnohokrát vyzkoušená symbióza. Jednak dochází k systematickému budování určitého uměleckého názoru, řemeslného interpretačního vybavení a specifické tvůrčí atmosféry (doslova „genius loci“) – špičková umělecká tělesa se formují řadu měsíců, dokonce let, a výchova studentských a juniorských kapacit v jejich blízkosti je optimální postup. Umělci současně učí studenty a tvoří pro ně choreografie, asistují nastudování světového repertoáru a koordinují scénickou praxi. Umělecké názory, vkus, ale i pracovní morálka a profesní zásady se v každodenním provozu přirozeně přenášejí z ročníku na ročník, z generace na generaci… a i sebevětší dřina a nároky se pak zdají naprosto logické a přirozené. Výjimečná koncentrace tvůrčího, interpretačního i produkčního kapitálu určitě podstatně vylepší prestiž, dostupnost a přístupnost tanečního divadla. Praha by měla být pro tyto ideje optimálním zázemím… ale pražští producenti nesmí zapomínat, že výsledky tohoto centralizovaného pojetí práce musí ihned poctivě rozvážet zpět do všech regionů, doslova i do nejvzdálenějšího kulturáku, odkud před tím „odvezli“ výjimečné talenty a umělecký potenciál.

Co mají budoucí uživatelé Domu tanečního umění společného? Kdo to bude?
A. Schneider
: Seřadím to podle historické posloupnosti: Taneční centrum Praha (dříve VUS od 1961), Pražský komorní balet (dříve Balet Praha od 1964), Nadace tanec a divadlo (1994), Mezinárodní centrum tance – umělecká agentura (1994), Balet Praha Junior (1999), Baby Balet Praha (2004), Nadační fond a Institut Pavla Šmoka (2016), Komunitní centrum Branický pivovar (2021). Instituce jsou historicky, personálně a hlavně ideově propojeny – usilují o prakticky shodné umělecké, dramaturgické, metodické a společenské cíle a vzájemně se dobře doplňují. Symbióza je bezpečně vyzkoušena z minulých desetiletí – teď se jen konečně setkávají pod jednou střechou.

studenti Tanečního centra Praha (foto archiv TCP)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments